Vlivem stárnoucí populace, překypělé byrokracie, rostoucích daní a vysokého zadlužení se Evropa potýká s nizoučkým růstem hrubého domácího produktu. Soukromý sektor nezvládá ufinancovat bobtnající veřejný sektor. A tak se veřejný sektor více a více zadlužuje.

Záporné úroky: Půjč mi peníze a zaplať mi za to

Aby jednotlivé země alespoň zvládly hradit své závazky ve formě úroků (o splacení dluhů už nikdo ani neuvažuje), drží již několik let centrální banky úrokové sazby na nule. Tím umožňují vládám refinancovat starší dluhy novými, které mají nižší úroky. A protože ani to nestačí a hlavně nikdo by za normálních okolností nepůjčoval vládě peníze zadarmo, zavedly centrální banky záporné úrokové sazby a prostřednictvím různých programů nazvaných „kvantitativní uvolňování" apod. skupují ve velkém objemu z trhu všechny dluhopisy. A tak, jako mávnutím kouzelného proutku, se najednou naše vlády mohou dále zadlužovat a dokonce jim za to ještě centrální banka zaplatí. Samozřejmě to vše nově vyčarovanými penězi.

Jelikož tento stav už nějakou dobu trvá a centrální banky nás stále straší zápornými úrokovými sazbami, je i mnoho soukromých a institucionálních investorů ochotno kupovat dluhopisy se zápornými výnosy a de facto tak půjčovat státu a ještě mu za to zaplatit. Absurdita na entou. Ale v takto bizarním světě momentálně žijeme. Centrální banky nás drží zcela v šachu a tvoří s vládou kartel nevídaných rozměrů.

• Doporučujeme také: Japonské finanční perpetuum mobile

Celá Evropa se zápornými výnosy dluhopisů

Zdroj: Pension Partners

Zvrácené ekonomické smýšlení

Politikou nulových či záporných úrokových sazeb a skupováním dluhopisů se jen oddaluje a prohlubuje problém celé Evropy. Nelze do nekonečna žít na dluh z neexistujících peněz, které centrální banka kdykoliv vytvoří, aniž by to jednoho krásného dne celé prasklo. Pokud tento kartel potrvá příliš dlouho, lidé prohlédnou a ztratí důvěru v peníze a celý finanční systém.

Nehledě na to, že tato politika vede k vyššímu zadlužování také v soukromém sektoru, přičemž přestává podstatnou roli hrát rentabilita investice. Prostě a jednoduše, půjčit si lze dnes na všechno a velmi levně. To sice krátkodobě podpoří statistiky o HDP, ale na trochu delším horizontu je zcela kontraproduktivní. Dluh je jen popohnaná spotřeba na úkor budoucnosti, a pokud není použit na financování investice s vyšší rentabilitou, než jsou náklady na obsluhu dluhu, tak takový dluh ve finále brzdí ekonomiku. Záporné úrokové sazby podporují právě tento druh neproduktivního dluhu. To je velká chyba. Proto někteří ekonomové otevřeně kritizují centrální banky, že svou politikou způsobí více škody než užitku.

Politici a mnozí ekonomové už by konečně mohli pochopit, že není podstatné, jak rychle roste HDP samo o sobě. Podstatné je, že posledních minimálně třicet let roste HDP pomaleji než objem dluhu. To bude velmi těžké zvrátit. Udržitelný ekonomický růst nelze vykouzlit dalším zadlužováním, ani nízkými úroky, ani kvantitativním uvolňováním, ani vyšší inflací, ani devaluací měny. Udržitelný ekonomický růst musí stát na rostoucí produktivitě práce, na ničem jiném. Zvlášť v době, kdy se snižuje počet pracujících a roste počet lidí v důchodu, musí produktivita práce růst vysokým tempem, chceme-li, aby stoupala naše životní úroveň.

• Doporučujeme také: Akciové trhy – uměle nafukovaný růst

Klíčem je produktivita práce

Co dělat, aby začala rychleji růst produktivita práce? Pravý opak toho, co politické vedení u nás i v celé Evropě posledních dvacet let dělá. Jak může složitější daňový systém nebo více papírování zvýšit produktivitu práce? Nijak, akorát musí každá firma najmout dalšího zaměstnance na další papírování, takže ve finále toho firma na jednu odpracovanou hodinu vyrobí méně. Rok od roku nám v celé Evropě kypí byrokracie. Neznám jediného podnikatele, který by neměl hlavu k prasknutí z nových předpisů a formulářů.

Ruku v ruce s tím roste samozřejmě i agenda všech úřadů, tedy i počet lidí zaměstnaných ve veřejné sféře. Jak může ekonomickému růstu pomoct rostoucí počet státních úředníků? Nijak, ti nic neprodukují. Takže ve finále za celou ekonomiku opět klesá produktivita práce.

Snad brexit otevře oči politikům v Bruselu i v Praze. Vůbec mě netěší, že se Evropská unie začíná rozpadat, ale v současné podobě je Brusel pro všechny členy unie obrovskou koulí u nohy a to je potřeba změnit. Stejně tak vlády jednotlivých zemí musí začít efektivně hospodařit a neplést se lidem pod nohy. V prvé řadě je potřeba budovat prostředí, ve kterém lidé mají chuť a motivaci podnikat, tj. přicházet s novými nápady, produkovat něco levněji nebo kvalitněji než konkurence. To je živná půda pro růst produktivity práce.

Bohužel mám obavy, že se stejně nic nezmění, dokud nepřijde skutečná krize. Centrální banky nám svou politikou kupují ještě pár let času, ale jednoho dne se tento systém zhroutí jako domeček z karet.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz

Poraďte se, kam nyní investovat peníze.