Diverzifikace a efektivní investování

Přáním každého investora je vydělat. Přáním každého racionálně uvažujícího investora by pak mělo být vydělat co nejefektivněji. V čem spočívá efektivita investování a komu se vyplatí pasivní a komu aktivní správa investic?

 

18.05.2009, Jak investovat, Jan Traxler, Počet přečtení: 9765

Efektivita v investování

Efektivitou se snažíme porovnávat účinnost. Dala by se obecně vyjádřit jako poměr výstupů ke vstupům, nebo také poměr užitku k nákladům na dosažení tohoto užitku. S efektivitou se běžně setkáváme zejména v profesním životě. Součástí každého projektového řízení bývají i různé ukazatele efektivity. Lze ji však aplikovat i v dalších oblastech života, můžeme se bavit třeba o efektivitě vzdělávání, nebo efektivní výchově dětí.

Také u financí lze sledovat efektivitu hospodaření domácnosti či organizace, je možné posuzovat efektivitu konkrétního úvěru stejně jako efektivitu investic. Ve FINEZ Investment Management se zabýváme správou investic a investičním poradenstvím. Hlavním cílem naší činnosti je efektivní investování - aby investor dosáhl co nejlepších výsledků s co nejmenším úsilím.

Tak jako u jiných činností i u investování posuzujeme efektivitu poměrem výstupů a vstupů. Na straně výstupů samozřejmě investor předem nezná, jakého výnosu dosáhne, může pouze kalkulovat s potenciálním výnosem. Potenciální výnos pak úzce souvisí s rizikem. Mezi potenciálním výnosem a rizikem platí přímá úměra. Čím vyšší potenciální výnos se nabízí, tím vyšší je riziko, že ho nebude dosaženo.

Pozn.: Riziko lze chápat ve dvou rovinách - jednou je pravděpodobnost dosažení potenciálního výnosu a druhou je kolísavost (volatilita) hodnoty investice.

U vstupů je třeba zohlednit vedle finančních nákladů zejména čas a energii, které investor na dosažení výstupu věnuje (shánění informací, sledování vývoje trhů atd.). Finanční náklady můžeme pominout, pokud potenciálním výnosem myslíme čistý potenciální výnos. Aby investování (stejně jako jakákoliv jiná činnost) mělo smysl, aby přinášelo kladný užitek, pak užitek (=výstupy) musí být větší než náklady na jeho dosažení (=vstupy). Tento vztah můžeme vyjádřit jednoduchou nerovnicí:

Užitek (výstupy) > Náklady (vstupy)

V případě investování si můžeme dosadit:

Potenciální výnos * Pravděpodobnost (riziko) > Náklady na správu (čas + energie)

Efektivita pak spočívá v tom, dosáhnout co nejvyššího rozdílu mezi výstupy a vstupy (pokud uvažujeme absolutně), respektive podílu (pokud uvažujeme relativně). Pro praktickou porovnatelnost je tudíž dobré vyjádřit jednotlivé veličiny v číslech. Musíme si však uvědomit, že v případě investování jde vždy o porovnávání hypotetických čísel, potenciální výnos i pravděpodobnost jsou dány subjektivním očekáváním. Výsledek tak vždy bude zkreslený. Ovšem cílem kalkulace není přesný výsledek, pouze přibližné porovnání různých investičních strategií. Zkusme názorný příklad:

Máme kapitál 100 tisíc korun a chceme ho investovat na 5 let. Řekněme, že se nám nabízí dvě varianty. První s potenciálním výnosem 5% p.a. (čistý výnos) při pravděpodobnosti 90%, která by vyžadovala celkovou práci oceněnou na 3000 korun. Druhá varianta slibuje potenciální výnos 10% p.a. při pravděpodobnosti 70% s výrazně vyššími nároky na správu oceněnými na 5000 korun za rok.

Varianta 1
Výnos 5% p.a. po dobu 5 let ze 100 000 činí 27 628.
Dále dopočítáme čistý užitek dle jednoduchého vzorce:
Čistý potenciální výnos * Pravděpodobnost - Náklady = Čistý užitek
27 628 * 90% - 3000 = 21 865

Varianta 2
Výnos 10% p.a. po dobu 5 let ze 100 000 činí 61 051.
61 051 * 70% - 25 000 = 17 736

V našem příkladu se jako efektivnější jeví první varianta. Pokud bychom lehce pozměnily parametry a plánovali investovat na dobu 10 let a navýšili kapitál na milion korun, pak už by efektivněji vycházela varianta druhá.

Varianta 1
Výnos 5% p.a. po dobu 10 let ze 1 000 000 činí 628 895.
628 895 * 90% - 3000 = 563 005

Varianta 2
Výnos 10% p.a. po dobu 10 let ze 1 000 000 činí 1 593 742.
1 593 742 * 70% - 50 000 = 1 065 620

Efektivitu v investování bychom si mohli představit jako hledání optimálního vztahu mezi potenciálním výnosem, rizikem a náklady na správu. Pro každého investora ale může být efektivní jiná varianta, jiná investiční strategie, v závislosti na výši kapitálu, délce investičního horizontu, úrovni zkušeností a ochotě věnovat čas správě investic.

Aktivita investora

Přístup investorů ke správě investic se velmi liší od ryze pasivního až po intradenní obchodování. Ze statistik obchodníků s cennými papíry v USA vyplývá, že zhruba 70% investorů zaostává za průměrem trhu, 20% investorů dosahuje výnosů srovnatelných s indexem S&P 500 a pouze 10% investorů trh poráží. Převedeno do efektivity, pouze jedné desetině investorů přináší jejich aktivita vyšší výnosy, než kdyby byli zcela pasivní a jen drželi vůdčí index amerických akcií. A to ještě nezohledňujeme náklady investora ve formě času a energie na získávání informací, sledování trhů apod.

Čím to je, že je tak málo investorů ve své snaze porazit trh úspěšných?
1) Většina investorů přeceňuje potenciální výnos a podceňuje riziko.
2) Většina investorů je příliš aktivní až zbrklá ve smyslu častých změn v portfoliu.

Z vlastních zkušeností mohu říct, že chce-li být investor úspěšný, měl by se ve svých očekáváních výnosů držet při zemi, v odhadování rizik počítat s nejhorší variantou a měl by být buď ryze pasivní, nebo střídmě aktivní. Avšak přílišná aktivita ve formě častého obchodování mnohdy škodí, neboť investor zpravidla reaguje daleko více emocionálně než racionálně. Místo toho by se měl aktivní investor raději věnovat pečlivému výběru investic, především zde leží klíč k dlouhodobému úspěchu.

Na základě toho FINEZ Investment Management v rámci investičního poradenství rozděluje portfolia na aktivně a pasivně spravovaná. Pasivní správa investic se hodí pro pravidelné investice, pro menší portfolia a také pro konzervativnější investory. V obou případech nepřináší aktivní správa dostatečný užitek, aby byla efektivní. Aktivní správu portfolia aplikujeme pouze u většího kapitálu (min. 3 mil. Kč), kde zároveň investor požaduje dynamickou strategii. Za takových podmínek je aktivní správa efektivnější, protože nabízí vyšší potenciální výnos s nižším rizikem než pasivní správa, přičemž u vyššího kapitálu takto získaný užitek převýší náklady na jeho dosažení, zvláště když investor využívá služeb profesionálního správce, který náklady (čas na získávání informací, sledování trhů apod.) rozkládá na více investorů.

Diverzifikace

S efektivitou velmi úzce souvisí diverzifikace. Diverzifikací myslíme rozkládání portfolia na více investic za účelem snížení celkového rizika. Princip je jednoduchý. Vložím-li veškerý svůj kapitál do jedné firmy a ona zkrachuje, přijdu o všechno. Nakoupím-li akcie dvou firem a jedna z nich zkrachuje, přijdu „jen" o polovinu kapitálu. Investuji-li do pěti firem, z nichž jedna zkrachuje, přijdu o 20%. Když dám peníze do stovky firem a jedna zkrachuje, tak přijdu o zanedbatelné jedno procento kapitálu.

Dostatečná diverzifikace je pro dlouhodobě udržitelný úspěch velmi podstatná. Při příliš úzké diverzifikaci totiž jedna nepovedená investice může zhatit veškeré plány. Pro ilustraci, mám-li v portfoliu pouze dvě investice a jedna z nich úplně zkrachuje, tak druhá musí vydělat 100%, abych se dostal na původní hodnotu investovaného kapitálu. A to je jen pro smazání ztráty, abych dosáhl zisku, musela by druhá investice vynést ještě víc. Platí zde zákonitost: čím širší diverzifikace, tím menší jsou škody napáchané jednou nepovedenou investicí. Jelikož nikdo není neomylný, každý při investování občas sáhne vedle (navíc Murphyho zákon říká, že to bude hned první investice), vyplatí se diverzifikovat.

Nicméně stejný princip platí i na druhé straně rovnice. Víme, že mezi potenciálem výnosu a rizikem působí přímá úměra. Snižujeme-li diverzifikací riziko, snižujeme tím i potenciál výnosu. Místo krachu jedné investice si stačí dosadit růst jedné investice o 100%. Investuji-li vše do jedné firmy a její hodnota se zdvojnásobí, zdvojnásobí se i můj vklad. Koupím-li akcie dvou firem a jedna z nich zdvojnásobí svou hodnotu, pak jsem vydělal 50%. Podobně když rozložím portfolio mezi sto firem, z nichž hodnota jedné vyroste na dvojnásobek, znamená to v kontextu celého portfolia výnos pouze 1%. Máme zde tedy ještě druhou zákonitost: čím širší diverzifikace, tím menší efekt přinese jedna povedená investice.

Dva výše uvedené principy bychom mohli shrnout do jednoho: čím širší diverzifikace, tím menší je vliv jedné investice na celé portfolio, jinými slovy tím více se portfolio blíží k průměru trhu. Široká diverzifikace se proto hodí pro pasivní přístup ke správě investic. U aktivní správy portfolia naopak diverzifikace nesmí být příliš široká, aby zde byl prostor pro dosažení vyššího výnosu aktivním výběrem jednotlivých investic (například výběrem fundamentálně podhodnocených akcií). Zároveň nesmí být diverzifikace příliš úzká, to by totiž zvyšovalo riziko. Jako optimální se při aktivní správě jeví portfolio složené zhruba z 10-20 titulů.

Shrnutí

Efektivita investování je individuální a odvíjí se od cílů a možností investora. Pro drobné a konzervativní investory bývá efektivnější pasivní přístup s širokou diverzifikací portfolia. S větším kapitálem a dynamičtějším výnosově-rizikovým profilem investora může být efektivnější aktivní správa portfolia s přiměřenou diverzifikací. Ovšem do aktivní správy by se investor raději neměl pouštět sám.

Psáno pro Finanční magazín


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás