Ostatní

Má ještě smysl stavební spoření?

Počet lidí využívajících stavební spoření od roku 2008 setrvale klesá. Jako spořicí produkt už stavebko s čistým výnosem kolem 3 % p.a. není atraktivní. Svůj primární účel už navíc tento produkt dávno splnil. Není na čase tedy úplně zrušit státní podporu u stavebního spoření?

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
17. 10. 2018

Ještě jednou bych rád navázal na téma, kam spoří a jak celkově hospodaří české domácnosti. Posledně jsem se pokusil detailně rozebrat, jak využíváme penzijních fondů. Dnes se podrobněji podíváme na to, jak využíváme stavební spoření. Zároveň bych rád inicioval diskuzi, zda má ještě smysl, aby stát tento produkt podporoval, případně v jaké formě.

Struktura finančního majetku českých domácností

Využití stavebního spoření upadá

V průměru jednu desetinu úspor máme dnes uloženou na stavebním spoření. Dříve to bývalo o dost větší procento. Celkový objem vkladů na stavebním spoření totiž od roku 2012 klesá. Naproti tomu objem úspor domácností na běžných a spořicích účtech neustále roste, stejně tak objem prostředků v penzijních a investičních fondech.

Stavební spoření - celkový objem vkladů

Ačkoliv dle pravidelného průzkumu agentury IBRS je stavební spoření stále nejoblíbenějším spořicím produktem českých domácností, jeho faktické využití v posledních letech upadává.

V roce 2008 evidovaly stavební spořitelny přes 5 milionů smluv ve fázi spoření a necelý milion poskytnutých úvěrů. O devět let později už evidují pouze 3,2 milionu spořicích smluv a 613 tisíc poskytnutých úvěrů. Jinými slovy počet lidí využívajících stavební spoření od roku 2008 poklesl o 37 %.

Stavební spoření - počet smluv ve fázi spoření

Stavební spoření - počet aktivních smluv s poskytnutým úvěrem

Jako spořicí produkt už stavebko není atraktivní

Není divu, neboť parametry stavebního spoření už nejsou tak výhodné, jako v dobách dávno minulých, zejména pokud jde o spoření. Čistá výnosnost stavebního spoření i se započtením státní podpory klesla v průměru ke 3 % p.a. na šestiletém horizontu (vázací doba nutná pro získání státní podpory). Je to pořád v relativním srovnání o dost vyšší procento než na spořicím účtu, ale v absolutních číslech už to není zase tolik korun, aby nám to stálo za velmi omezenou likviditu peněz, které v podstatě po dobu šesti let nemůžeme vybrat.

Jako spořicí produkt tedy stavební spoření přestalo být tak atraktivní. Což je systémově asi dobře. Nevidím jediný důvod, proč by stát měl plošně podporovat tento druh spoření. Na rozdíl od spoření na penzi, kde naopak vidím velký smysl motivovat lidi k samostatnému zabezpečení.

Jako úvěrový produkt čekají stavebko dobré časy

Jako úvěrový produkt může být stavební spoření mnohdy výhodné ve srovnání s jinými úvěrovými produkty. A s probíhajícím růstem úrokových sazeb by úvěry ze stavebního spoření měli být více a více atraktivní. Čili určitě bych nad stavebním spořením nelámal hůl, jeho čas nyní znovu přichází, tentokrát však ne jako výhodné spoření, ale primárně jako výhodný úvěr.

Jaký má ještě smysl státní podpora?

Otázkou ale je, zda má smysl, aby stát tento produkt nadále podporoval. Je pro společnost užitečné, aby stát motivoval lidi formou státní podpory, nějakou dobu si spořit, aby si posléze mohli vzít výhodnější úvěr? A pokud ano, neměli by se v tomto směru snažit samy stavební spořitelny, přesvědčit potenciální klienty, že je to pro ně výhodnější? Proč zde vlastně ze státní kasy za čtyři miliardy korun ročně financujeme „marketing" soukromých finančních institucí?

Myslím, že stavební spoření má pořád své místo na trhu a v oblasti poskytování úvěrů čeká stavební spořitelny v nadcházejících letech dobré období. Ale když se na tento produkt pokusím podívat z nadhledu, tak mám dojem, že původní účel stavebního spoření byl už dávno naplněn. Proto jsem toho názoru, že je pomalu na čase státní podporu stavebního spoření zcela zrušit, nebo výrazně omezit pouze pro nejpotřebnější.

Stavební spoření již naplnilo svůj hlavní účel

Stavební spoření funguje v České republice od roku 1993. Po revoluci byla česká ekonomika v dezolátním stavu. Naše úroveň bydlení byla zoufalá a úspory v podstatě nulové. Vyjma malého procenta lidí, kteří zbohatli během privatizace, většina národa neměla prostředky na pořízení nového bydlení či rekonstrukci toho stávajícího. Vláda se tehdy rozhodla převzít osvědčený model podpory z některých jiných evropských zemí. Tak vznikl produkt, který si rychle oblíbily široké masy obyvatel.

Lidé si začali spořit a postupem času i brát úvěry. Mnoho nemovitostí bylo zrekonstruováno a vyrostla i spousta nových bytů a rodinných domků. Kvalita bytového fondu se výrazně zlepšila. Po deseti letech už otázka řešení kvality bydlení přestala být prioritou, a tak vláda sáhla od roku 2004 ke snížení státní podpory u stavebního spoření z 25 % (max. 4500 Kč ročně) na 15 % (max. 3000 Kč ročně). Po finanční krizi přistoupila vláda v rámci úsporných opatření k dalšímu snížení státní podpory stavebního spoření, ta od roku 2011 činí už jen 10 % z vkladů (max. 2000 Kč ročně). Nyní je možná na čase státní podporu u stavebního spoření zcela zrušit.

Jaké jsou vyhlídky stavebka?

Ale můžu vás uklidnit, tato otázka zatím není na pořadu dne. České ekonomice se nebývale daří. Díky tomu výrazně rostou příjmy státního rozpočtu. Dokonce až takovým způsobem, že si vláda může dovolit přihazovat miliardy na platy státních zaměstnanců a důchody, aniž by musela hledat úspory jinde. Navíc výdaje státního rozpočtu na státní podporu u stavebního spoření v uplynulých letech výrazně poklesly. Ještě v roce 2008 to bylo 14 miliard korun, zatímco v roce 2017 pouze 4 miliardy. To je suma, která momentálně nikoho příliš netrápí, a tak prozatím pro stavební spoření platí status quo. Žádný politik si nechce znepřátelit voliče nepopulárním krokem, jakým by bezpochyby zrušení státní podpory u stavebního spoření bylo.

Stavební spoření - výše vyplacené státní podpory

Nicméně až zase jednou přijde ekonomická recese a příjmy státního rozpočtu poklesnou, zatímco mandatorní výdaje nebude možné osekat, bude se úřadujícímu ministru financí hodit každá koruna. Pak je možné očekávat, že dojde k úplnému zrušení státní podpory stavebního spoření, které už svůj hlavní účel dávno splnilo. Nebo přinejmenším k celkové změně koncepce stavebního spoření, kdy by například nárok na státní podporu měli pouze lidé mladší určitého věku, nebo s příjmy pod určitým průměrem apod. Tedy tak, aby státní podpora byla více cílená pouze pro ty, kteří ji skutečně potřebují, nikoliv pro všechny.

Momentálně toto téma nikoho příliš netrápí. Ale přijde den, kdy tato diskuze začne být aktuální. Stavební spoření by se možná časem mohlo transformovat tak, aby jeho hlavním účelem bylo cílené řešení problematiky dostupnosti bydlení pro ekonomicky slabší vrstvy obyvatel, nikoliv plošná podpora pro všechny, která už postrádá pro českou společnost smysl.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Chcete se poradit, kam investovat?



 

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
17. 10. 2018

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (20.3 + 25.8) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru