Jak změnit důchodový systém

Navrhuji zavést individuální důchodové účty a mezigenerační systém příspěvků, kdy část odvodů jde vždy na důchodový účet rodičů a část na vlastní účet. Zároveň by musel být garantovaný určitý minimální důchod pro všechny.

03.03.2017, Ostatní, Jan Traxler, Počet přečtení: 1319

Když přijde řeč na reformu důchodového systému, zpravidla se vedou nekonečné diskuze o tom, jestli je lepší zachovat stávající průběžný systém vyplácení důchodů, nebo jestli by bylo lepší zavést kapitálový systém postavený na fondech, ze kterého každý čerpá, co si během života „naspořil". Já tvrdím, že nejlepší je kombinace obojího v rámci jednoho systému, kdy každý má svůj důchodový účet, ale odvody jsou rozděleny na tři části: vlastní důchodový účet, důchodový účet rodičů a státní důchodový účet (jakýsi účet solidarity).

Mezigenerační důchodový systém

Individuální důchodové účty

Důchodový systém musí být maximálně transparentní. V prvé řadě je potřeba vést každému občanovi jeho individuální důchodový účet. Každý občan by měl mít možnost se jednoduše přihlásit přes internet a podívat se na náhled svého důchodového účtu, kde přesně uvidí, jaké platby tam kdy přišly, kolik tam má peněz a jaký by z toho dnes mohl čerpat doživotní důchod.

A bude-li mít naspořeno dost, nechť jde do jakéhosi předčasného důchodu třeba ve čtyřiceti letech, proč v tomto směru lidi jakkoliv omezovat. Akorát za lidi v předčasném důchodu by stát neplatil zdravotní pojištění, to by si každý musel hradit sám.

Mezigenerační systém příspěvků

Nynější průběžný důchodový systém je vlastně také mezigenerační, z odvodů dnešních pracujících se financují důchody dnešním důchodcům. Ovšem vše probíhá anonymně a málokterý důchodce si dnes uvědomuje, že nečerpá peníze, které do systému sám v minulosti odvedl, ale že čerpá peníze, které do systému nyní odvádí jeho pracující děti nebo děti jeho souseda. Pojďme to udělat transparentně a zkombinovat systém průběžný a kapitálový.

Princip je jednoduchý. Ať už podnikám, nebo pracuji jako zaměstnanec, odvádím státu peníze na důchodové pojištění. Tento odvod by se automaticky přerozděloval tak, aby určitá část odvodů šla na můj vlastní důchodový účet, další část na důchodový účet mých rodičů a zbytek na státní důchodový účet, ze kterého by byla zajištěna výplata důchodů stávajícím důchodcům, starším generacím a do budoucna pak také jakési životní minimum všem, kteří z nějakých důvodů nebyli schopní pracovat a odvádět prostředky do důchodového systému.

Příklad: Moji rodiče jsou oba naživu, oba v důchodu. Já jsem výdělečně činný, stejně tak sourozenci. Mým rodičům by tak každý měsíc na jejich důchodový účet přicházely peníze z odvodů jejich dětí. Ty by čerpaly jako důchod. Pokud by to nestačilo na minimální důchod, zbytek by jim byl doplácen ze státního důchodového účtu, neboť vlastní „kapitál" na svém individuálním důchodovém účtu mít nebudou. Pro stávající důchodce se tedy nic nezmění, dostávali by stejný důchod, jen by viděli, kolik z toho jde přímo z odvodů jejich dětí.

Vedle toho by ale část mého odvodu šla i na můj vlastní individuální důchodový účet a část na zmíněný solidární státní důchodový účet. Až půjdu já do důchodu, budu přesně vědět, jaký mám na svém důchodovém účtu „naspořený" kapitál. A průběžně mi tam pak bude chodit část odvodů mých dětí. Proto se vlastně jedná o kombinaci kapitálového a průběžného systému.

Až rodiče zemřou, může se zvednout poměrná část odvodu na vlastní důchodový účet i na státní důchodový účet. A co se zůstatkem kapitálu na důchodovém účtu rodičů po jejich smrti? Ten by mohl jít klasicky do dědictví, jako jakýkoliv jiný kapitál.

Takový mezigenerační systém má nejen ekonomické výhody, ale také sociální. Motivoval by lidi mít více dětí a dobře je vychovat. V podstatě bychom se tak trochu vrátili ke kořenům společnosti a upevňovali roli rodiny ve společnosti. Děti by se tak povinně, ale nepřímo po finanční stránce, starali o své staré rodiče.

Kdo by neměl děti, musel by se spoléhat primárně na své vlastní „úspory" na svém důchodovém účtu či v soukromých fondech. Principiálně je to spravedlivé, protože živit a vychovat jedno dítě od narození až do dospělosti stojí průměrnou rodinu zhruba 2 miliony korun. Bezdětní mají výrazně nižší životní náklady, takže si o to více mohou naspořit sami na důchod.

Garantovaný minimální důchod

Navrhovaný systém by v mnohem větší míře zohledňoval „zásluhy" každého jednotlivce. Výše důchodu by se přímo odvíjela od toho, kolik prostředků jsem si během života odvedl na svůj důchodový účet a kolik tam odvádějí moje děti. To by zároveň více motivovalo lidi veškeré příjmy přiznávat, když budou vědět, že ty peníze primárně odvádějí sobě a svým rodičům, nikoliv „nenažranému státu".

Zároveň by ale musel být garantovaný určitý minimální důchod pro všechny, i pro ty, kteří z nějakých důvodů odváděli málo, byli třeba dlouho nemocní či nezaměstnaní. Proto by musel vedle individuálních důchodových účtů existovat i státní důchodový účet, kam by šla část odvodů.

Nedokážu přesně říct, kolik procent z odvodu by mělo jít na důchodový účet rodičů, kolik na vlastní účet a kolik na státní účet. Snažím se jen popsat princip, jak by vše mohlo fungovat, aby systém byl více spravedlivý, více transparentní, dlouhodobě udržitelný a sociálně prospěšnější než ten stávající.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Poraďte se, kam nyní investovat peníze.



Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás