Dluhopisy

Dluhopisovým fondům se blýská na lepší časy

Po 10 letech dává zase smysl investovat do českých dluhopisových fondů. Jejich výnosový potenciál pro příští 2-3 roky je kolem 5-10 % p.a.
Jan Traxler
Privátní investiční poradce
14. 7. 2022

Deset let jsme se s klienty vyhýbali investicím do dluhopisů, s výjimkou dluhopisů na rozvíjejících se trzích nebo českých proti-inflačních dluhopisů. Stále dokola jsem říkal, že české dluhopisy nesou tak malé úroky, že vůbec nedává smysl do nich investovat. Konzervativním investorům jsem raději doporučoval investovat do nemovitostních fondů, které generovaly stabilní výnosy a dluhopisovou složku portfolia nahradily více než dobře.

Nyní se ale situace na trzích výrazně změnila a dle mého názoru po dlouhé době dává zase smysl investovat do tradičních dluhopisových fondů zaměřených na české státní dluhopisy. Za poslední rok výrazně stouply úrokové výnosy českých státních dluhopisů a zdá se, že v červnu již kulminovaly. Výnos do splatnosti desetiletých dluhopisů v červnu krátce stoupl na 6 % p.a. a pak už začal klesat.

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletých státních dluhopisů ČR

Dluhopisové fondy mají nejhorší za sebou

Dlouhé roky měly dluhopisové fondy těžké období. Úroky českých státních dluhopisů se pohybovaly kolem 1-2 % ročně, což sotva pokrylo náklady na správu fondu, na investory už toho moc nezbylo. Deset let tradiční české dluhopisové fondy nevydělávaly. A poslední dva roky jsou dokonce silně ztrátové.

Od roku 2021 totiž s rostoucí inflací začala Česká národní banka zvedat úrokové sazby a spolu s nimi začaly růst také úrokové výnosy českých státních dluhopisů. Rostou-li úrokové výnosy, klesá tržní cena starších dluhopisů s nižšími úroky. Když si můžete vybrat mezi dluhopisem s úrokem 5 % ročně a dluhopisem s úrokem 2 % ročně, dáte pochopitelně přednost tomu s pětiprocentním úrokem.

Na trhu se taková situace vyrovná tím, že dluhopis s dvouprocentním úrokem nekoupíte za nominál, ale za nižší cenu. Kupříkladu jedná-li se o dluhopis splatný za jeden rok s nominální hodnotou 100 korun, tak jeho tržní cena bude zhruba 97 korun. Nakonec tak při koupi takového dluhopisu vyděláte za rok rovněž zhruba 5 % (2 % úrok + 3 % ještě z rozdílu ceny, neboť ho koupíte za 97 korun, ale při splatnosti dluhopisu dostanete zpět 100 korun).

Pakliže je dluhopis splatný třeba až za deset let, tak o to více pak jeho tržní cena klesá, když rostou úroky. Představte si opět stejný případ, že tržní úrok stoupne ze 2 % na 5 %. Tedy od dluhopisu nesoucího dvouprocentní úrok ročně budete chtít pětiprocentní výnos ročně, takže ho nekoupíte za 100 korun, ale zhruba za 70 korun. Budete dostávat dvě koruny ročně úrok a zároveň po deseti letech dostanete zpět při splatnosti dluhopisu nominální hodnotu 100 korun, takže za 10 let vyděláte dalších 30 korun. Celkem vyděláte 50 korun za 10 let, tedy 5 % ročně.

Uvedený příklad je nepřesný a hodně zjednodušený. Fakticky je třeba vše počítat složeným úročením, takže ta čísla by vycházela trochu jinak. S dovolením to nyní ponechám takto zjednodušené čistě jen pro ilustraci, aby všichni pochopili, proč se tržní cena dluhopisu hýbe, když se pohnou úroky, a proč se více hýbe cena dluhopisů s delší dobou do splatnosti.

Karta se obrací

Přesně tohle se poslední dva roky odehrává na českém dluhopisovém trhu. Úroky stoupaly a spolu s tím klesala tržní cena dluhopisů. Dluhopisové fondy díky tomu vykazují ztráty, protože hodnota majetku ve fondu poklesla (kleslo tržní ocenění dluhopisů). Ale zároveň s tím výrazně narostl jejich budoucí výnosový potenciál.

K vyjádření výnosového potenciálu dluhopisů používáme tzv. výnos do splatnosti. Výnos do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů za uplynulé dva roky stoupl z 0,75 % p.a. na 5 % p.a.

Nyní jsou úrokové sazby v ČR pravděpodobně na svém maximu a úrokové výnosy českých státních dluhopisů zdá se koncem června již kulminovaly. Takže pro tradiční české dluhopisové fondy s velkou pravděpodobností nastává výnosově velmi dobré období.

Až opadne inflace a ČNB začne zase snižovat úrokové sazby, bude to pro dluhopisové fondy pozitivní. Stejným způsobem jako poslední dva roky tržní ocenění dluhopisů klesalo, tak v následujících 2-3 letech může naopak růst. V takovém případě pak české dluhopisové fondy budou pár let vykazovat nadprůměrné výnosy až kolem 10 % za rok.

Ono to zcela jistě přijde, jen nikdo neví, kdy přesně, jak dlouho bude ČNB držet úrokové sazby takto nahoře. Každopádně samotný dluhopisový trh trochu předbíhá realitu, investoři se rozhodují na základě očekávání budoucího vývoje. A v tuto chvíli se zdá, že obrat na českém dluhopisovém trhu nastal již v červnu.

Který fond vybrat?

Nejde předem říct, kterému z českých dluhopisových fondů se v následujících letech povede lépe. Selskou úvahou by se nejvíce mohlo dařit fondům, které doposud nejvíce ztrácely. Ale ono taky záleží na tom, jak který fond bude s portfoliem dál pracovat.

Například fondy Conseq dluhopisový nebo WOOD&Co dluhopisový měly dosud v portfoliu velké zastoupení dluhopisů s variabilní úrokovou sazbou, tzv. floatery, takže v době růstu úrokových sazeb méně ztrácely. Nyní budou pravděpodobně přecházet více na dluhopisy s pevným úrokem. Některé fondy také v uplynulých letech preferovaly dluhopisy s krátkou dobou do splatnosti a nyní přeskupují portfolio do dlouhodobějších dluhopisů. To vše ovlivní budoucí výnosy dluhopisových fondů.

Co můžeme celkem jednoduše porovnat je aktuální podíl českých státních dluhopisů v portfoliu jednotlivých dluhopisových fondů. I ten se samozřejmě může v průběhu času trochu měnit. Největší zastoupení českých státních dluhopisů v portfoliu mají fondy Sporobond, NN International Czech Bond, KB dluhopisový a KBC Renta Czechrenta, jehož portfolio tvoří čistě jen české státní dluhopisy. U ostatních fondů portfolio kromě hotovosti částečně doplňují také podnikové dluhopisy nebo zahraniční dluhopisy, což s sebou nese riziko navíc.

Co ještě můžeme jednoduše porovnat, tak jsou roční náklady na správu fondu. Z tohoto pohledu je jednoznačně nejlevnější fond WOOD&Co dluhopisový. Avšak pozor, v tomto případě se jedná o fond kvalifikovaných investorů, tedy s minimální investicí od jednoho milionu korun. Relativně nízkou nákladovost vykazují také fondy Sporobond a ČSOB dluhopisový. Naopak nejdražší na správu jsou fondy Amundi ČR obligační a Amundi CR Dluhopisový Plus.

Co se týče srovnávacích ukazatelů k portfoliu jednotlivých fondů, jako je průměrný výnos do splatnosti nebo průměrná doba do splatnosti držených dluhopisů, tady toho moc neporovnáme, protože polovina fondů tyto údaje vůbec nezveřejňuje. Nicméně pohledem na největší pozice v portfoliu jednotlivých fondů se dá soudit, že ta čísla budou u všech zhruba podobná.

Dluhopisové fondy s významným podílem českých státních dluhopisů

Fond
podíl českých státních dluhopisů v majetku
výnos do splatnosti
doba do splatnosti
náklady na správu
výnos od začátku roku
KBC Renta Czechrenta
100 %
neuvádí
neuvádí
1,17 %
-8,1 %
KB Dluhopisový
87 %
neuvádí
neuvádí
1,21 %
-7,0 %
NN International Czech Bond
80 %
5,7 %
5,4
1,30 %
-11,1 %
71 %
5,6 %
5,7
0,85 %
-7,8 %
WOOD&Co dluhopisový (FKI)
66 %
5,8 %
neuvádí
0,46 %
-5,8 %
Amundi ČR obligační
61 %
neuvádí
neuvádí
1,72 %
-8,9 %
ČSOB Dluhopisový
60 %
neuvádí
neuvádí
0,83 %
-4,0 %
Amundi CR Dluhopisový PLUS
48 %
neuvádí
neuvádí
1,53 %
-9,5 %
UNIQA CEE Dluhopisový
45 %
4,7 %
neuvádí
1,14 %
-7,1 %
Conseq dluhopisový
26 %
6,4 %
5,2
1,21 %
-1,8 %
Zdroj: internetové stránky a měsíční zprávy jednotlivých fondů
Data k portfoliu platná k 31. 5. 2022, data ke zhodnocení platná k 30. 6. 2022

Nedokážu aktuálně identifikovat „nejlepší“ dluhopisový fond. Myslím, že všech deset fondů v tabulce výše bude na horizontu 2-3 roky vykazovat solidní zhodnocení. Mezi nejvýkonnější by mohl patřit fond NN International Czech Bond, který letos zatím nejvíce ztrácel. Dobré předpoklady má také Sporobond, jeden z nejstarších a největších českých fondů, psal jsem o něm nedávno portrét v rámci seriálu fond-show. Rovněž fondy KB Dluhopisový a KBC Renta Czechrenta budou určitě výrazně profitovat ve chvíli, kdy úrokové sazby začnou zase klesat dolů. A to určitě přijde, jen se zatím můžeme pouze dohadovat, kdy přesně.

Vývoj úrokových sazeb v ČR v letech 2000-2022


Disclaimer: Článek a informace v něm obsažené nejsou investičním doporučením či analýzou investičních příležitostí ani nepředstavují veřejnou nabídku investičních nástrojů ani jakoukoli jinou nabídku či výzvu vůči veřejnosti k transakci s investičními nástroji. Data uvedená v článku pochází z materiálů investičních společností obhospodařujících jednotlivé fondy. Data k výkonnosti fondů jsou platná k 30. 6. 2022, data o složení portfolia jsou platná k 31. 5. 2022.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
14. 7. 2022

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (37.3 + 43.3) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru