Jižní Ameriku mnoho investorů neprávem přehlíží, jako by asijským zemím nesahala ani po kotníky. Ale skutečnost je taková, že na latinskoamerických investicích se dalo v uplynulých letech skvěle vydělat, dokonce i výrazně více než na megatrendu, který představovala Čína.
Celá Jižní Amerika patří dle klasifikace Organizace spojených národů a Mezinárodního měnového fondu mezi tzv. emerging and developing economies (not least developed), aneb mezi rozvíjející se země, ale ne ty nejvíce "zaostalé". Stejný statut náleží i České republice. Pokud jde o průměrnou životní úroveň obyvatel, jsme na tom výrazně lépe. O tom svědčí i nesrovnatelně vyšší HDP na hlavu přepočtený podle parity kupní síly. V roce 2008 by podle odhadu Mezinárodního měnového fondu měl v ČR tento ukazatel dosáhnout 25.765 dolarů. Jak můžete vidět na mapě, to je téměř dvojnásobek než u Chile, které je na jihoamerickém kontinentě ekonomicky nejrozvinutější.
Sledované země mají několik společných rysů. S výjimkou Uruguaje je celý region posetý nalezišti strategických surovin. Na severozápadě jde hlavně o ropu, v hornatých oblastech pak různé kovy počínaje mědí a konče u zlata. Kromě toho se zde nachází velmi úrodné půdy. Jižní Amerika patří v globálním měřítku k předním producentům a exportérům zemědělských komodit. Sektor zemědělství a navazující potravinářský průmysl hraje v mnoha zemích klíčovou roli, vytváří zhruba 10-20% HDP a zaměstnává kolem 30% obyvatel.
Ropa, kovy a zemědělské produkty mají zásluhu na tom, že většina zemí vychází s kladnou obchodní bilancí (vývozy převažují nad dovozy). Zároveň se výraznou měrou podílí na devizových příjmech. Jelikož ceny komodit na světových trzích během uplynulých let raketově vyrostly, mohou se také zdejší vlády těšit z vysokých příjmů do státní pokladny. Klíčové je, jak s nimi dovedou naložit. A tady nám ekonomika trochu pokulhává. Po celém kontinentu vládnou levicově orientované partaje. Takže asi nikoho nepřekvapí, že namísto prozíravého jednání v podobě dlouhodobě orientovaných investic do infrastruktury, vzdělávání, výzkumu atd. je mnoho prostředků krátkozrace utopeno v sociálních výdajích.
Kromě surovin oplývá kontinent také nejcennější komoditou ze všech, a tou je pitná voda. Z dlouhodobého hlediska může tento fakt hrát klíčovou roli i v ekonomice, neboť zásob pitné vody celosvětově rapidně ubývá. Již dnes má voda neopomenutelný přínos pro Jižní Ameriku, a to zejména jako zdroj levné energie. V některých zemích tvoří produkce hydroelektráren více než polovinu energie.
Ještě jeden spojující prvek zdejších ekonomik. Ve všech zemích zapomněly vládnoucí složky s ekonomickým rozvojem na budování adekvátní infrastruktury. To je nejvíce vidět v dopravní infrastruktuře, ale problém je širší a týká se i distribuce energie a dalších odvětví. Dnešní političtí představitelé si to samozřejmě uvědomují a snaží se postupně podnikat kroky ke zlepšení. Ještě to ale mnoho let potrvá. Což je zároveň velmi zajímavá příležitost pro investory se na "dohánění času" podílet svým kapitálem. Obecně firmy, podnikající v oblasti infrastruktury na rozvíjejících se trzích patří k jedněm z dlouhodobě nejperspektivnějších investic.
Geograficky, demograficky i ekonomicky největší zemí celého regionu je Brazílie. Investory bývá často opomíjena, ačkoliv po právu patří do neformální čtveřice zemí budoucnosti označované jako BRIC. Již několik let se všude mluví o Číně, Indii a Rusku. Ale všimněte si, že ve zkratce je písmeno B zastupující Brazílii na prvním místě. To sice tvůrce konceptu BRIC Jim O'Neil nezamýšlel z jiných důvodů než praktické výslovnosti. Avšak výsledky hovoří za vše. Porovnáme-li historickou výkonnost indexů MSCI všech čtyř akciových trhů za posledních pět let, vychází nejlépe Brazílie s plus 47,75% p.a. (Výnos je vyjádřen v euru. Aby údaje měly pro investory lepší vypovídací hodnotu, jsou i všechny v mapě uvedené výnosy akciových indexů přepočteny do eura.)
Brazílie oplývá obrovským přírodním bohatstvím. Těží se zde strategické suroviny jako ropa, železná ruda, bauxit, zlato, cín, mangan, nikl, uran, či platina. Brazilské deštné pralesy jsou také největší světovou továrnou na kyslík a obrovskou zásobárnou vody. Dále je tato země největším exportérem cukru, sóji, kávy, tabáku, ovocné šťávy, kuřecího a hovězího masa a mnoha dalších potravinových komodit.
Již od mých profesních začátků na poli investičního poradenství doporučuji dlouhodobým investorům zahrnout do portfolia významnou částí latinskou Ameriku a speciálně Brazílii. Dnes můžu s klidem říct, že to byla ve většině případů nejvýnosnější a přitom velmi jednoduchá investice. V půlce května jsem doporučil všem klientům prodat a realizovat zisky, jelikož se obávám výraznější korekce na komoditních trzích (až tento článek vyjde, bude už možná korekce v plném proudu).
I kdyby ke korekci nedošlo nyní, je to pravděpodobně otázka maximálně měsíců. Hlubší propad komodit by mohl tyto trhy krátkodobě negativně ovlivnit. Z toho důvodu se dnes raději držím stranou. Ale až korekce proběhne, budu s velkou pravděpodobností znovu nakupovat. Kdo investuje s dlouhodobým horizontem (10 a více let), nemusí se ani s hrozbou korekce nijak trápit. Dlouhodobý potenciál "Brazílie & Comp." ještě zdaleka nebyl vyčerpán. Výnosy by na delším horizontu měly být vyšší než u rozvinutých trhů, ale spíše čekejte o jednotky procent než násobky, jako tomu bylo doposud. Tyto trhy se i nadále jeví jako ideální zejména pro pravidelné investice.
Psáno pro Finanční magazín
2008-06-01_jizni-amerika_mapa.pdf
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
