Index S&P 500 je pro investice nevhodný

Nejoblíbenější investice? Index S&P 500

V posledních letech se obrovské popularitě mezi investory těší indexové investování, nebo-li nákup ETF fondů. Zkratka ETF z anglického „Exchange Traded Fund“ znamená doslova burzovně obchodovaný fond. Většina tohoto typu fondů je pasivně spravovaná a pouze se snaží kopírovat složením některý akciový index. Díky tomu mají nízké náklady na správu. Akciové indexy jsou jakási virtuální portfolia akcií, která se snaží zachytit průměrný vývoj na trhu.

Existují dnes tisíce různých akciových indexů, a ještě násobně více různých ETF fondů, které je kopírují. Nejznámější a nejoblíbenější akciový index je S&P 500. Tento index kalkuluje americká společnost Standard & Poor's zkráceně označovaná jako S&P.

Stovky a možná i tisíce fondů a ETF dnes sledují a kopírují akciový index S&P 500. Tento index se stal synonymem pro moderní nízkonákladové indexové investování. Rovněž investiční poradci, asset manažeři, privátní bankéři… všichni dnes se svými klienty řeší investice do akcií tím nejjednodušším způsobem, nakupují některý ETF fond kopírující index S&P 500 (+ pár dalších indexů). To samé dělají i všechny investiční platformy typu Portu, Fondee, Edward aj. A samozřejmě všichni si za tuhle službu pro investory nechají něco zaplatit pro sebe, zpravidla kolem 1 % ročně.

Složení indexu S&P 500

Index S&P 500 je sestavený z akcií pětistovky největších amerických akciových společností veřejně obchodovaných na amerických akciových trzích. Největších podle jejich tržní kapitalizace, tedy podle hodnoty firem na burze. Jednou za čtvrt roku vždy S&P aktualizuje složení indexu a rebalancuje váhy jednotlivých akcií v indexu přesně podle jejich aktuální tržní kapitalizace.

Tahle metoda vážení indexu je z matematického pohledu spravedlivá a nejvýstižněji postihuje „průměr trhu“. Čím větší firma je, čím větší hodnotu mají její akcie, tím větší roli taková pozice hraje v průměru také ve výsledcích investorů. Čili metoda používaná při kalkulaci hodnoty indexu S&P 500 je férová a řekl bych správná.

Ovšem má to taky stinnou stránku. Čím více investorů jen sleduje a kopíruje index S&P 500, tím více investorů vlastně nakupuje hlavně akcie těch největších firem v indexu. A stává se z toho tak trochu Ponziho schéma. Dostali jsme se do situace, kdy o vývoji indexu S&P 500 rozhoduje de facto zhruba 30 největších firem, ba takřka už jen deset největších firem. Akcie zbylých 470 firem jsou tam tak trochu zbytečně, protože mají příliš malou váhu v indexu.

Pro názornou představu, 200 nejmenších firem z indexu S&P 500 má dohromady v součtu tržní hodnotu zhruba 3 biliony dolarů. Stejnou tržní hodnotu mají akcie společnosti Apple. Takže vývoj akcií 200 firem dohromady má na hodnotu indexu stejný vliv jako vývoj akcií jedné společnosti, firmy Apple. Dalších 100 firem z indexu S&P 500 má v součtu tržní hodnotu jen o něco větší než akcie společnosti Microsoft, druhé největší pozice v indexu.

Když seřadíme všech 500 akcií z indexu S&P 500 podle velikosti od největší po nejmenší, tak 400 firem odspodu má dohromady zhruba stejnou hodnotu jako v součtu 7 největších firem (Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, NVIDIA, Tesla a Meta Platforms). Společnost Standard & Poor's už v pravidelných factsheetech radši ani nezveřejňuje váhy největších pozic. Pouze uvádí, že 10 největších pozic v indexu S&P 500 má v součtu váhu lehce přes 30 %.

10 největších pozic v indexu S&P 500

Sektorové rozložení portfolia

O vývoji hodnoty indexu S&P 500 tedy dnes do značné míry rozhoduje několik málo mega tech firem (Apple, Microsoft, Alphabet, Amazon, NVIDIA, Tesla a Meta Platforms). To osobně vnímám jako velký problém, značné riziko. Možná se technologickým gigantům bude dál dařit. Ale možná taky ne. Bude na ně vyvíjen čím dál tím větší tlak z pohledu regulace a zdanění. To může do budoucna výrazně ovlivnit jejich ziskovost.

Kromě toho je ještě třeba zdůraznit, že sektorové rozložení indexu podle metodiky GICS může být zavádějící. IT sektor tvoří 28 % indexu S&P 500. Jenomže Amazon a Tesla spadají do sektoru cyklické spotřeby (spotřební zboží zbytné). A akcie společností Alphabet (Google) a Meta Platforms (Facebook) jsou zase zařazeny do sektoru komunikačních služeb. Reálně technologické firmy dnes tvoří minimálně 40 % indexu S&P 500.

Zhodnocení indexu S&P 500

Díky významnému zastoupení technologických firem index S&P 500 historicky vykazuje skvělé výsledky. Posledních 10 let se totiž dařilo zejména americkým technologickým firmám a speciálně technologickým gigantům jako Apple, Microsoft, Amazon a spol. Tyto firmy byly tahouny akciových trhů. Když byl nějaký manažer fondu opatrnější a investoval do technologických gigantů menší porci kapitálu, automaticky zaostával za indexem S&P 500. To v posledních letech ještě více umocnilo mantru indexu S&P 500 jako „nejlepší investice“.

Růst hodnoty indexu S&P 500 (v USD)

Proč vlastně investovat do akcií?

Investice do akcií velkých globálně působících firem představují z dlouhodobého pohledu spolu s investicemi do půdy a nemovitostí nejlepší ochranu před inflací. Akciové trhy prochází určitými krátkodobými a střednědobými výkyvy, ale dlouhodobě vlivem inflace rostou. V zásadě se hodnota firmy vždy odvíjí od toho, jaké dokáže generovat zisky, respektive jaké zisky do budoucna očekávají investoři. Je to názorně vidět na následujícím grafu.

Někdy firmám rostou náklady a klesá ziskovost, tehdy jdou dolů i ceny jejich akcií. Když posléze zase firmám rostou tržby a očekávaná ziskovost, roste i hodnota jejich akcií. Dlouhodobě zavedeným firmám rostou tržby a zisky s inflací, takže v průměru také ceny akcií dlouhodobě rostou s inflací.

Alternativa: S&P 500 Equal Weighted

ETF fondy kopírující nějaký akciový index (průměr trhu) nabízí velmi jednoduché a efektivní řešení, jak investovat do akcií a rozložit riziko na více firem. Ale je dobré vědět, jak je v onom indexu to riziko rozloženo. Dle mého názoru nejpoužívanější index S&P 500 je dnes z pohledu rozložení rizika špatné řešení. Možná bude mít dalších pár let skvělé výsledky, ale investoři tu podstupují mnohem větší riziko, než si většina uvědomuje. O vývoji indexu totiž do značné míry rozhoduje několik málo mega tech firem. A to nepovažuji za moudré.

Daleko rozumnější řešení z pohledu rozložení rizika představuje tzv. „Equal Weighted“ varianta indexu S&P 500. I na tento index je dnes pár ETF fondů navázáno, ale málokdo ví, že takové řešení vůbec existuje. V equal weighted variantě má každá akcie v indexu S&P 500 stejnou váhu, tedy přesně 0,2 %. Ať už je to tříbilionový Apple, nebo stomiliardový Starbucks, nebo třeba desetimiliardový Whirlpool. Všech 500 největších veřejně obchodovaných amerických firem se na vývoji hodnoty indexu podílí stejnou váhou. O takovém řešení pak lze říct, že má dobře rozložené riziko. Tedy v rámci akciové složky.

Index S&P 500 Equal Weighted měl v posledních letech menší výnosy než standardní index S&P 500. Smyslem této alternativy není slibovat vyšší výnos, smyslem je lépe rozložit riziko. Index S&P 500 Equal Weighted je jednoznačně bezpečnější řešení než klasický index S&P 500.

Shrnutí

1. Takže investovat do akcií? Dlouhodobě určitě ano.

2. Využívat k tomu indexové fondy? Proč ne, je to velmi efektivní a levné řešení. Problém je akorát v měnovém riziku, ale to je zase téma na jindy.

3. Zvolit nejoblíbenější index S&P 500? Za mě určitě ne, protože o jeho vývoji rozhoduje několik málo technologických gigantů. Radši doporučuji dát přednost jeho equal weighted variantě. A to podobně i u jiných akciových indexů.

Disclaimer: Článek a informace v něm obsažené nejsou investičním doporučením či analýzou investičních příležitostí ani nepředstavují veřejnou nabídku investičních nástrojů ani jakoukoli jinou nabídku či výzvu vůči veřejnosti k transakci s investičními nástroji. Data uvedená v článku pochází z materiálů S&P Dow Jones Indices a z portálu Finance Yahoo! a jsou platná k 25. 7. 2023, není-li uvedeno jinak.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz