Dluhopisy

Je na čase prodat proti-inflační dluhopisy?

Inflace už je na ústupu. Má smysl české státní proti-inflační dluhopisy dál držet, nebo nyní požádat o jejich předčasné splacení?
Jan Traxler
Privátní investiční poradce
6. 10. 2023

Tuhle otázku mi za poslední měsíc položilo už asi 30 klientů. Řada našich klientů ve FINEZ Investment Management totiž na konci roku 2021 využila poslední emise státních proti-inflačních Dluhopisů Republiky. Byla z toho nakonec jedna z nejlepších možných investic v posledních dvou letech.

Dosavadní výnosy proti-inflačních dluhopisů

  • Za rok 2022 přinesly krásný úrok ve výši 15,1 % (podle meziroční míry inflace v říjnu 2022).
  • Za rok 2023 bude připsán úrok zhruba kolem 8-9 % (přesné číslo bude zveřejněno v listopadu podle meziroční míry inflace v říjnu 2023 – v srpnu vycházela meziroční míra inflace 8,5 %).

Jaká ale bude inflace v příštím roce? Má smysl proti-inflační dluhopisy dál držet, nebo požádat o jejich předčasné splacení?

Předčasné splacení

Ministerstvo financí umožňuje jednou ročně požádat o předčasné splacení Dluhopisů republiky. U poslední emise dluhopisů vydaných 3. ledna 2022 se okno pro podání žádosti o předčasné splacení otevírá 9. 10. 2023 a trvá jeden měsíc do 8. 11. 2023. K samotnému splacení pak fyzicky dojde k datu 3. 1. 2024, kdy bude zároveň připsán i úrok za rok 2023.

U větších částek akorát není možné splatit vše. Do 500 000 kusů včetně není žádost o předčasné splacení omezena. Z počtu kusů nad 500 000 může být předčasně splacena maximálně polovina.

Vývoj inflace v ČR

ČNB říká, že už začátkem roku 2024 by se inflace měla přiblížit k dvouprocentnímu cíli. Zvláštní je, že na druhou stranu říká, že úrokové sazby nebude snižovat tak rychle, jak nyní trh předpokládá a že je připravena držet úrokové sazby vysoko po delší dobu. Věří tedy ČNB vůbec vlastní prognóze vývoje inflace? Nebo je to jen rétorika kolem úrokových sazeb, aby teď nedošlo k propadu kurzu koruny? To ukáže až čas.

Každopádně čísla hovoří celkem jasnou řečí. Meziroční míra inflace už půl roku klesá. V srpnu byla na úrovni 8,5 %. Jinými slovy, v průměru se za poslední rok zvedly spotřebitelské ceny o 8,5 %. Z toho ale šest procentních bodů udělalo skokové zdražení ceníků v lednu (to jsou zejména ceny energií a nájmy). Nebýt lednového efektu, tak by inflace za poslední rok už byla jen 2,5 %. Krásně je to vidět, když se podíváme na meziměsíční míru inflace za posledních 12 měsíců. K žádnému dramatickému zdražování už nedochází.

Meziměsíční míra inflace v ČR za posledních 12 měsíců

Za posledních 7 měsíců (od února do srpna) stoupla hodnota indexu spotřebitelských cen kumulativně o 1,8 %. Takové tempo růstu cen by odpovídalo na roční bázi inflaci zhruba ve výši 3,2 %. V příštím roce by navíc měly trochu zlevnit energie pro domácnosti. Kontrakty na elektřinu i plyn pro rok 2024 se teď na burze obchodují zhruba o 35 % pod zastropovanými cenami. Dodavatelé tedy budou mít dost velký prostor zlevňovat. Tentokrát by tak lednový efekt neměl být nijak dramatický. Stoupnou ještě nájmy, ale proti tomu zlevní energie.

Proto i ČNB může v klidu počítat s tím, že v lednu už ono magické statistické číslo meziroční míry inflace skokově klesne. Do té doby se bude „inflace“ držet někde kolem 8-10 %. Ale jakmile se budou srovnávat ceny oproti lednu předchozího roku, meziroční míra inflace dramaticky klesne. Dle mého skromného názoru to asi nebude ke dvěma procentům, spíše někam ke 3-5 %. Ale to jsou jen spekulace a dohady. Přesné číslo se teď nedá seriózně vykalkulovat.

Trend vývoje inflace v ČR krásně vystihuje i následující graf. Oranžová křivka představuje dlouhodobý vývoj indexu spotřebitelských cen. Všimněte si, jak prudce stoupl sklon křivky v letech 2021 a 2022. Tady ceny extrémně rostly. Pak ještě přišel skok letos v lednu. A o té doby už má křivka zase výrazně plošší tvar jako v předchozích letech, kdy se inflace v průměru pohybovala kolem 2-3 % ročně. Modré sloupečky ukazují vývoj meziroční míry inflace. Tohle číslo má vlastně rok zpoždění, ale je tam krásně vidět klesající trend.

Inflace v ČR v letech 2006-2023

Prodat či držet?

A nyní zpátky k té zásadní otázce: Má smysl proti-inflační dluhopisy dál držet, nebo požádat o jejich předčasné splacení?

Podle předpokládaného vývoje inflace už bude za rok 2024 připisovaný výrazně nižší úrok. Jestli to budou 2 % nebo 5 %, to nikdo přesně neví. Ale s velkou pravděpodobností to už nebude nijak závratné číslo a spousta jiných investic bude mít v roce 2024 atraktivnější výnosy.

Na druhou stranu pořád jsou to státní dluhopisy – velmi konzervativní investice. V případě proti-inflačních dluhopisů je pak jejich cílem z pohledu investora ochránit úspory před inflací. Cílem této investice není spekulovat na vyšší výnos.

Takže pokud je vaším cílem čistě jen ochránit úspory před inflací, není důvod české proti-inflační dluhopisy prodávat. Budou nadále plnit přesně svůj účel – chránit před inflací, bez ohledu na její výši.

Pakliže je vaším cílem reálně zhodnocovat úspory (dosáhnout výnosu nad inflací), pak je dle mého názoru nyní ideální doba požádat o předčasné splacení (přinejmenším částečné) a přesunout kapitál do jiných investic.

Kam dnes investovat?

1) Dlouhodobě dává smysl investovat především do hmotných investic s reálnou užitnou hodnotou. Typicky třeba zemědělská půda – její hodnota dlouhodobě roste s inflací (dokonce více než inflace, protože jí ubývá) a zároveň ještě generuje stabilní výnosy z užívání (pachtovné). Takže se tu pak dlouhodobě dostanete k celkovému zhodnocení výrazně nad inflací. Viz podrobněji v článku Investice do půdy jako skvělý uchovatel hodnoty.

Podobně je tomu u nájemních nemovitostí. A stejný princip v zásadě na delším časovém horizontu funguje i u podílů na zavedených firmách. Ale pozor, tohle funguje dlouhodobě. Krátkodobě se někdy vývoj může výrazně odchylovat od inflace.

2) Střednědobě dnes dává smysl investovat i do klasických dluhopisů, neboť jejich úroky v posledních dvou letech výrazně stouply. Kupříkladu desetiletý český státní dluhopis s pevným kupónem má dnes výnos do splatnosti zhruba 5 % p.a. S velkou pravděpodobností to je více než bude inflace v příštích deseti letech. Čili můžu mít stejně konzervativní investici jako u proti-inflačních dluhopisů, ale zafixovat si výnos na dalších 10 let.

Ještě výrazně větší úroky nesou podnikové dluhopisy, kde se dnes v ČR běžně u emisí na 5 let pohybují úroky kolem 8-10 %. Samozřejmě tady už je oproti státním dluhopisům větší kreditní riziko, že se firma dostane do problémů se splácením. Většímu riziku odpovídá větší potenciální výnos.

Shrnutí

Tím se nám kruh krásně uzavírá. Státní proti-inflační dluhopisy jsou prostě sázka na jistotu – že vlivem inflace neprodělám, ale ani nevydělám. Pro spoustu lidí je to správné řešení. Ten, kdo chce víc, musí opustit komfortní zónu a přijmout i větší riziko. V takovém případě má smysl nyní požádat o předčasné splacení protiinflačních dluhopisů, protože jejich výnosová perspektiva klesá.

Pak také záleží na tom, jak velkou část úspor jste do proti-inflačních dluhopisů vložili. Třeba u mých klientů to zpravidla bylo jen kolem 5-10 % portfolia. Pak jim dnes říkám, ať si 5 % váhu v portfoliu dál nechají a dalších 5 % dáme do dluhopisů s fixním úrokem. Naším cílem totiž není najít nejvýnosnější investici, ale především rozložit rizika.

Ale občas se potkávám i s lidmi, kteří do proti-inflačních dluhopisů vložili většinu úspor. Zpětným pohledem dobře udělali. Ovšem teď už dává smysl s kapitálem pohnout dál. V takovém případě jim říkám, ať nyní prodají půlku a půlku si nechají. U větších objemů je předčasné splacení stejně takhle limitováno.

Jak se na proti-inflační dluhopisy díváte vy? Plánujete je dál držet, nebo se chystáte požádat o předčasné splacení?

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz a zveřejněno jako článek na LinkedIn FINEZ.

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
6. 10. 2023

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (33.0 + 47.4) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru