Pšenice, kukuřice, rýže... atraktivní investice

Obilniny jsou momentálně levně oceněné a mají velký dlouhodobý potenciál. Ovšem vydělat na růstu cen není jednoduché. Jak lze vůbec investovat do zemědělských komodit?

15.04.2010, Komodity, Jan Traxler, Počet přečtení: 14079

Zatímco většina komodit za poslední rok výrazně podražila a například měď a zinek se pohybují okolo historických maxim, pšenice, kukuřice a jiné zrniny zůstávají mimo zájem spekulantů a obchodují se na cenové hladině z roku 2007.

Tento stav má logické vysvětlení. Cena každé komodity se pochopitelně odvíjí od velikosti poptávky a nabídky. Ropa nebo měď jsou klasickým příkladem cyklických komodit. S oživením světové ekonomiky roste poptávka po surovinách.

Graf 1: Vývoj ceny pšenice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Wheat_Spot.png
Zdroj: finviz.com

Krátkodobý výhled

Zemědělské komodity jsou označovány jako sezónní. Z krátkodobého hlediska je poptávka po základních plodinách prakticky konstantní, zato nabídka je do značné míry v rukou Božích. Jsou-li příznivé klimatické podmínky a zemědělci sklidí dobrou úrodu, ceny plodin bývají nízké. Vlivem státních dotací dokonce často pod úrovní nákladů na výrobu. Když ale přijde sucho, mrazy, záplavy nebo jiná klimatická anomálie, která způsobí nedostatečnou úrodu, letí ceny plodin strmě nahoru.

Na grafu 1 vidíme vývoj ceny pšenice. Je zde patrné, že komodita se nyní obchoduje poblíž tříletého minima. Také má za sebou dva roky mimořádně dobré úrody. Prostor pro další pokles ceny pšenice (a podobně i dalších obilovin) je minimální. Osetá plocha by v roce 2010 měla být více méně srovnatelná s rokem 2009. Podle odhadů amerického ministerstva zemědělství by v USA měla být pšenicí oseta plocha 53,8 mil. akrů (pokles o 9 % vůči roku 2009) a kukuřicí plocha 88,8 mil. akrů (nárůst o 3 % vůči roku 2009). V případě pšenice by ale pokles oseté plochy v USA měl být vyrovnán nárůstem oseté plochy v Rusku a také vyšší produkcí z Austrálie a Argentiny.

Graf 2: Největší producenti pšenice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Wheat_Production.png
Zdroj: Faostat

Čili podle plánů by se na straně poptávky ani nabídky nemělo krátkodobě dít nic zásadního, co by mohlo výraznějším způsobem zahýbat s cenou obilovin. Jenže je tu onen faktor „Boží ruky". Když někdo zaseje, ještě to neznamená, že také sklidí. Krátkodobě tedy žádný velký pokles cen na trhu s obilovinami nehrozí, zato pokud by úroda byla špatná, může přijít prudký růst cen.

Dlouhodobý výhled

Z dlouhodobého hlediska čelí svět rostoucí poptávce po potravinách, neboť rok od roku roste počet obyvatel této planety, v současnosti tempem zhruba o 80 milionů lidí ročně. Ještě v roce 1959 žily na Zemi tři miliardy lidí, dnes už nás chodí po světě 6,8 mld. a podle odhadů US Census Bureau by se do roku 2045 měl počet lidí na Zemi rozrůst na devět miliard. Také FAO, Organizace pro výživu a zemědělství při UNESCO, odhaduje, že spotřeba potravin vzroste do roku 2050 o 70 %.

Graf 3: Vývoj počtu obyvatel na Zemi
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_World_Population.gif
Zdroj: US Census Bureau

Nabídka zatím relativně drží s poptávkou krok díky rozšiřování obdělávané plochy a zefektivňování zemědělské produkce včetně genetické modifikace potravin. Ale budeme schopní uživit další dvě miliardy obyvatel? Pokud by celý svět dosahoval hektarových výnosů jako USA, pak ano. Je však taková situace reálná? V průběhu jednadvacátého století budeme s velkou pravděpodobností čelit vážné potravinové krizi stejně jako akutnímu nedostatku pitné vody. Dá se očekávat, že ceny základních potravin dlouhodobě porostou nejen vlivem inflace, ale také díky převisu poptávky nad nabídkou.

Graf 4: Regionální srovnání hektarových výnosů při pěstování kukuřice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Corn_Yields.jpg
Zdroj: Faostat

Střednědobý výhled

Vraťme se nyní do méně vzdálené budoucnosti. Nikdo neví, co nás čeká a nemine v příštích letech. Ale při pohledu na objem nově natištěných peněz a rostoucí zadlužení velké části světa automaticky přichází na mysl inflace. Má svět jinou možnost, jak "vyřešit" patovou situaci, do které se dostal? Možná ještě větší krizí nebo válkou. Ale zůstaneme-li u mírnější varianty, tak se zvýšená inflace jeví jako nejschůdnější a nejpřijatelnější řešení.

V investičním výhledu na rok 2010 prezentuji očekávání, že ještě do konce tohoto roku se dočkáme inflace nad úrovní 5 %. I kdyby k nárůstu inflace nedošlo letos, ale třeba až za rok, až budeme svědky zvýšené inflace, s velkou pravděpodobností se to projeví i do cen základních plodin včele s obilovinami. Akorát posloupnost bývá opačná, statistické údaje o inflaci přichází až po té, co vzrostou ceny v obchodech. Komoditní trhy mívají několik měsíců náskok.

Graf 5: Vývoj ceny rýže
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Rice_Spot.png
Zdroj: finviz.com

Vhodná doba k investici

Shrneme-li výhled pro budoucí vývoj cen obilovin, pravděpodobnost výraznějšího poklesu je minimální, neboť ocenění je z historického hlediska "levné" a neexistují žádné fundamentální důvody, aby bylo ocenění ještě levnější. Naopak prostor pro růst cen je takřka neomezený. Pravděpodobnost prudkého růstu cen není velká, ale teoreticky k němu může dojít v případě špatné úrody. Vysoká je v každém případě pravděpodobnost, že ceny obilovin na střednědobém a dlouhodobém horizontu pozvolna porostou, přičemž vzhledem k demografickému vývoji světové populace se dá očekávat, že rychleji, než oficiální inflace.

Zemědělské komodity a ještě lépe úrodná půda představují z dlouhodobého hlediska velmi dobrou ochranu před inflací. Každá investice je však dobrá pouze tehdy, kupujeme-li "levně". Z historického hlediska se dnešní ocenění obilovin jeví levné. Spojení dlouhodobého potenciálu s levným aktuálním oceněním dělá z obilovin atraktivní investiční příležitost. Není žádným tajemstvím, že s klienty aktivní správy FINEZ máme aktuálně zhruba 10 % portfolia navázáno na pšenici a kukuřici.

Graf 6: Vývoj ceny kukuřice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Corn_Spot.png
Zdroj: finviz.com

Jak na investici do zemědělských komodit

Investovat do zemědělských komodit je obecně problém. Dobrým řešením může být vlastní pole, nicméně to ne vždy musí být nejefektivnější řešení, když člověk zohlední čas a také riziko, že zrovna jeho lokalitu zasáhne nějaká nepředvídatelná událost a sklidí špatnou úrodu.

Prostřednictvím cenných papírů je možné do zemědělských komodit investovat, avšak je to daleko komplikovanější než s akciemi nebo dluhopisy. Komodity se na burze obchodují ve standardizovaných termínových kontraktech. Ceny jednotlivých kontraktů se liší, zpravidla platí, že čím delší má kontrakt expiraci, tím je dražší. Taková situace se odborně označuje jako contango. Momentálně se všechny obiloviny obchodují v contangu.

Graf 7: Křivka futures kontraktů pšenice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Wheat_Futures.png
Zdroj: Goldman Sachs

Rolování kontraktů

To v praxi znamená, že prosincový kontrakt na bušl pšenice je zhruba o 13 % dražší než nejbližší květnový kontrakt. Za kontrakt s expirací v květnu 2011 byste zaplatili o cca 22 % víc a kontrakt s expirací v prosinci 2011 je dokonce o 33 % dražší.

Investor si buď může rovnou koupit kontrakt s expirací v prosinci 2011, nebo může kupovat vždy nejbližší kontrakt (aktuálně květnový), ten těsně před expirací prodat a koupit další nejbližší kontrakt (následoval by červencový kontrakt). Takovému postupu se říká rolování kontraktů.

V prvním případě je jasné, že investor vydělá až tehdy, pokud se v prosinci 2011 bude pšenice obchodovat za cenu o více než 33 % vyšší než dnes. Ve druhém případě na tom investor v konečném důsledku bude podobně, protože při přerolování kontraktu bude vždy tratit na rozdílu cen kontraktů (červencový kontrakt je nyní zhruba o 4 % dražší než květnový).

Graf 8: Křivka futures kontraktů kukuřice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Corn_Futures.png
Zdroj: Goldman Sachs

Rozdíl spočívá pouze v tom, že kontrakt s expirací v prosinci 2011 může během té doby ještě podražit a investor rolující kontrakty bude nakonec tratit víc, nebo naopak může prosincový kontrakt zlevnit a investor rolující kontrakty bude mít nakonec z rolování nižší ztráty, než kdyby rovnou dnes koupil onen prosincový kontrakt.

Podstatné je si uvědomit, že v cenách termínových kontraktů už je zakalkulováno očekávání růstu ceny komodity (to se týká oné situace zvané contango). Nákupem termínových kontraktů tak investor vydělá pouze tehdy, pokud ve finále bude růst ceny rychlejší, než je aktuální očekávání.

Graf 9: Největší producenti kukuřice
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Corn_Production.png
Zdroj: Faostat

Alternativy - akcie, fondy, indexy

Obchodování s termínovými kontrakty vyžaduje aktivnější přístup a dobré porozumění fungování komoditních trhů, je tedy vhodné pouze pro zkušené aktivní obchodníky nebo pro velké institucionální investory. Na pasivní držení investice se využívají jiné alternativy.

V případě ropy, plynu, mědi a dalších surovin jsou vynikající alternativou akcie těžebních společností. Bohužel u zemědělských komodit je situace jiná. Zatímco všechny velké těžební společnosti jsou veřejně obchodovatelné, každý si může koupit jejich akcie na burze a stát setak spolumajitelem firmy, který má právo na podíl na zisku společnosti formou dividendy, farmářských společností na burze moc nenajdete, a to nikde ve světě. Výjimkou je Malajsie, kde se na burze obchoduje hned několik "palmových plantáží".

Ačkoliv investory často lákají na dlouhodobý růst spotřeby potravin také různé fondy a certifikáty, které mají v názvu "agribusiness", ve skutečnosti se jedná o investici do akcií výrobců hnojiv, popřípadě geneticky upravených semen. I toto může být z dlouhodobého hlediska zajímavá investice těžící z nutnosti zvyšovat efektivitu zemědělské produkce. Nelze ji ale označit za přímou alternativu pro zemědělské komodity.

Graf 10: Největší producenti rýže
2010_04_05_Zemedelske_komodity_Graf_Rice_Production.png
Zdroj: Faostat

A tak jedinou schůdnou variantou, jak pasivně investovat do zemědělských komodit, jsou indexy. Konkrétně pro obiloviny existují například indexy S&P GSCI Grains nebo DJ-AIG Grains. Tyto indexy je možné koupit prostřednictvím indexových certifikátů, ETC (exchange traded commodities), ETN (exchange traded notes) nebo komoditních podílových fondů, které jsou vhodné zejména pro pravidelné investice menších částek. Prostřednictvím ETC, ETN a certifikátů lze spekulovat i s jednotlivými komoditami.

Ani v případě indexů ale není investice úplně triviální, protože indexy jsou kalkulovány z termínových kontraktů a každý staví na jiném postupu. Někdy je hodnota indexu odvislá od kontraktu s nejbližší splatností, jindy jsou do kalkulace započteny i kontrakty s delší splatností (takové indexy bývají označovány jako Enhanced). K dispozici bývají varianty Total Return (se započtením zhodnocení kolaterálu) a Excess Return (zohledňující pouze vývoj ceny komodity). Nabídka je dnes velmi široká a není index jako index. Proto se raději před každou investicí poraďte se zkušeným investičním poradcem.

Psáno pro portál Investujeme.cz

Dále doporučujeme:


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás