Minulý týden mě vyděsila zpráva, že senát schválil společně s vyšší slevou na dani pro druhé a třetí dítě také vyšší zdanění investičních fondů. Místo stávající snížené sazby ve výši 5 % by fondy měly platit standardní sazbu ve výši 19 % tak jako všechny právnické osoby. Cituji ze serveru iDnes.cz:

„Vláda navrhla upravit zdanění investičních fondů tak, aby investice prováděné prostřednictvím investičních fondů měly z pozice investora srovnatelné daňové zatížení s investicemi prováděnými individuálně, tedy 19 procent."

„Který břídil mohl navrhnout takovou kravinu?" říkal jsem si. Vždyť to je úplný nesmysl. Na jednu stranu stát chce, aby si lidé spořili na důchod, ale pak si vezme pětinu z výnosů. A když někdo prodá podíly ve fondu dříve než za tři roky, bude ještě platit daň z příjmu z prodeje cenných papírů. To úplně degraduje smysl fondů. Přeci není fér, aby se platily daně na úrovni fondu a pak ještě na úrovni jednotlivých investorů a správce fondu. To je klasické dvojí zdanění.

Ve zmiňovaném článku na serveru iDnes.cz se ale dále píše:

„U vybraných typů investičních fondů, například fondů rizikového kapitálu, má zdanění sníženou pětiprocentní sazbou."

A tak jsem si dohledal a prostudoval konkrétní návrh zákona, o kterém senát hlasoval, abych zjistil, kterých fondů se vyšší daň tedy netýká. A ono je to všechno trochu jinak. Tento návrh, který ještě musí podepsat prezident, aby vešel v platnost, zavádí nový terminus technikus „základní investiční fond", kam se řadí všechny klasické otevřené podílové fondy a dokonce i některé speciální fondy, pokud investují v souladu se statutem minimálně 90 procent hodnoty svého majetku do investičních cenných papírů (akcie, dluhopisy apod.)

 Investujte do fondů se slevou 20-60 % na vstupních poplatcích.

Sazba daně pro základní investiční fondy zůstává nezměněných 5 %, což i tak považuji za dvojí zdanění, ale těch pět procent člověk zkousne. Jiné fondy, které nesplňují charakteristiku pro „základní investiční fond" ale budou muset platit daň z příjmu ve výši 19 procent. Fakticky se jedná zejména o různé fondy kvalifikovaných investorů, které investují do nemovitostí, fotovoltaických elektráren apod.

Nakonec jsem po důkladnějším studiu zcela obrátil svůj názor a tleskám tvůrcům této novelizace, neboť kladivo zde skutečně dopadne na správný hřebík. Vyšší daň totiž v reálu postihne různé soukromé podnikatelské projekty, pro které si někteří velcí investoři založili vlastní fond, aby tak obcházeli daně a platili jen 5% sazbu ze zisku. Nejčastějším případem jsou developeři, kteří si poslední dobou zvykli na každý větší projekt zakládat samostatný fond kvalifikovaných investorů. Tomuto zneužívání fondů tak stát brzy přestřihne dráty.

Běžný investor však nemusí mít obavy, že by se ono vyšší zdanění fondů nějak promítlo do výnosů jeho investic. Veřejně dostupných fondů se vyšší daň netýká.

Zde přesná definice „základního investičního fondu" dle novelizace zákona o daních z příjmu, pro který nadále platí daň ve výši pět procent (citace z návrhu schváleného poslaneckou sněmovnou i senátem):

Základním investičním fondem se pro účely tohoto zákona rozumí

a) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, jehož akcie nebo podílové listy jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu,

b) otevřený podílový fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, je-li tato společnost fondem kolektivního investování,

c) podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy, je-li tato společnost fondem kolektivního investování,

d) investiční fond podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy investující v souladu se svým statutem více než 90% hodnoty svého majetku do

1. investičních cenných papírů,
2. cenných papírů vydaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem,
3. účastí v kapitálových obchodních společnostech,
4. nástrojů peněžního trhu,
5. finančních derivátů podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy,
6. práv vyplývajících ze zápisu věcí uvedených v bodech 1 až 5 v evidenci a umožňujících oprávněnému přímo nebo nepřímo nakládat s touto hodnotou alespoň obdobným způsobem jako oprávněný držitel,
7. pohledávek na výplatu peněžních prostředků z účtu,
8. úvěrů a zápůjček poskytnutých investičním fondem,

e) zahraniční investiční fond srovnatelný s fondem uvedeným v písmenech a) až d) pokud

1. je jeho domovským státem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy členský stát Evropské unie nebo stát tvořící Evropský hospodářský prostor,
2. prokáže, že je obhospodařován na základě oprávnění srovnatelného s oprávněním k obhospodařování investičního fondu vydávaného Českou národní bankou a obhospodařovatel podléhá dohledu srovnatelnému s dohledem České národní banky,
3. má statut nebo dokument srovnatelný se statutem, ze kterého lze zjistit, že se jedná o zahraniční fond srovnatelný s fondem uvedeným v písmenech a) až d), a
4. prokáže, že se podle práva jeho domovského státu jeho příjmy ani z části nepřičítají jiným osobám.

 

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz 

Poraďte se, kam bezpečně investovat peníze a jak dosáhnout vyššího zhodnocení úspor.