Strašák jménem „inflace“ přehledně v grafech

Aktuálně je inflace nulová, ale dlouhodobě neustále užírá hodnotu našich úspor. Z čeho se vlastně inflace měří? Proč centrální banky používají jádrovou inflaci očištěnou o jídlo a energie? A jaký má dlouhodobě inflace dopad na naše úspory? Podívejte se na pár zajímavých grafů.

01.06.2015, Ostatní, Jan Traxler, Počet přečtení: 3369

Meziroční inflace v USA v dubnu klesla na -0,2 %. Vlivem výrazného poklesu ceny ropy se dle očekávání americká ekonomika dostala do deflace, pokud tedy budeme sledovat celkovou inflaci vyjádřenou indexem spotřebitelských cen (index CPI). Jádrová inflace očištěná o vývoj cen potravin a energií (index Core CPI), kterou sleduje Fed, zůstává na 1,8 %, tedy mírně pod inflačním cílem Fedu.

Když se podíváme na dlouhodobou historii inflace v USA, od konce druhé světové války průměrně dosahovala 3,84 %. Do té doby se ale běžně střídala období inflace a deflace. Poslední dvě desetiletí se inflace pohybuje kolem dvouprocentní hranice, na kterou dlouhodobě Fed cílí.

Vývoj inflace v USA od roku 1872

Vývoj inflace v USA od roku 1872

Zdroj: Advisor Perspectives

Co je to vlastně inflace a jak ji kalkulovat?

Pojmem inflace se obecně myslí růst spotřebitelských cen. K jejímu měření je vždy potřeba stanovit koš různých produktů a služeb a jejich váhové zastoupení podle dlouhodobého dopadu na naše peněženky. Příslušný statistický úřad pak sleduje vývoj cen jednotlivých položek a kalkuluje tzv. index spotřebitelských cen. V USA je index rozdělen do osmi kategorií, z nichž největší zastoupení mají náklady na bydlení (včetně energií), dopravu a stravování. Tyto tři kategorie pohltí v průměru přes 70 % spotřebitelských výdajů rodinného rozpočtu.

Složení indexu spotřebitelských cen (index CPI) v USA

Složení indexu spotřebitelských cen (index CPI) v USA

Zdroj: Bureau of Labor Statistics, Advisor Perspectives

V praxi se často setkávám s názorem, že oficiální inflace neodpovídá realitě. Poslední dobou se v médiích často mluví o tom, že inflace je nyní takřka nulová. Ale lidé na ulici mají často jiný názor, vybaví se jim totiž zrovna produkt, u kterého cena stoupla a málokdy si uvědomí, že u jiného zase klesla. Je to dáno také tím, že s výjimkou posledního roku v minulých dvaceti letech v ČR prakticky nepřetržitě rostly ceny potravin, léků, benzínu, piva, cigaret a dalších položek, které denně nakupujeme. Pak máme logicky pocit, že ceny rostou, tak tu přeci musí být inflace.

Málokdo si při tom uvědomí, že ceny aut za posledních pět let významně poklesly, podobně třeba ceny počítačů a různé elektroniky. Ve většině měst také od roku 2009 poklesly ceny bytů. Jenomže to jsou položky, které nepořizujeme každý den. Byt mnozí kupují jen jednou za život. Auto jednou za pět až deset let. Ale když pak taková výdajová položka přijde na řadu, stojí nás jednorázově víc, než za několik let projíme a prokouříme. Proto i tyto položky musí mít silné zastoupení v indexu, který měří průměrnou míru inflace.

V uplynulém roce navíc klesly ceny pohonných hmot a již třetím rokem v ČR klesají ceny elektřiny a plynu. Takže ačkoliv třeba poslední dva měsíce v českých obchodech výrazně stoupla cena zeleniny, když se zprůměrují všechny položky ve spotřebitelském koši, průměrná míra inflace aktuálně v meziročním srovnání skutečně vychází kolem nuly.

Nejvíce podražila zdravotní péče, nejméně oblečení

Když už je nám nyní jasná základní podstata měření inflace, podíváme se zpět do USA, kde máme k dispozici dlouhou historii dat, a ukážeme si pár zajímavých grafů. Prvně se podívejme na vývoj cen za posledních 15 let v jednotlivých kategoriích spotřebního koše. Nejrychleji rostou náklady na zdravotní péči. Naopak ceny oblečení a obuvi jsou v USA zhruba na stejné úrovni jako před 15 lety. Zde si také můžete u oblečení všimnout pravidelné cyklické volatility, kdy ceny vždy stoupnou na jaře a na podzim a klesají s letním a zimním výprodejem. Dále si každý jistě všimne, že největší cenové výkyvy panují v nákladech na dopravu, přičemž ty logicky silně korelují s vývojem ceny ropy.

Kumulativní vývoj spotřebitelských cen dle jednotlivých kategorií indexu CPI v USA

Kumulativní vývoj spotřebitelských cen dle jednotlivých kategorií indexu CPI v USA

Zdroj: Bureau of Labor Statistics, Advisor Perspectives

Americký úřad Bureau of Labor Statistics sleduje zvlášť i vývoj cen energií, které jsou jinak zahrnuty v nákladech na dopravu a na bydlení. Na následujícím grafu je vývoj cen energií v USA zvýrazněn modrým šrafováním. Vidíte, že zde dochází k velkým výkyvům, které úzce souvisí s vývojem ceny ropy a plynu na komoditní burze.

Kumulativní vývoj spotřebitelských cen energií v USA

Kumulativní vývoj spotřebitelských cen energií v USA

Zdroj: Bureau of Labor Statistics, Advisor Perspectives

Jádrová inflace – švindl nebo racionální postup?

Centrální banka ale musí svou politiku opírat o celkový vývoj ekonomiky a nereagovat na aktuální náladu spekulantů na komoditních burzách. Proto americký úřad Bureau of Labor Statistics kalkuluje také tzv. jádrovou inflaci (core inflation, index core CPI), která je očištěná o vývoj cen potravin a energií, neboť tyto komodity podléhají na burze častým cenovým výkyvům. Pokud má nárůst či pokles cen energií dlouhodobější charakter, potom se po čase tak či tak projeví do cen ostatních produktů a služeb (když firmě stoupnou náklady na dopravu, topení apod., tak jsou nuceny zvednout cenu zboží).

Na následujícím grafu můžete vidět, že vývoj jádrové inflace má na delším horizontu totožný trend s celkovou inflací, ale vykazuje výrazně nižší volatilitu, a tudíž má pro Fed a další instituce lepší vypovídací hodnotu. Kdyby Fed reagoval na každý výkyv ve vývoji celkové inflace, byla by jeho politika velmi nekonzistentní a v konečném důsledku by napáchala více škody než užitku. Proto se inflační cíle Fedu vztahují na jádrovou inflaci.

Kumulativní vývoj spotřebitelských cen (index CPI a Core CPI) v USA od roku 2000

Kumulativní vývoj spotřebitelských cen (index CPI a Core CPI) v USA od roku 2000

Zdroj: Bureau of Labor Statistics, Advisor Perspectives

Od roku 1950 ztratil dolar 90 % své hodnoty

Ačkoliv aktuálně se celková inflace pohybuje kolem nuly, od roku 2000 stoupla hodnota indexu CPI v USA o 2,3 % p.a., což dělá za 15 let kumulativně 42 procent. Pokud bychom to převedli na kupní sílu dolaru, tak ta od roku 2000 poklesla z jednoho dolaru na 73 centů. Podíváme-li se na vývoj po druhé světové válce, od roku 1950 kumulativně stoupla hodnota indexu CPI v USA o 895 procent (3,54 % p.a.) Přepočteno na kupní sílu, jeden dolar z roku 1950 by dnes měl hodnotu zhruba 10 centů.

Vliv inflace – kupní síla amerického dolaru od roku 1950

Vliv inflace – kupní síla amerického dolaru od roku 1950

Zdroj: Bureau of Labor Statistics, FINEZ Investment Management

Poslední století je inflace neodmyslitelnou součástí našeho života. Ano, určitě zde můžeme vidět i souvislost se zrušením zlatého standardu a politikou cílování inflace centrálními bankami. Zda je to správná cesta, nebo by bylo lepší vrátit se o sto let dozadu, kdy se střídala období inflace a deflace, to si netroufám hodnotit. Je to velmi komplikované téma pro chytřejší mozky. Já jsem za svůj život zažil jen inflaci a vím, že při stávajícím fungování finančního světa musíme s inflací dlouhodobě počítat. Bude-li se inflace dlouhodobě pohybovat kolem inflačního cíle České národní banky, což jsou 2 % ročně, bude mít koruna za 10 let reálnou hodnotu (v dnešních cenách) zhruba 82 haléřů a za 35 let bude kupní síla koruny poloviční.

Simulovaný vývoj kupní síly koruny při 2% inflaci

Simulovaný vývoj kupní síly koruny při 2% inflaci

Zdroj: FINEZ Investment Management

Nicméně na tak dlouhém horizontu se nedá inflace přesně plánovat. Důležité pouze je s inflací dlouhodobě počítat a chránit před ní své úspory, ať už bude inflace jakákoliv. Proto vždy doporučuji investorům na dlouhodobém horizontu investovat do hmotných aktiv, které si minimálně udržují hodnotu s inflací a ideálně ještě k tomu generují pravidelnou rentu formou nájmu, dividend apod.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Poraďte se, kam nyní investovat peníze.


 


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás