ČNB zvedla úrokové sazby, pravděpodobně naposledy

Co to znamená pro trh? Úroky u spořicích účtu se nyní ustálí kolem 1 % a úroky u hypoték kolem 3 %. Výnosy krátkodobých státních dluhopisů zakotví kolem 2 % p.a. Koruna by výhledově měla pozvolna posilovat k euru, ale zatím se jí nechce.

03.05.2019, Ostatní, Jan Traxler, Počet přečtení: 471

Bankovní rada České národní banky na svém čtvrtečním zasedání jednomyslně zvedla úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní dvoutýdenní repo sazba je nyní 2 %, lombardní sazba 3 % a diskontní sazba 1 %.

Pro trh je ale důležitější poselství ČNB, že zvyšování sazeb je pravděpodobně u konce. ČNB dala trhu jasný signál, že s dalším zvyšováním sazeb v nejbližším roce nepočítá. V prohlášení uvádí: "Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve zvýšení domácích úrokových sazeb a poté jejich přibližná stabilita do poloviny příštího roku."

Vývoj úrokových sazeb v ČR

Jak se vyšší úroky promítnou v praxi?

Co vlastně ty sazby znamenají pro běžného smrtelníka? Velmi zjednodušeně řečeno, zhruba na úrovni diskontní sazby se v praxi pohybují úroky spořicích účtů. Protože banka ví, že i kdyby pro peníze neměla jiné využití (neměla je komu půjčit za vyšší úrok), tak je obratem může uložit za diskontní sazbu do ČNB. Dá se tedy očekávat, že se postupně ustálí úroky na spořicích účtech kolem 1 %, a to bez omezení horní hranice velikosti vkladu.

Naopak zhruba na úrovni lombardní sazby se v praxi pohybují úroky u hypoték. ČNB dlouhodobě udržuje mezi diskontní a lombardní sazbou marži ve výši dvou procentních bodů. Podobně i bankovní domy si zpravidla drží dvouprocentní úrokové marže. Navíc banka ví, že i kdyby zrovna neměla na poskytnutí úvěru dostatek prostředků, tak si může kdykoliv půjčit za 3 % od ČNB. Dá se tedy očekávat, že kolem této tříprocentní hranice se nyní ustálí úroky u hypoték. Více už by stoupat neměly.

Zhruba na úrovni 2T repo sazby se v praxi pohybují výnosy krátkodobých státních dluhopisů a pokladničních poukázek, tedy potažmo i hrubé výnosy fondů peněžních trhů. Po odečtu nákladů na správu je tedy čistý výnosový potenciál fondů peněžních trhů pro následující rok zhruba 1-1,5 % p.a. Výnosy by tedy měly mít o fous vyšší než spořicí účet, ale stále budou zaostávat za inflací.

Jak bude reagovat česká koruna?

Evropská centrální banka drží nadále úrokové sazby záporné (základní depozitní sazba je od roku 2016 na úrovni -0,40 %) a podle posledních prohlášení se na tom rozhodně v nejbližší době nic měnit nebude. Úrokový diferenciál mezi korunou a eurem tak už přesahuje dva procentní body, což není málo. Podobně je tomu například u výnosů českých a německých státních dluhopisů.

Základní ekonomická logika říká, že pro mnoho subjektů v Evropě může být výhodné uložit peníze raději v korunách než v eurech, když u koruny mohou získat takto vyšší úrokové zhodnocení. To by mělo tlačit poptávku po korunách. Silnější poptávka po koruně by pak měla vést ke zpevňování kurzu koruny vůči euru.

Jenomže praxe je složitější, protože tu poptávku po korunách vyhnalo nahoru už před pár lety očekávané ukončení měnových intervencí. I přesto, že se úrokový diferenciál mezi korunou a eurem za poslední rok zvedl o jeden procentní bod, kurz koruny k euru už více než rok neposiluje a stále kolísá v pásmu 25,50 – 26,00 korun za jedno euro.

Vývoj kurzu EUR/CZK

Navíc trh se chová tak, že jednotliví účastníci se snaží předvídat vývoj. Ještě začátkem roku panovalo všeobecně přesvědčení, že by ČNB mohla letos zvednout úrokové sazby minimálně dvakrát. Nyní to ale vypadá tak, že je se zvedáním úrokových sazeb konec. Takže devizový trh ve čtvrtek nereagoval na ohlášené zvednutí sazeb posílením koruny, ale naopak kurz koruny vůči euru mírně oslabil z 25,6 na 25,7 korun za jedno euro. Výhled, že ČNB nebude dál zvedat sazby, byl pro trh mnohem důležitější než samotné zvýšení sazeb.

Nicméně ČNB stále ve své prognóze výhledově počítá s pozvolným posilováním koruny vůči euru, i když pomalejším tempem, než kalkulovala dříve. Koncem roku očekává kurz na 25 korunách a 30 haléřích za jedno euro a koncem roku 2020 pak na 24 korunách a 70 haléřích za jedno euro.

Prognóza vývoje kurzu české koruny a eura

Prognóza vývoje kurzu EUR/CZK

Zdroj: Česká národní banka

Tak uvidíme, jaká bude realita. Predikovat vývoj kurzů měn je takřka nemožné. I ČNB používá v prognóze poměrně široké intervaly spolehlivosti. Já osobně si netroufám spekulovat, jak se bude kurz koruny s eurem vyvíjet, natož s takovým dolarem, který vykazuje mnohem větší výkyvy. Proto, pokud to jde, tak klientům vždy doporučuji držet se investic v korunách, nebo měnově zajištěných instrumentů.

Občas se setkávám s názorem, že se měnové zajištění díky nákladům dlouhodobě nevyplatí. S tím nesouhlasím. Náklady na měnové zajištění vychází primárně z úrokového diferenciálu daných měn. Takže třeba zajistit dolar dnes něco stojí, zhruba kolem 0,75 % ročně, ale člověk má jistotu, že neprodělá na případném oslabení dolaru. Naopak když fond zajišťuje investice v eurech do korun, tak na tom dokonce vydělává díky úrokovému diferenciálu dvě procenta ročně navíc. Měnové zajištění se ve finále může a nemusí vyplatit, ale rozhodně má smysl si tímto způsobem krýt záda proti větším pohybům kurzů.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás