Měny

Japonské finanční perpetuum mobile

Ředit, ředit a ředit. To je jednoduchá monetární politika Japonska s cílem oslabit měnu a odepsat dluhy. Nemá na výběr. Z toho plyne jednoduchá investiční strategie – long japonské akcie a short japonský yen.

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
22. 8. 2016

Bank of Japan, japonská centrální banka, v červenci oznámila záměr rozšířit objem nákupu aktiv, tzv. kvantitativní uvolňování. Tento japonský program cíleného ředění peněžní zásoby je přitom specifický tím, že Bank of Japan nekupuje pouze dluhopisy, ale pustila se ve velké míře i do nákupu akcií prostřednictvím akciových ETF (indexových burzovně obchodovaných fondů).

Jak se zbavit dluhů?

Japonský kapitálový trh se tím stává čím dál absurdnější. Veškeré dluhopisy emitované ministerstvem financí skupuje centrální banka a postupně z trhu skupuje i všechny starší dluhopisy. Až bude Bank of Japan jediným věřitelem Japonska, může Japonsko vyhlásit platební neschopnost. Bank of Japan dluhopisy odepíše a Japonsko, nejzadluženější stát na světě, se jako mávnutím kouzelného proutku zbaví všech dluhů.

Jak znehodnotit měnu?

Jenomže japonská centrální banka se zároveň snaží rozdmýchat inflaci a především oslabit japonskou měnu, což by mělo nakopnout japonskou exportně orientovanou ekonomiku. Ceny dovážených komodit jsou dnes velmi nízké. Jediné, co je potřeba, aby japonské zboží obstálo v konkurenčním boji s Čínou, Koreou, Německem a dalšími. K tomu potřebuje Japonsko oslabit kurz yenu.

Nějakou dobu k tomu postačoval program nákupu dluhopisů. Bank of Japan tak zabíjela dvě mouchy jednou ranou. Ale poslední rok naopak japonská měna poměrně výrazně posiluje. A tak musí Bank of Japan přitvrdit, ještě více ředit měnovou zásobu. Ale jak, když dluhopisů už více nakupovat nemůže? Více už jich na japonském trhu není. (Vlastně už ani žádný japonský dluhopisový trh neexistuje, je to jen dvousměrný vztah mezi ministerstvem financí a centrální bankou.)

Ani zavedení záporných úrokových sazeb nepomohlo. A tak se japonská centrální banka obrací i k akciím. Pokud ani to nepomůže, bude muset asi centrální banka skutečně začít mezi lidi rozhazovat peníze z vrtulníku, jak již před lety navrhoval Ben Bernanke, bývalý guvernér Fedu. Může nám to připadat šílené, ale cíl japonské centrální banky je jasný a málokdo pochybuje o tom, že k tomu použije jakékoliv prostředky, i ty nejbláznivější.

Po dluhopisech bude deformován i akciový trh

Každopádně strategie ředění peněžní zásoby vytvářením nových peněz, za které následně centrální banka nakupuje dluhy a akcie soukromých firem, vzbuzuje mezi ekonomy a investory vášnivé diskuze. Není divu. Vždyť japonská centrální banka tímto způsobem v podstatě legálně znárodňuje firmy. To může mít dalekosáhlé důsledky. Navíc takto Bank of Japan bude uměle udržovat ceny akcií na vysoké úrovni, což chce, ale je to dost zásadní deformace trhu. Dalším problémem může být likvidita. Bank of Japan nebude akcie prodávat, bude je jen nakupovat. Ale od koho? Svými nákupy postupně vysává z trhu likviditu.

Podle údajů zveřejněných na Bloombergu již dnes Bank of Japan vlastní zhruba 60 % japonského trhu ETF. Prostřednictvím indexových fondů má v japonských akciích zainvestováno zhruba 9 bilionů yenů (tj. necelých 90 miliard dolarů). To jsou téměř 2 % japonského akciového trhu. Haruhiko Kuroda, guvernér japonské centrální banky, minulý měsíc oznámil navýšení cíleného nákupu ETF a akcií na 6 bilionů yenů ročně (tj. zhruba 60 miliard dolarů).

Bank of Japan vlastní přes polovinu japonského ETF trhu

Podíl na japonských akciových společnostech vlastněný japonskou centrální bankou tedy rychle poroste. Bank of Japan se zároveň bude stávat hlavním akcionářem mnoha firem. Podle odhadů analytiků Bloombergu bude do konce příštího roku Bank of Japan hlavním akcionářem u 55 firem z 225 společností zahrnutých v japonském akciovém indexu Nikkei 225. Budou se pak zástupci Bank of Japan účastnit valných hromad akcionářů? Nedojde tímto způsobem de facto k částečnému znárodnění některých japonských firem? Politika japonské centrální banky budí skutečně mnoho otazníků.

K tomu stojí také za zmínku, že ještě větším akcionářem než Bank of Japan je u mnoha společností japonský státní penzijní fond, jeden z největších fondů na světě. Ten dnes investuje zhruba polovinu spravovaného majetku do dluhopisů a polovinu majetku do akcií, neboť jak již bylo zmíněno, trh s dluhopisy je v Japonsku mrtvý. Akciovou složku pak tento penzijní fond rozkládá zhruba z poloviny na domácí japonské akcie a z poloviny na zahraniční akcie. Poslední zveřejněné údaje o složení majetku fondu jsou z března loňského roku, kdy fond vlastnil japonské akcie v celkové hodnotě zhruba 31,5 bilionů yenů (tj. zhruba 320 miliard dolarů). Pokud tedy dobře počítám, tak japonský penzijní fond vlastní dalších zhruba 7 % japonského akciového trhu.

Stát tak prostřednictvím penzijního fondu a centrální banky již dnes ovládá dohromady 9 % „soukromého sektoru" a tento podíl poroste. Poněkud zvláštní trend pro jeden z nejvyspělejších trhů ve světě. Co pak v budoucnu bude s akciemi centrální banka dělat, to netuším. Dluhopisy budou jednoho dne odepsány, na to vsadím krk. Ale k čemu budou centrální bance akcie japonských firem, to netuším. To mi zatím vrtá hlavou. Investoři musí každopádně počítat s tím, že celý japonský kapitálový trh bude v příštích letech silně manipulován fiskální a monetární politikou Japonska.

Jak na tom vydělat?

Z toho plyne poměrně jednoduchá investiční strategie pro střednědobý horizont – long japonské akcie a short japonský yen. Držet japonské akcie a spekulovat na pokles japonské měny už jsem spekulativním klientům doporučoval před dvěma roky. Tato strategie nám tehdy přinesla zajímavé zisky. Nyní přišel čas ji po roce znovu oprášit.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Poraďte se, kam nyní investovat peníze.


Jan Traxler
Privátní investiční poradce
22. 8. 2016

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (4.0 + 16.8) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru