Musím se přiznat, že se mi zpočátku do tohoto článku vůbec nechtělo a oddaloval jsem ho, co to šlo. Ale nakonec jsem rád, že jsem si udělal na Nigérii čas, protože jsem se při shromažďování podkladů neskutečně pobavil. Tak doufám, že se v nynějším předvánočním shonu také trochu zasmějete.
Když navážu na předchozí díly, Nigérie se v mnohém podobá předcházejícím zemím, dostaneme se ale i k něčemu, v čem se přeci jen liší.
Možná to někoho překvapí, ale Nigérie je nejlidnatější zemí Afriky, navíc s vysokým ročním přírůstkem obyvatelstva ve výši 2,38%. Důchodci ve věku 65 a více let tvoří pouze 3% populace. Naopak dětí do 15 let je v zemi přes 42%. Průměrný Nigérijec má 18,7 let (podle mediánu stáří obyvatel v zemi).
Tradičním problémem je korupce. Vedle korupce se však Nigérie potýká ještě s jiným fenoménem – tzv. Advance Fee Fraud (podvod vylákáním předběžných poplatků). Často jde třeba jen o snahu získat pozvání do země na základě předstíraného obchodního zájmu. Teď přichází slibovaná chvíle pro pobavení. Vždycky jsem si myslel, že Češi jsou největší zloději a podvodníci na světě. Ale už si to nemyslím.
Zastupitelský úřad v Abuji ve snaze varovat české obchodníky uvádí vedle celé řady praktických rad, jak se přesvědčit o skutečné existenci potenciálního nigerijského obchodního partnera, také jednu velmi jednoduchou – zamyslet se nad reálností poptávky. A dále uvádí několik krásných příkladů, které byly v uplynulých letech zaznamenány: dodávky součástí domácího vytápění a krbových vložek (to se v tropech bude zajisté hodit), 10 000 postelí pro ministerstvo školství, nebo zájem o 2 000 traktorů od firmy s obratem 3 000 USD.
Spásou i prokletím Nigérie je ropa. Ta tvoří zhruba 95% exportu (další důležitou exportní komoditou je kakao a surová přírodní guma) a zároveň i 95% devizových příjmů. Na HDP se podílí jednou pětinou. Nigérie je šestým největším producentem ropy a její potvrzené zásoby by při současném tempu těžby měly vydržet ještě padesát let.
Především díky ropě najdeme v zemi několik neskutečně bohatých lidí, zatímco většina obyvatel má problém s vlastní obživou. Díky obrovskému majetkovému nepoměru jsou na denním pořádku ozbrojené vzpoury, útoky na zahraniční společnosti, únosy lidí…
Vedle ropy existují ve světě ještě dvě další časté příčiny konfliktů a obě najdeme i v Nigérii. Tou první je pitná voda. Druhou pak náboženství. Zhruba polovina obyvatel se hlásí k islámu a 40% ke křesťanství, víc asi není třeba dodávat. Snad jen to, že se nigerijská populace skládá z více než 250 etnických skupin. Takže konflikty zde vždy byly, jsou a také vždy budou, o tom nemusíme pochybovat.
Pro běžné Nigérijce je nejdůležitějším odvětvím zemědělství. To se na HDP podílí necelou třetinou. Ovšem zaměstnává přes 70% populace. O to horší je fakt, že Nigerie není soběstačná. Za půl století (v roce 1960 získala Nigérie nezávislost) se z největšího afrického vývozce potravin stal jejich významný dovozce.
Přitom obdělávaná plocha tvoří plných 31% rozlohy celé země, vlhké a teplé podnebí umožňuje několik sklizní do roka a zdrojů vody pro zavlažování je také dostatek. Takže problém musí Nigérie hledat „ve vlastních řadách“ a asi bude třeba zapracovat na efektivitě.
Průmyslová výroba v Nigérii je již tradičně založena zejména na prvovýrobě. Zpracovatelský sektor je velmi poddimenzovaný, většina surovin i potravin se vyváží ke zpracování v zahraničí a opět se dováží zpět ve formě hotových produktů. Takto to funguje dokonce i u ropy, kdy například celých 70% pohonných hmot Nigérie dováží ze zahraničí.
Infrastruktura je v katastrofálním stavu. Železnice jsou tak zastaralé, že se de facto vůbec nepoužívají. Kvalitních silnic je nedostatek. Špatná situace je také v oblasti energetiky. Nigérie zvládne aktuálně vyrobit zhruba třetinu domácí poptávky po elektrické energii (chvályhodné ale je, že více jak 30% tvoří hydroelektrárny).
Když se k tomu přidá zastaralá rozvodová síť… prostě a jednoduše nemá smysl se rozčilovat, že Vám třikrát za den vypadne proud, protože to je ještě abnormálně dobrý den (vždyť to bylo jen třikrát). Vláda si jako jednu z priorit stanovila zlepšit situaci a do roku 2015 pokrýt veškerou spotřebu energie. Moc bych tomu ale nevěřil, protože podobné sliby dává už léta.
Na začátku jsem zmínil, že se Nigérie v jedné věci výrazným způsobem liší od předcházejících "zemí budoucnosti". Nigérii se za uplynulé dva roky podařilo splatit veškeré zahraniční dluhy. Pomohl jí k tomu mimořádný růst cen ropy, z vysoké ceny ropy by mohla těžit i v následujících letech.
Každopádně tímto krokem si u vyspělých zemí získala obrovský kredit. Většina dlužníků pouze usiluje o odpuštění dluhů. To Nigerie vždy řádně své zahraniční závazky splácela a nyní se rozhodla s nimi skoncovat úplně.
Jako "vedlejší efekt" byl Nigérii zvýšen rating na BB-. Většina čtenářů by to pravděpodobně označila za nepodstatné, stále jde o spekulativní stupeň. Jenže považte, že stejný rating má například Brazílie, Ukrajina či Turecko. A to se navíc u Nigérie očekává další zvýšení na BB.
Hlavní efekt spočívá v tom, že garanční instituce (v ČR EGAP) dříve díky nízkému ratingu odmítaly pojišťovat exportní projekty do Nigérie, což bývá podmínkou pro získání úvěru u exportních bank (v ČR Česká exportní banka). Od lepšího ratingu si tudíž lze slibovat zvýšený zájem investorů.
Vývoj na burze vypadá velmi lákavě. Za posledních pět let se hodnota akcií zdesetinásobila. Investorům ale radost neudělám, protože na trhu nenajdete aktuálně žádný instrument, pomocí něhož byste mohli na dalším vývoji nigerijských akcií participovat. Našli bychom pouze několik basketů složených z akcií celé Afriky, v nich ale Nigérie nikdy nezaujímá více jak 10%.
Tragédii bych z toho rozhodně nedělal. Existuje celá řada potenciálně zajímavějších (nebo minimálně srovnatelných) investičních příležitostí, u kterých bych riziko označil za výrazně nižší. Takže proč zbytečně podstupovat vyšší riziko?
Dlouhodobé a neřešitelné konflikty (náboženské, majetkové, etnické…) - to je hlavní důvod, proč bych já osobně do Nigérie stejně neinvestoval a na růžovou budoucnost nigerijské ekonomiky bych si přes všechna pozitiva také nevsázel. Kde lidé nedokážou táhnout za jeden provaz, tam nemá smysl investovat – a to ani peníze, ani čas, ani úsilí.
Psáno pro portál Investujeme.cz
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
