Články a analýzy

Jak vyzrát na emerging markets

Jan Traxler, Jak investovat, 16.09.2016, Počet přečtení: 1753

Rozvíjející se ekonomiky vykazují vysoké přírůstky HDP, ale akciím na tamních trzích se příliš nedaří. Proč tomu tak je? Jak lépe vytěžit potenciál emerging markets?

Od investic na rozvíjejících se trzích si všichni slibují vysoké výnosy, ale posledních deset let akcie emerging markets třou bídu. Tento rok se jim ale celkem daří. Index MSCI Emerging Markets letos zatím výrazně překonává index MSCI World. Přichází čas na emerging markets? Možná. Akcie na rozvíjejících se trzích jsou rozhodně fundamentálně levnější než akcie v USA. Ale to ještě neznamená, že se jim od teď bude už jenom dařit.

Vývoj hodnoty indexu MSCI Emerging Markets

Vývoj hodnoty indexu MSCI Emerging Markets

Zdroj: MSCI, FINEZ Investment Management, data v USD k 31. 8. 2016

Proč se akciím emerging markets dlouho nedařilo?

Našli bychom celou řadu makroekonomických a geopolitických faktorů, které měly v uplynulých letech na rozvíjející se trhy negativní vliv. Velkou roli v tom sehrál vývoj kurzu amerického dolaru nebo setrvalý pokles cen komodit. Na Rusko se negativně projevily také sankce ze strany USA a Evropské unie. Čína prochází těžkým obdobím transformace z exportně orientované průmyslové ekonomiky na ekonomiku taženou domácí spotřebou a technologiemi.

Přesto v průměru rozvíjející se ekonomiky vykazovaly výrazně vyšší růst HDP než vyspělé ekonomiky. Ale na akciových trzích to nebylo poznat. Důvod je prostý. Firmám na rozvíjejících se trzích sice rostly tržby, a to výrazně rychleji než firmám v USA nebo v Evropě. Z toho pramení rychlejší tempo růstu HDP. Ale zároveň zde také firmám výrazně více rostly náklady, mnohdy i rychleji než samotné tržby. Ziskové marže často poklesly. Většině firem tak stagnovaly nebo poklesly zisky. A hlavním hybatelem hodnoty akcií každé firmy je její schopnost generovat zisk, respektive očekávání vývoje zisků firmy do budoucna.

Proto se akciím na rozvíjejících se trzích posledních deset let příliš nedařilo. Naopak akciím v USA se po finanční krizi dařilo až příliš dobře ve srovnání s vývojem americké ekonomiky. To z toho důvodu, že americkým firmám sice příliš nerostly tržby, ale dokázaly výrazně zvýšit ziskovou marži, tedy schopnost generovat zisk. Navíc díky zpětným odkupům akcií a různým kouzlům finančních inženýrů reportovaly vysoký růst zisků na akcii.

Neuspokojivé hospodářské výsledky akciových společností na rozvíjejících se trzích jdou do značné míry také na vrub nezkušenému managementu. Mnoho firem v Číně, Brazílii, Indii a spol. zažilo příliš rychlou expanzi, kterou nedokázaly efektivně uřídit. Je to poměrně běžný jev, se kterým se potýkají firmy po celém světě, když příliš nabobtnají. K tomu na většině rozvíjejících se trzích musíme připočíst prorostlejší a organizovanější korupci, takže není divu, že se z mnoha firem staly naprosto nepružné a těžkopádné molochy.

A právě tyto firmy tvoří velkou část tržní kapitalizace rozvíjejících se akciových trhů, tedy například i indexu MSCI Emerging Markets. To značně brzdí potenciál emerging markets investic a to je také důvod levnějšího fundamentálního ocenění akcií na rozvíjejících se trzích. Nastává čas změny? Budou tyto velké firmy lépe řízené a začnou vykazovat růst zisků? Časem určitě ano, ale je to proces, který ještě může několik let trvat. Těžko říct, jestli už se situace natolik zlepšila, abychom mohli tvrdit, že přišel znovu čas na akcie emerging markets. Nicméně byla by škoda nevyužít dlouhodobého potenciálu rozvíjejících se ekonomik.

Jak vyzrát na emerging markets?

Spolehlivý návod neexistuje, ale můžeme si říct alespoň několik obecných rad. V prvé řadě je potřeba akcie emerging markets brát jako dlouhodobou investici, například jako část akciového portfolia na důchod, a nakupovat je na pravidelné bázi. Ostatně to platí pro jakékoliv akcie. Strategie průměrování nákupní ceny (pravidelného investování) je na dlouhém časovém horizontu nejefektivnější.

U akcií největších čínských, brazilských, ruských ani indických společností nevidím velký růstový potenciál. Jejich ziskovost těžko poroste nějakou závratnou rychlostí. Chceme-li využít dlouhodobého potenciálu rozvíjejících se trhů, nabízí se dvě strategie.

První strategií je investovat do akcií zavedených amerických či evropských firem, které generují většinu tržeb na rozvíjejících se trzích. Tyto společnosti zpravidla mají efektivnější management než lokální firmy. U firem se sídlem v USA nebo EU se můžeme těšit také větší právní jistotě, než když nakoupíme akcie společnosti sídlící v Číně apod. Na druhou stranu na hospodářské výsledky amerických či evropských firem, které generují většinu tržeb v Asii nebo latinské Americe, mají značný vliv pohyby měnových kurzů, s tím je nutné kalkulovat, projevuje se to zpravidla do vyšší cenové volatility akcií.

Druhou strategií je investovat do menších společností přímo na rozvíjejících se trzích. Ty mají násobně větší růstový potenciál, ale také mnoho z nich neuspěje v konkurenčním boji a zanikne. Na rozvíjejících se trzích se aktuálně obchoduje dohromady zhruba 23 tisíc menších akciových společností. Pro běžného smrtelníka je prakticky nemožné vybrat z nich ty správné, které trh přehlíží a kterým by se mohlo dařit.

Pokud tedy nechcete brát investici do akcií emerging markets pouze jako gamblerskou hru, musíte do menších firem investovat prostřednictvím renomovaného fondu, popřípadě zvolit nějaký indexový produkt a držet se průměru trhu. Zrovna v tomto případě považuji za výhodnější fond, protože prostor pro výběr podhodnocených akcií je tu opravdu veliký a historické výnosy některých fondů to dokazují. Chce to ale vybrat zkušeného správce, který velmi dobře zná každou firmu, jejíž akcie nakupuje, který využívá lokální týmy analytiků. Nesmí to být fond spravovaný od stolu někde z teplé kanceláře na Wall Street.

Psáno pro Investujeme.cz


Poraďte se, kam nyní investovat peníze.


Další články z kategorie:

„Klientem společnosti FINEZ jsem více než pět let. Jsem nad míru spokojen s dosaženými výnosy. Líbí se mi velmi flexibilní správa investovaných financí. A oceňuji také výbornou komunikaci s osobním přístupem pana Traxlera.“ Jiří F. - Třebíč