Jak investovat

Investice pro bohaté – FKI fondy

V čem se fondy kvalifikovaných investorů liší od jiných fondů běžně dostupných v bance? Jaké skýtají výhody? Na co si dát pozor?
Jan Traxler
Privátní investiční poradce
13. 6. 2022

Fondy kvalifikovaných investorů nabízí velmi pestrou škálu investičních možností, ke kterým se běžný investor jinak nemá šanci sám dostat. Nejsou však dostupné pro každého a mají také svá úskalí (zejména horší likviditu).

Kdo je to kvalifikovaný investor?

Jak už název napovídá, fondy kvalifikovaných investorů jsou určeny výhradně kvalifikovaným investorům, jak je definuje zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Zjednodušeně řečeno, abyste mohli být považováni za kvalifikovaného investora, musíte mít dostatečně velký kapitál k investování a musíte mít dostatečné znalosti a zkušenosti s investováním. V praxi jsou dvě možnosti, jak se „kvalifikovat“:

1.    Buď investujete do fondu minimálně 125 tis. EUR (čili zhruba 3,1 mil. korun) a zároveň čestně prohlásíte, že rozumíte všem rizikům spojeným s danou investicí a že máte dostatečné zkušenosti s investováním do obdobných nástrojů, do kterých fond investuje.

2.    Nebo postačí, když investujete do fondu minimálně 1 mil. korun, ale zároveň kromě čestného prohlášení prokážete administrátorovi fondu, že investice odpovídá vašemu finančnímu zázemí, investičním cílům a vašim odborným znalostem a zkušenostem. Zpravidla za tímto účelem musíte vyplnit poměrně rozsáhlý investiční dotazník.

Je třeba toto opatření chápat jako ochranu investorů. Cílem je, aby do fondů kvalifikovaných investorů investovali pouze lidé, kteří skutečně dobře rozumí tomu, do čeho investují, a nebo disponují takovým kapitálem, aby případný nezdar investice nijak neohrozil jejich finanční situaci.

Jednotlivé fondy si mohou ve statutu určit i vyšší požadovanou minimální investici. Některé přijímají nové investory až od 5, 10 nebo i více milionů korun, čímž si vymezují cílovou skupinu investorů, aby jich ve fondu bylo omezené množství. Ale většina otevřených FKI dnes přijímá investory od jednoho milionu korun.

Do čeho FKI fondy investují?

Fondy kvalifikovaných investorů mají oproti standardním investičním fondům nabízeným široké veřejnosti pestřejší škálu investičních možností a výrazně volnější ruce. Díky tomu jsou právě pro investory atraktivní, dovedou nabídnout různé specifické investice, které mají nízkou korelaci s klasickými akciovými a dluhopisovými fondy, takže se perfektně hodí k diverzifikaci rizika. Na druhou stranu jejich strategie s sebou často nese různá specifická rizika.

Mezi nejoblíbenější FKI patří různé nemovitostní, developerské a private equity fondy. Zaměření FKI fondů ale může být opravdu hodně specifické. Některé FKI spravují zemědělskou půdu nebo lesy, další provozují větrné a solární elektrárny, jiné vykupují nesplácené pohledávky, některé financují poskytování úvěrů a existují třeba i fondy investující do umění nebo archivního vína. Přehled nejrůznějších FKI fondů podle jejich zaměření najdete na našem odborném portálu FKI-fondy.cz.

FKI fondy obecně mohou investovat do aktiv, u kterých by standardní fond měl problém s oceňováním majetku, protože se nejedná o cenné papíry obchodované na burze, kde je poptávkou a nabídkou jasně určena tržní cena. FKI fondy pak musí majetek oceňovat sami na základě nezávislých znaleckých posudků. A v tom tkví potenciálně největší riziko FKI fondů, že majetek nebude správně oceněn. A právě proto nejsou určeny široké veřejnosti.

Jak jsou FKI fondy regulované?

Celkem je nyní v České republice registrováno již více než 300 regulovaných investičních fondů pro kvalifikované investory. Z toho zhruba dvě třetiny jsou účelově založené pro uzavřený okruh investorů a nejsou veřejně nabízené. Zhruba do stovky FKI fondů může investovat i kvalifikovaná veřejnost, z toho cca 80 jich sledujeme na portálu FKI-fondy.cz.

Každý regulovaný investiční fond musí mít svého administrátora – investiční společnost s oprávněním od České národní banky administrovat FKI fondy. Největším českým obhospodařovatelem a administrátorem fondů kvalifikovaných investorů jsou investiční společnosti AVANT, AMISTA, CONSEQ, QI, REDSIDE a CODYA. Všechny fondy v jejich nabídce jsou regulované, tj. pod dohledem ČNB.

Kromě toho každý investiční fond musí mít také určeného depozitáře, který provádí tzv. depozitářskou kontrolu, tj. kontroluje všechny transakce, účetnictví, oceňování majetku a stanovení hodnoty investičních akcií. Depozitářem může být rovněž pouze společnost, které k tomu má licenci od ČNB, což je aktuálně pouze devět společností. Nejčastěji to bývá některá z velkých bank (Česká spořitelna, Komerční banka, ČSOB, Unicredit Bank nebo Raiffeisenbank).

Každý regulovaný fond musí mít také určeného auditora, který kontroluje účetní závěrku.

Pozor na neregulované „pseudofondy“

Ovšem kromě regulovaných investičních fondů kvalifikovaných investorů existují i takzvané alternativní fondy – společnosti, které provádějí správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním podle § 15 odst. 1 zákona č.  240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF).

Pozor, tyto "pseudofondy" nepodléhají dohledu České národní banky, nemají depozitáře a nemají ani řádně oddělený majetek investorů od správce. Mají pouze povinnost se zapsat do seznamu vedeného Českou národní bankou. V ČR takto dnes působí již 380 neregulovaných kvazifondů.

Zpravidla se jedná o klasickou akciovou společnost nebo dokonce s.r.o., akorát často používají v názvu slovo "fond", což je na hraně klamavé reklamy, protože se nejedná o investiční fond. Jedná se z právního hlediska o velmi rizikové investice, které nesmí být veřejně nabízeny a mají být určeny jen omezenému okruhu osob z řad kvalifikovaných investorů, proto často používají označení "alternativní fond pro kvalifikované investory". A tím dochází ke zmatkům. Spousta investorů pak vůbec netuší, že investuje do neregulované firmy, nikoliv do regulovaného investičního fondu.

Osobně doporučuji investovat výhradně jen do regulovaných investičních fondů podléhajících dohledu ČNB (popř. obdobné instituce v zahraničí), s odděleným majetkem investorů a mající svého depozitáře. Alternativním fondům (společnostem dle § 15 ZISIF) doporučuji se raději vyhýbat, ledaže skutečně velmi dobře znáte a důvěřujete zakladatelům dané společnosti.

Proč vůbec tato možnost „neregulovaných fondů“ v zákoně existuje, to je nyní předmětem diskuzí i na ministerstvu financí. Smyslem má být umožnit menším skupinkám investorů spravovat si jakoby fond, aniž by museli hradit vysoké náklady na administraci, depozitáře atd., což vás jinak vyjde na několik milionů korun ročně.

Mnoho takových mini-fondů funguje skvěle a slouží svému účelu. Jenomže pak se najde taky spousta lidí, kteří téhle možnosti neregulovaných fondů zneužívají k podvodům. Loni v médiích například resonoval případ Ondřeje Janaty a jeho pseudofondu Growing Way, kde připravil investory asi o 1,5 miliardy korun.

Jak spolehlivě rozeznat regulované a neregulované fondy?

1. Název – každý regulovaný investiční fond má v názvu uvedeno buď „otevřený podílový fond“, nebo „SICAV“, nebo „akciová společnost s proměnným základním kapitálem“.

Neregulované fondy tato spojení v názvu nesmí použít. A nesmí používat ani spojení „investiční fond“. Mohou však v názvu mít slovo „fond“ nebo třeba spojení „alternativní fond kvalifikovaných investorů“

2. ISIN – prakticky každý regulovaný investiční fond má dnes přidělen k podílovým listům nebo investičním akciím jedinečný kód pro cenné papíry, tzv. ISIN.

Neregulované fondy žádný ISIN nemají.

3. Statut a KID – všechny regulované investiční fondy musí mít schválený statut fondu a musí vydávat a minimálně jednou ročně aktualizovat tzv. klíčové informace pro investory (dokument zpravidla označovaný zkratkou KID).

Neregulované fondy tyto dokumenty nemají.

4. Neregulované fondy musí vždy uvádět, že se jedná o společnost dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech.

Poplatky a náklady

Většina fondů kvalifikovaných investorů si standardně na počátku strhává ze zaslané investice vstupní poplatek, zpravidla to bývají 3 %, v některých případech třeba i 5 %. Vstupní poplatek ve většině případů slouží jako náklad na distribuci, tedy bývá vyplácen distributorům jako pobídka (provize).

Maximální výše vstupního poplatku je limitována statutem. Zprostředkovatel ale může poskytnout investorovi slevu na úkor své provize. Na portálu FKI-fondy.cz proto účtujeme u všech fondů vstupní poplatek pouze 1 % a při částkách od 5 mil. korun neúčtujeme vstupní poplatky žádné.

Mnohem důležitější pak u FKI fondů bývají výstupní poplatky. V tomhle se od běžných fondů nabízených v bankách fondy pro kvalifikované investory zásadně liší. Mnoho FKI fondů realizuje dlouhodobé investice (typicky nemovitostní fondy, developerské fondy, private equity fondy aj.), stojí tedy pouze o dlouhodobější kapitál.

Proto si po určitou dobu od zainvestování (zpravidla 3-5 let) účtují tzv. výstupní poplatek, řádově to bývá kolem 5-10 %, někdy třeba i 50 %. Je tedy velmi důležité dodržet minimální doporučený časový horizont investice a pohlídat si tuto lhůtu, abyste při zpětném odkupu nemuseli platit výstupní poplatek.

Přehled všech poplatků a nákladů na správu fondu dohledáte vždy v klíčových informacích pro investory (dokument KID), kde je zároveň vyčíslen dopad nákladů na hodnotu investice v čase. Detaily nákladů je dobré prostudovat ve statutu fondu, v části věnující se poplatkům a nákladům. Zde najdete podrobně rozepsané, co stojí administrace fondu, jaké náklady jsou účtovány za obhospodařování fondu, jaké náklady si účtuje depozitář atd.

Participace na výnosech

Mnoho FKI fondů aplikuje vedle standardních poplatků také určitou výkonnostní odměnu pro zakladatele či obhospodařovatele fondu, například 20 % ze zisku, nebo třeba 30 % z výnosu nad 6 % ročně apod. Někdy je výkonnostní odměna uvedena mezi poplatky na úrovni fondu, jindy je aplikována formou rozdělení výnosů do více tříd akcií. Takto to například řešíme v našem multi-fondu Otakar složeném z cca 20 FKI fondů, kde je odměna ve výši 12 % ze zisku připisována do jiné třídy akcií a investorům je připisováno 88 % ze zisku.

Je tedy vždy důležité také nastudovat, jaké třídy investičních akcií fond vydává a jakým způsobem se podílí na výnosech. Vše opět najdete ve statutu fondu.

Některé FKI fondy dokonce vydávají prioritní investiční akcie, které mají zpravidla nastaven určitý minimální roční výnos bez ohledu na hospodářské výsledky fondu, který je garantován kapitálem v jiné třídě akcií zakladatele. Zároveň pak ale většinou bývá výnos těchto prioritních investičních akcií shora omezen. Tuto konstrukci například používá většina developerských fondů jako Spilberk, Domoplan, Bidli, Nemomax, ČSNF, Vihorev a další.

Omezená likvidita

Jelikož většina FKI fondů investuje do nelikvidních aktiv (opět typicky nemovitostní fondy, developerské fondy, private equity fondy aj.), nemohou investorům jednoduše garantovat dostatečnou likviditu. Mívají proto dle statutu delší dobu na vypořádání zpětných odkupů, zpravidla to bývá 6 měsíců, v některých případech třeba i dva roky. Nevýhoda je, že po tuto dobu se již investice nezhodnocuje.

Některé fondy to řeší trochu jinak a vyžadují předem avízo o zpětném odkupu, např. nemovitostní fond Accolade Industrial vyžaduje avízo o zpětném odkupu jeden rok dopředu.

Řada fondů také po určitou dobu od vzniku fondu neumožňuje zpětné odkupy vůbec, bývá to většinou 3-4 roky. A některé fondy jsou konstruovány jako uzavřené na dobu určitou, nejčastěji to bývá 10 let. Mají počáteční upisovací období, kdy je možné do fondu investovat, posléze je fond pro další investory uzavřen a vybírat kapitál je možné až na konci investičního období. Takto funguje zejména venture kapitál a jiné private equity fondy, například fondy Jet Investments (aktuálně zrovna probíhá úpis do fondu JET 3).

Konkrétní detaily rovněž vždy dohledáte ve statutu příslušného fondu, v části věnující se zpětným odkupům investičních akcií. Obecně bychom mohli říct, že právě v té likviditě tkví největší úskalí většiny FKI fondů, proto do nich můžete investovat jen kapitál, který si můžete dovolit delší dobu oželet. Vedle toho musíte mít vždy dostatek jiných likvidních prostředků.


Disclaimer: Článek a informace v něm obsažené nejsou investičním doporučením či analýzou investičních příležitostí ani nepředstavují veřejnou nabídku investičních nástrojů ani jakoukoli jinou nabídku či výzvu vůči veřejnosti k transakci s investičními nástroji. Data uvedená v článku pochází z našeho odborného portálu FKI-fondy.cz.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
13. 6. 2022

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (44.7 + 12.2) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás
Nahoru