Fondy

Jak vybírat podílové fondy

Podílové fondy představují dostupnou a zároveň velmi efektivní možnost investovat drobné částky do akcií, dluhopisů, komodit a nemovitostí. Jak ze široké nabídky vybrat ty nejlepší?

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
10. 5. 2010

Podílové fondy mají své výhody i nevýhody. Jejich hlavní předností je dostupnost pro drobné investory v kombinaci s širokou diverzifikací. Každý tak má možnost například investovat tisíc korun měsíčně do českých, německých, amerických, ale třeba také čínských, brazilských nebo indických akcií. Může zvolit akcie velkých společností vyplácejících každoročně dividendy, nebo může zvolit fond zaměřený na akcie menších růstových společností. Podobně může každý investovat řádově tisícikoruny třeba do zemědělských komodit, nebo do nemovitostí v Singapuru.

Běžně si za pár tisíc korun mrakodrap v Singapuru nekoupíte. Podobně budete těžko investovat do dluhopisů, pakliže jeden má jmenovitou hodnotu např. deset milionů korun. Mnoho akcií sice můžete koupit i za drobné částky, nicméně abyste si z akcií sestavili vlastní portfolio a při tom většinu vašeho kapitálu nesežraly poplatky, potřebujete alespoň půl milionu korun. Když zohledníme ještě čas, který musíte věnovat pečlivé analýze jednotlivých akcií, bavíme se o kapitálu řádově v milionech korun, aby bylo efektivní spravovat si vlastní akciové portfolio. Podílové fondy nabízí zajímavou alternativu, jak se k podobným investicím dostat efektivněji.


Nakupujte podílové fondy se slevou až 60 % na vstupních poplatcích!!!


 

K čemu slouží podílový fond?

Pakliže disponujete částkou 100 000 korun, jste ve výběru investic velmi limitováni. Máte ale možnost domluvit se se sousedem, že i on bude investovat 100 000 korun a že se na výběru a správě investic budete podílet oba dva, teoreticky tak ušetříte polovinu času. Když se na společném investovaní domluví celá vesnice, budete disponovat kapitálem v desítkách milionů korun a rázem se vám otvírají další investiční možnosti. Navíc náklady na správu portfolia se dělí mezi více lidí, s každým dalším investorem tak roste efektivita správy.

Na rozhodovacím procesu už se nemůže aktivně podílet 200 lidí, to by se nikdy neshodli. Takže si zvolíte správce vašeho "fondu", kterému budete platit sjednanou odměnu. Po čase se někomu nebude líbit, že váš fond investuje jen do amerických a evropských akcií. A tak zburcuje polovinu vesnice a domluví založení dalšího fondu, který bude investovat také na exotičtějších trzích v Asii a latinské Americe.

Široký výběr

Tak takhle nějak asi vypadaly prvopočátky kolektivního investování. Dnes jsou podílové fondy běžným, ale zároveň velmi striktně regulovaným investičním nástrojem. V České republice má povolení k veřejné nabídce přes 1500 podílových fondů. Dnes se nemusíte domlouvat se sousedy, stačí si vybrat z již existujících fondů, kde už je anonymních "sousedů" z celého světa dostatek. Nabízí se vám vedle českých fondů prodávaných v bankách také stovky podílových fondů od renomovaných zahraničních správců, jako jsou Franklin Templeton, BNP Paribas, HSBC, ING, KBC, Credit Suisse a mnoho dalších.

Problémem není nedostatek možností, ale naopak těžký výběr z rozsáhlé nabídky. Lidé často vybírají fondy jako pomeranče, vyhledávají fondy, které měly v uplynulých letech nejvyšší zhodnocení a které mají atraktivní zaměření. V módě je všechno s názvem BRIC (označení pro čtveřici trhů Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a emerging markets (obecně veškeré rozvíjející se trhy včetně zmíněných BRIC). Jenže sestavit kvalitní portfolio podílových fondů vyžaduje trochu sofistikovanější postup než jen „okouknout vzhled pomerančů".

První fáze - rizikový profil a investiční cíle

Klíčové je zvolit vhodnou strategii adekvátní investičním cílům. Jakého výnosu chcete dosáhnout? (Neříkejte „co nejvíc", musíte mít konkrétní cíl.) Na jak dlouho hodláte investovat? Jaké maximální výkyvy hodnoty portfolia ustojíte? (Co by s vámi například udělal krátkodobý pokles o 30 %?). Podle těchto a dalších parametrů musíte navolit vhodný poměr mezi rizikovějšími a konzervativnějšími investicemi. Každý investiční poradce vám pomůže vyhodnotit vaši situaci, nadefinovat si investiční cíle a měl by vám být schopný také navrhnout vhodné rozložení portfolia.

Umět zvolit odpovídající výnosově-rizikový poměr je skutečně primární a má velký vliv na dlouhodobý úspěch. Pokud zvolíte agresivnější strategii, než jste schopni unést, pravděpodobně při prvním větším poklesu budete znechuceně prodávat. Když naopak zvolíte příliš konzervativní portfolio vzhledem k vašim investičním cílům, budete za pár let nadávat, že máte mizivé výnosy. Proto nepodceňujte vyhodnocení svého rizikového profilu a definování reálných investičních cílů.


Poraďte se, které fondy vybrat a jak sestavit vlastní investiční portfolio.


 

Druhá fáze - struktura portfolia

Následně volíte investiční strategii. Pokud například chcete investovat pravidelně každý měsíc a vaším cílem je maximalizovat výnosy na dlouhodobém horizontu, výkyvy vás netrápí a pravděpodobnost, že budete potřebovat finance dříve, je minimální, pak budete sestavovat portfolio zejména z akcií a komodit, přičemž u akcií budete preferovat emerging markets a malé růstové firmy.

Pokud by ale váš investiční horizont byl třeba jen pět let, nebo pokud by pravděpodobnost, že budete finance potřebovat dříve, byla vyšší, pak už musíte volit konzervativnější portfolio - budete preferovat více dividendové akcie z Evropy a USA, dluhopisy a nemovitosti. V obou případech byste při sestavování portfolia měli dbát také na základní princip ochrany majetku - diverzifikaci.

Příklad regionálního rozložení portfolia
2010_05_05_Podilove_fondy_Regionalni_rozlozeni_akcii_priklad.jpg
Zdroj: FINEZ Investment Management

Vhodné rozložení portfolia odpovídající investičním cílům a zároveň dodržující dobrou regionální, sektorovou a měnovou diverzifikaci je kamenem úrazu většiny portfolií. Zhruba polovina lidí špatně odhadne svůj rizikový profil. Ze zbylé poloviny minimálně 80 % investorů zvolí nevhodné rozložení portfolia, nekorespondující s jejich investičními cíli, nebo nedostatečně diverzifikované. Velmi často se setkávám s klienty, kteří mají více než polovinu portfolia v českých akciích a další čtvrtinu ve střední a východní Evropě, aneb dohromady ¾ v jednom jediném regionu, který má navíc z globálního hlediska malý ekonomický význam a neměl by mít v portfoliu podíl větší než 10 %.

Popis sestavení struktury rozumně diverzifikovaného portfolia odpovídajícího investičním cílům by vydal za celou knihu, proto nyní přeskočíme do třetí fáze, kdy už přesně víte, jaké rozložení portfolia chcete - například chcete agresivní portfolio rozložené do pěti fondů: první bude investovat globálně do akcií velkých firem vyplácejících stabilně vysoké dividendy, druhý bude investovat taktéž globálně, ale do malých růstových společností, třetí bude investovat do akcií zemí BRIC, čtvrtý bude zaměřený na zemědělské komodity a pátý bude investovat do vládních dluhopisů rozvíjejících se zemí.

Příklad struktury dlouhodobého dynamického portfolia
2010_05_05_Podilove_fondy_Rozlozeni_dlouhodobeho_dynamickeho_portfolia_priklad.jpg
Zdroj: FINEZ Investment Management

Třetí fáze - porovnávání porovnatelných fondů

Teprve nyní přichází na řadu výběr konkrétního fondu. Až když vím, že do portfolia chci fond zaměřený na akcie BRIC, vyhledám si všechny fondy renomovaných správců s tímto zaměřením a začnu je porovnávat. Podle jakých kritérií ale vybrat ten nejlepší fond s daným zaměřením?

1) Přístup ke správě

Prvně sledujte přístup portfolio manažera ke správě fondu. Snaží se do portfolia pečlivě vybírat jen "nejlepší" akcie? Nebo více méně jen kopíruje benchmark (srovnávací index)? Dost vám v tomto směru napoví počet titulů držených v majetku fondu, respektive procentuální váha největších pozic. Fond, který má v portfoliu sto akcií, jež mají všechny zanedbatelnou váhu v portfoliu, je odsouzený k průměru. Takový fond nemá vzhledem k nákladům šanci dlouhodobě překonávat index.

Naopak fond s koncentrovaným portfoliem třiceti akcií, nebo fond, který má v deseti největších pozicích polovinu majetku, má daleko lepší vyhlídky být lepší než průměr, pokud tedy správce fondu bude mít "šťastnou ruku" při výběru. Také je dobré sledovat, jak hodně se liší největší pozice ve fondu od největších pozic v indexu. Možná vás to překvapí, ale většina fondů je spravována příliš pasivně (ve smyslu, že se fond málo snaží o výběr nejlepších titulů), má přeplácané portfolio, a právě proto zaostávají za indexem a jsou pod palbou kritiky investorů. Jen málo fondů projde sítem aktivního přístupu ke správě.

2) Složení portfolia
Velmi důležité je při porovnávání fondů sledovat složení jejich portfolií. Toto kritérium bude pro laiky asi těžko hodnotitelné. Můžete však alespoň porovnávat regionální a sektorové rozložení portfolií fondů (příslušné "koláče" rozložení najdete v měsíčních factsheetech fondů) a jak se shoduje s vaší investiční strategií. Zda fond upřednostňuje například akcie těžebních společností, které chcete ve svém portfoliu převážit, nebo má velkou část portfolia ve finančním sektoru, kterému vy chcete dát malou váhu (jen ilustrativní příklad).

Příklad sektorového rozložení portfolia
2010_05_05_Podilove_fondy_Sektorove_rozlozeni_akcii_priklad.jpg
Zdroj: FINEZ Investment Management

Já osobně sleduji také zveřejňované největší pozice ve fondu. Pakliže mezi nimi má fond 5 akcií, které bych si já nikdy nekoupil, je jasné, že takový fond u mě skončil. Když naopak má mezi největšími pozicemi hned dvě akcie, které mám ve svém vlastním akciovém portfoliu také, pak takový fond budu rád doporučovat svým klientům. Přiznávám ale, že to je velmi subjektivní hodnocení, které si může dovolit jen zkušený investor.

3) Historická výkonnost
Podstatná je v každém případě historická výkonnost fondu, řadím ji však až na třetí místo, protože důležitější je potenciál fondu vyplývající z přístupu ke správě a ze složení portfolia. Pokud podílový fond pět let po sobě v každém roce překonal index a veškerou konkurenci, má automaticky mou důvěru. Takových ale obecně moc nenajdete. Zpravidla se jeden rok více zadaří jednomu fondu a druhý rok jinému. Pokud se ale během posledních let vícekrát podaří jednomu fondu porazit veškerou konkurenci, získává pochopitelně pár plusových bodů do hodnocení.

4) Nákladovost
Takřka až v poslední řadě porovnávejte nákladovost jednotlivých srovnávaných fondů měřenou pomocí ukazatele TER (total expense ratio). Při hodnocení historické výkonnosti už kalkulujete s čistými výnosy, neboť podílové fondy zveřejňují čistou hodnotu podílových listů, stejně tak výnosy zveřejňují již po odečtení všech nákladů včetně poplatku za správu. Jestliže tedy jeden fond přinesl vyšší čisté zhodnocení, není už podstatné, že má třeba vyšší náklady než ostatní fondy. Pouze v případě nerozhodnosti mezi fondy, které mají aktivní přístup ke správě, dobré složení portfolia a srovnatelnou historickou výkonnost, dejte přednost fondu s nižší roční nákladovostí.

Dodržujte důsledně postup výběru

Většina lidí sleduje jen historickou výkonnost fondů a při "bedlivějším" rozhodování se ještě podívá na nákladovost fondů. Ovšem místo roční nákladovosti je mnohdy zajímají jen vstupní poplatky, které jsou z dlouhodobého hlediska oproti ročním nákladům zanedbatelné. Přístup ke správě nebere při rozhodování v potaz takřka nikdo a složení portfolia fondu je pro mnohé pouze nic neříkající seznam.

Pakliže tedy z deseti investorů polovina špatně odhadne svůj rizikový profil, další čtyři ztroskotají na struktuře portfolia odpovídající investičním cílům, pak zbývající investor zpravidla nevybere zrovna nejlepší fondy. Pevně věřím, že tento "návod" pomůže zlepšit tuto neuspokojivou statistiku a bude mezi námi chodit více úspěšných investorů.


Poznámka:

Uváděné grafy rozložení portfolia jsou jen ilustrativní příklady, jak může takové rozložení vypadat. Vždy se ale musí odvíjet od investičních cílů a rizikového profilu investora.

Psáno pro deník E15.

Dále doporučujeme:

Rusko - porovnání podílových fondů

Indie - porovnání podílových fondů

Porovnání fondů v praxi - jaký zvolit BRIC fond?

 


Jan Traxler
Privátní investiční poradce
10. 5. 2010

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (16.3 + 26.9) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru