Roli dluhopisů, zlata a nemovitostí přebírají jiné alternativní investice. Spolehlivě imunní jsou dnes půda, umění, fotovoltaické elektrárny nebo třeba whisky.
Typicky bývají jako anticyklické či protikrizové investice považovány státní dluhopisy a zlato. Jenomže výnosy státních dluhopisů jsou velmi nízké a zlato se zase často chová naprosto nevyzpytatelně. Roli stabilní konzervativní investice tak v posledních letech převzali nemovitostní fondy. Tady se teprve ukáže, jak krizi ustojí. Většina by ale měla krizi zvládnout bez větších ztrát, neboť mají relativně konzervativně oceněné portfolio nemovitostí a stabilní výnosy z pronájmu.
Nicméně nejlepší ochranu před krizí dnes skýtají jiné alternativní investice. Spolehlivě imunní vůči všem krizím bývá zemědělská půda. Naprosto inertní k nynější krizi jsou také fotovoltaické elektrárny a jiné obnovitelné zdroje energií. Svým životem bez ohledu na vývoj na finančních trzích si žijí také nejrůznější neburzovní komodity s uměleckou či sběratelskou hodnotou (umění, známky, veteráni, hodinky, víno, whisky...)
A pro některé specifické investice bývají krize dokonce vítané. Na své si přijdou například fondy, které spravují a vymáhají pohledávky. Velmi perspektivní výnosy lze díky krizi do budoucna očekávat také od některých private equity fondů.
Typicky bývají vůči krizím nejodolnější státní dluhopisy, obecně považované za velmi konzervativní investici. Tentokrát tomu tak úplně dokonale nebylo. I přes snížení úrokových sazeb ze strany ČNB paradoxně v březnu stouply tržní úroky u českých státních dluhopisů. Na vině je pravděpodobně prudký odliv zahraničního kapitálu z českého trhu. Hodně zahraničních investorů, kteří prostřednictvím českých státních dluhopisů spekulovali na posílení koruny, opustilo náš trh, proto také v uplynulém měsíci české měna tak výrazně oslabila vůči euru i dolaru.
A tak převaha prodávajících na trhu dočasně způsobila pokles tržních cen dluhopisů a růst úrokových výnosů. Pokles cen se samozřejmě promítl i do hodnoty majetku dluhopisových fondů. Naprostá většina dluhopisových fondů včetně těch nejkonzervativnějších zaměřených na české státní dluhopisy tak v březnu vykázala nečekaně pokles hodnoty podílových listů. Ale pořád se jedná o drobný a krátkodobý pokles, během pár týdnů až měsíců by se hodnoty měly vrátit zpět.
Majitelé státních spořicích dluhopisů, nově nazývaných Dluhopis Republiky, mohou být naprosto v klidu. Tyto dluhopisy jsou vůči koronaviru imunní, ať už vlastníte kuponovou, reinvestiční či proti-inflační variantu dluhopisů. Akorát uvidíme, co tento ekonomický šok způsobí s inflací. Ta pravděpodobně brzy výrazně poklesne, už jen proto, že letos přestanou růst mzdy, a naopak se zvýší nezaměstnanost. Své udělá i levnější ropa a potažmo všechny energie a pohonné hmoty. S nižší inflací pak pochopitelně klesnou i výnosy proti-inflačního dluhopisu. A s výnosy ostatních variant dluhopisů to taky není nijak slavné, u většiny se člověk dostane čistého sotva na 2 % p.a.
Nemovitostní fondy se v posledních letech pasovaly do role stabilní konzervativní investice. I v roce 2019 všechny nemovitostní fondy překonaly svými výnosy inflaci. Výnosy retailových nemovitostních fondů se tradičně pohybovaly kolem 3-5 %. Výnosy nemovitostních fondů pro kvalifikované investory díky větší finanční páce přesáhly 7 %.
Prozatím nemovitostní fondy odolávají panice na trzích a vykazují stabilní vývoj. Nicméně i realitní trh čekají silné otřesy a u pár fondů pravděpodobně uvidíme letos i drobné ztráty z přecenění portfolia nemovitostí. Ale není důvod k panice. Případné ztráty by měly být řádově v jednotkách procent. Většina nemovitostních fondů situaci ustojí a vůbec nezakolísá, protože mají relativně konzervativně oceněné portfolio nemovitostí a stabilní výnosy z pronájmu.
Nemovitostní fondy totiž neinvestují do bytů a ani nespravují hotely. Tato část realitního trhu bude koronakrizí silně zasažena. Potrvá roky, než se obnoví turismus v Praze. Očekávám, že ceny bytů v Praze spadnou o 20-30 procent dolů. Avšak veřejnosti dostupné nemovitostní fondy spravují a pronajímají především kancelářské budovy, obchody, sklady či průmyslové haly. Ty vyjma některých obchodů normálně fungují dál a inkasují nájem. A i obchody brzy zase otevřou. Za pár měsíců se snad život vrátí do normálu. Většina nemovitostních fondů tedy nynější ekonomický šok nijak zvlášť nepocítí a budou nadále generovat stabilní výnosy, i když v roce 2020 v průměru ty výnosy budou trochu nižší než v předchozích letech.
Podívejte se na podrobné srovnání 19 nemovitostních fondů v ČR: Výnosy z pronájmu se u mnohých pohybují kolem 7 % ročně, roční nákladovost zpravidla kolem 2 %. Obsazenost nemovitostí mají všechny přes 90 %. Hodně se ale liší u zainvestovanosti a úvěrového zatížení nemovitostí.
Z paniky na finančních trzích zpravidla profituje zlato, zvlášť když centrální banky reagují na propady na trzích tím, že začnou pumpovat na trh další biliony dolarů, eur, franků, liber, korun a jiných „papírků". Zlato ale rozhodně není nějaká bezpečná investice, jeho cena na burze kolísá ještě více než ceny akcií. Navíc není žádné tajemství, že s cenou zlata na burze dovedou manipulovat velcí hráči, ať už záměrně, či mimoděk. Ono není zas tak jednoduché nakoupit či prodat zlato třeba za miliardu dolarů, a to pro mnohé fondy dnes není žádný velký kapitál. Díky tomu se občas cena zlata pohne naprosto nevyzpytatelně.
Od konce roku cena zlata stoupla z 1500 dolarů na 1700 dolarů za unci, pak ale ve druhé polovině března náhle spadla zpět na 1500 dolarů a dnes už se cena zase pohybuje kolem 1600 dolarů za unci. Takže nejde jednoznačně říct, že se v dobách krize vyplatí držet zlato, ale můžeme ho považovat za jakžtakž imunní vůči koronaviru.
Spolehlivě imunní vůči krizím bývá zemědělská půda. Jíst je potřeba, ať už je... válka, červen, mlha, bouřka nebo klid... slovy Richarda Müllera. Půda sice není nijak zvlášť výnosná investice, na pachtovném se dá vydělávat kolem 2 % ročně, ale zato si dlouhodobě uchovává svou hodnotu a bezpečně odolává všem krizím.
Bez jakékoliv vazby na vývoj na finančních trzích je také celá řada neburzovních sběratelských komodit počínaje uměním, přes poštovní známky, hodinky, veterány až třeba po archivní víno, rum či whisky, které mají navíc tu výhodu, že se dají vypít. Já osobně nepovažuji tyto komodity za pravou investici, protože negenerují žádný pravidelný výnos (úrok, nájem, dividendu apod.) Ale obecně platí, že jejich sběratelská hodnota dlouhodobě roste, takže fungují jako dobrý uchovatel hodnoty. A člověk nemusí být odborník, i laik může do takových komodit investovat prostřednictvím různých fondů kvalifikovaných investorů. Aktuálním hitem je třeba whisky fond se stabilními výnosy kolem 7 % p.a.
Velmi specifickou investicí imunní vůči krizi jsou dnes fotovoltaické elektrárny, respektive obecně obnovitelné zdroje energií, u kterých jsou pevně nastavené výkupní ceny. Navíc i kdyby poklesla spotřeba elektřiny, tak „čistá energie" vyrobená z obnovitelných zdrojů se v síti odebírá přednostně před „špinavou energií". Přejděme nyní debatu, které zdroje jsou jak čisté a jak (ne)výhodně byly nastavené výkupní ceny v letech 2005-2010. Faktem je, že z pohledu investora fotovoltaické elektrárny a jiné obnovitelné zdroje energií (a to i ty nejnovější bez jakékoliv podpory) generují stabilní cashflow, a tudíž stabilní výnosy, a to řádově kolem 6-8 % p.a.
Mezi alternativní investice můžeme zařadit také speciální fondy zaměřené na správu pohledávek, které vykupují a následně vymáhají nesplácené pohledávky. To je značně rizikový byznys, kterému ovšem krize vyloženě svědčí, neboť spousta firem v čele s bankami se snaží zbavit pohledávek po splatnosti, a to za zlomek nominální hodnoty. Kdo si dovede počkat a rozumně se dohodnout s věřiteli, dokáže na tom slušně vydělat. I zde se prostřednictvím fondu dá dostat na stabilní výnosy kolem 7-8 % p.a.
Každá krize také přináší spoustu dobrých investičních příležitostí pro private equity fondy. Z krize budou jako vždy profitovat zejména fondy, které kupují firmy v problémech, snaží se je resuscitovat a následně prodat. Krizi vítají ale i fondy, které vykupují zavedené firmy, jež následně dlouhodobě spravují. V České republice je spousta podnikatelů, kteří od devadesátých let budují byznys a dnes už by chtěli jít do důchodu, ale nemají, komu firmu předat. Tak ji zjednodušeně řečeno vloží do private equity fondu, který se o firmu dál stará, a stávají se akcionáři fondu.
Díky krizi nyní tyto akvizice budou probíhat za nižší cenu, což se projeví vyššími výnosy v budoucnu, které by mohly být i dvouciferné. Takto v ČR funguje již několik private equity fondů, do kterých mohou investovat i externí investoři. Akorát pozor na venture kapitálové fondy zaměřené na start-upy, ty naopak patří v době krize k nejohroženějším, proto bývají také označovány jako fondy rizikového kapitálu.
Psáno pro iDnes.cz
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
