Regionální analýza - Island

Život na Islandu je do značné míry determinován geografickými podmínkami. Islanďané se z přírodních zdrojů snaží vytěžit maximum. K dispozici přitom mají v podstatě jen vodu. Ta však ve zdejších podmínkách – krajina utvářená činností ledovců a tektonickou činností na rozhraní euroasijské a severoamerické litosferické desky – oplývá obrovskou energií.

Vodopády a termální prameny jsou pro Island klíčové. Jednak pro turistický ruch, ale především pro výrobu elektřiny a získávání tepla. Více než 90% bytových jednotek je vytápěno horkou vodou či párou z termálních pramenů. Tímto způsobem jsou vyhřívány také skleníky, ve kterých se pěstuje různé ovoce, dokonce i banány. Možná tomu nebudete věřit, ale Island je údajně největším producentem banánů v Evropě (tuto informaci se mi bohužel nepodařilo ověřit).

Hospodářství je taženo čtyřmi specifickými činnostmi – rybolov, stavba a oprava lodí, výroba hliníku a finančnictví. Rybolov není třeba vysvětlovat, jde o ostrovní stát s chladnými mělkými vodami, ve kterých žije mnoho ryb. A lodě? Ty budou mít asi historickou tradici již od doby Vikingů.

Island je 13. rybolovnou velmocí. Na první pohled žádný extra výsledek. Ale zkuste se podívat, kolik má Island obyvatel – něco málo přes 300tis., tedy zhruba asi jako Ostrava. Stále se vám zdá třinácté místo na světě slabé? Dokážete si představit, že by Ostrava vyprodukovala 1,3mil tun ryb? Dodám jen, že oficiální islandské statistiky uvádí, že v rybolovu je zaměstnáno 3500 profesionálních rybářů. Tak tomuto se říká efektivita práce.

Na výrobu hliníku se Island specializuje díky dostatečným zdrojům vody a levné elektrické energii. Jde totiž o jeden z nejnáročnějších výrobních procesů právě na vodu a energii. V posledních letech Island rozšiřuje výrobní kapacity. Aktuálně je ve výstavbě jeden obří komplex hydroelektrárny a hliníkárny ve východní části ostrova.

Ryby tvoří polovinu exportu, další čtvrtinu pak zaujímá hliník. Celkově však vývozy zaostávají za dovozy. V posledních třech letech zejména díky importu zařízení pro výše uvedenou hydroelektrárnu a hliníkárnu. Dováží se také potraviny, automobily a vůbec většina spotřebního zboží.

Za rok 2007 se očekává zpomalení tempa růstu HDP zhruba na 1% (v roce 2006 vzrostl HDP o 4,2%). Roky 2004-2006 však byly mimořádné díky velkým investicím okolo zmiňované stavby hydroelektrárny a hliníkárny. Inflace ve výši 4,9% (nerevidovaný údaj) potřetí v řadě výrazně přesáhla inflační limit 2,5% stanovený centrální bankou.

S nezaměstnaností Island nemá problémy, pohybuje se dlouhodobě okolo 1%. Z toho důvodu se také Island rozhodl uvolnit svůj pracovní trh novým členským státům EU. Za poslední dva roky tak došlo k výraznému nárůstu zahraničních pracovníků, zejména Poláků, kteří nyní tvoří na Islandu největší národnostní menšinu.

Najdeme zde ale dva jiné závažné problémy. Prvním je vysoká zadluženost, a to jak veřejného, tak soukromého sektoru. Druhým rozkolísanost měny. Na roční bázi poklesl kurz islandské koruny vůči euru o necelých 13%. Aktuální základní úroková sazba centrální banky (tzv. policy rate) se vyšplhala až na 13,75%.

Vláda hospodaří dlouhodobě s přebytkem státního rozpočtu. I přes poměrně vysokou zadluženost se tak Island může chlubit ratingem AA/A+ od agentury Standard&Poor’s. Ovšem již v listopadu se objevil varovný signál, když S&P snížila ohodnocení důvěryhodnosti Islandu ze stabilního na negativní.

To vše, společně s vývojem hypoteční krize v USA, zasáhlo v uplynulých měsících islandskou burzu cenných papírů. Od půlky července spadl hlavní index ICEX 15 o více než 40%. Není divu, protože zhruba 90% tržní kapitalizace indexu tvoří finanční domy.

Měřeno podle P/E se Island řadí aktuálně mezi pětici nejlevnějších trhů. S ohledem na situaci v sektoru finančnictví bych ale doporučoval raději zdrženlivost. Riziko investice se mi jeví zbytečně vysoké v poměru k možným ziskům. Kdo by přesto chtěl do svého portfolia zahrnout islandské akcie, nabízí se open-end certifikáty od ABN Amra a HVB Bank na ICEX 15.

Psáno pro portál Investujeme.cz