Arabský svět mnohé pohoršuje, jiné fascinuje. Jeho politicko-hospodářské postavení nabývá na síle. Vůdčí roli hraje Saudská Arábie spolu se svými partnery v rámci Gulf Cooperation Council. Tato Rada nyní dokonce plánuje zavedení společné měny s názvem Khaleeji.
Saudská Arábie, Bahrain, Kuwait, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty - to je šestice států označovaných jako "státy zálivu" (od Perského zálivu), nebo také v angličtině "Gulf States" či v němčině "Golfstaaten". Pozor, v němčině "Golf" investice zpravidla referuje k investicím v "Golf" regionu, ne do golfu jako sportu, takže by se vám měl vybavit saudsko-arabský princ Al-Waleed bin Talal Al-Saud nebo šejch Mohammad bin Rashid Al-Maktoum, vládce emirátu Dubai, ale rozhodně ne Tiger Woods.
Země Perského zálivu mají mnoho společných znaků. Hlavním spojovacím prvkem je ropa jakožto hlavní zdroj příjmů. Saudská Arábie je největší světový producent ropy a drží také největší potvrzené zásoby ropy, spolu s emiráty a Kuwaitem jde o více než třetinu světových zásob. Katar má zase třetí největší zásoby zemního plynu hned po Rusku a Íránu. Pouze Bahrain neoplývá velkými zásobami ropy ani plynu, takže se více soustředí na jejich zpracovávání.
Ropný sektor se podílí hlavní měrou na hrubém domácím produktu a na zaměstnanosti, ale tvoří také značnou část exportu a příjmů do státní pokladny, neboť hlavní naleziště vlastní stát. Nejvíce závislé na ropě jsou Kuwait (50% HDP, 95% exportu, 80% příjmů do státní kasy) a Katar (50% HDP, 85% exportu, 70% příjmů do státní kasy).
Díky drahé ropě se tyto státy těšily v posledních letech přebytky státního rozpočtu a tvořily rezervy, nejčastěji formou tzv. sovereign wealth funds (SWF). Největší SWF Abu Dhabi Investment Authority vlastní kapitál přes 800mld dolarů. Prostřednictvím těchto fondů pak šejchové nakupují podíly v různých zahraničních firmách a nemovitostech. V uplynulém roce jsme byli například svědky několikero finančních injekcí u Citigroup formou emise nových akcií.
Většinu obyvatel tvoří umírnění sunnité s vysokou úrovní gramotnosti a dlouhou průměrnou délkou života (srovnatelnou např. s evropskými zeměmi). Obyvatelstvo je ale v průměru mladé (medián pod 30 let) a vyznačuje se vysokými přírůstky. Členové vládnoucích rodin mívají často kvalitní zahraniční vzdělání a bývají "pro-západně" orientovaní - moc dobře totiž ví, že potřebují prodávat ropu a plyn, zahraniční obchod je pro ně otázkou života a smrti.
Místní vládci jsou si vědomi zranitelnosti, budou-li příliš závislí pouze na ropě. Krátkodobě se nyní mohou dokonce dostat do finančních problémů v důsledku příliš levné ropy, pro vyrovnaný státní rozpočet potřebují cenu ropy okolo 50 USD za barel. Dlouhodobá rizika pak skrývají zejména alternativní pohony, které by mohly způsobit výrazný pokles poptávky po ropě. V případě Bahrainu a Ománu představuje největší riziko vyčerpání ložisek.
Rijád (Saudská Arábie), Dauhá (Katar), Manama (Bahrain), Abu Dhabi a Dubai (SAE) se postupně stávají důležitými centry světového obchodu a zábavy. Koná se zde mnoho světoznámých veletrhů. Největším tahounem je Dubai, kde se staví ve dne v noci. Buduje se největší letiště na světě, obří finanční centrum nebo turistický megapark Dubailand. Známé jsou také projekty umělých ostrovů ve tvaru palmy a zeměkoule nebo nejvyšší budova světa Burj Dubai s obřím podmořským akváriem.
- vysoká závislost na ropě, snaha o větší diverzifikaci
- sucho, nedostatek pitné vody
- znečištěné pobřeží, ropné skvrny
- mladé obyvatelstvo s vysokými přírůstky
- velké množství přistěhovalců za prací
- kladná obchodní bilance (vývozy převažují nad dovozy)
- vyrovnané nebo kladné hospodaření státu, vybudované rezervy
| Země | Růst HDP* (%) | HDP na hlavu PPP* ($) | Inflace* (%) | Počet obyvatel* (tis) |
| Bahrain | 6,0 | 35 895 | 6,0 | 795 |
| Katar | 21,4 | 96 275 | 13,0 | 1 218 |
| Kuwait | 5,8 | 42 506 | 7,5 | 3 563 |
| Omán | 6,1 | 27 852 | 9,0 | 2 619 |
| Saudská Arábie | 0,8+ | 24 936 | 10,0 | 25 519 |
| Spojené arabské emiráty | 6,0 | 40 039 | 10,8 | 5 008 |
| Země | Rating S&P | Přebytek státního rozpočtu** (% z HDP) | Veřejný dluh** (% z HDP) | Výnos akcií 12 měsíců*** (%) |
| Bahrain | A | 7,2 | 33,2 | -66,50 |
| Katar | AA- | 10,5 | 6,0 | -40,64 |
| Kuwait | AA- | 31,1 | 7,2 | -53,92 |
| Omán | A | -3,7 | 2,4 | -53,66 |
| Saudská Arábie | AA- | 33,6 | 13,5 | -43,76 |
| Spojené arabské emiráty | AA (Abu Dhabi) | 12,9 | 22,4 | -66,43 |
Zdroj: Mezinárodní měnový fond, MSCI Barra, CIA, Standard&Poors
* Odhad MMF pro rok 2009 (z října 2008); + revize odhadu z ledna 2009
** Odhad CIA pro rok 2008
*** Kalkulováno po přepočtení do eura dle indexů MSCI k 2. 4. 2009
V roce 1981 vytvořilo těchto šest států obchodní unii nazývanou "Gulf Cooperation Council" (GCC). Vedle běžných cílů jakými jsou úzká ekonomická spolupráce a podobný právní rámec si Rada vytyčila také cíl do roku 2010 vytvořit společnou měnu. Poslední den uplynulého roku, 31. prosince 2008, na závěr 29. výročního setkání hlavních představitelů Rady, vyslali vůdci GCC do světa jasnou zprávu, že záměr zavést společnou měnu do roku 2010 stále platí. Saudsko-arabský král Abdullah dokonce chce, aby vše bylo připraveno do září tohoto roku.
Společná měna by se měla jmenovat Khaleeji (= ze zálivu). Navrhovaný znak přeškrtnuté G (od slova Gulf) velmi nápadně připomíná jiné hlavní světové měny (dolar, euro, libru nebo japonský jen). Khaleeji by se měla zařadit mezi světové rezervní měny. Spekuluje se také o tom, že měna bude fixována na zlato, nebo koš komodit v čele se zlatem a ropou. Na to, že jde o nejdůležitější událost na měnových trzích od zavedení eura, je trochu zarážející, jak málo prostoru je jí věnováno v médiích. Na dotaz "Khaleeji currency" našel Google pouhé čtyři tisíce odkazů. Pro srovnání, na mé příjmení jich najde půl milionu a na slovo "euro" přes půl miliardy. V češtině není na internetu o nové měně aktuálně jediná zmínka.
Ekonomický potenciál GCC je obrovský a ani finanční krize, ani globální hospodářská recese by neměla ohrozit jejich stabilitu, naopak země zálivu mohou z aktuální situace těžit a upevňovat svou politicko-hospodářskou pozici ve světovém společenství. Emirát Dubai se díky velkému zadlužení soukromého sektoru pohybuje na tenkém ledě. Ostatní ale nemusí mít bezesné noci, mají dostatek kapitálu na přežití a ropa se v průběhu roku pravděpodobně dostane opět nad 70 USD za barel.
Avšak pro drobné investory není tento region příliš vhodný. Nabízí se zde mnoho příležitostí pro české firmy i pro velké investory. Ale drobný investor, který investuje nákupem akcií na burze, by se měl držet raději stranou. Většina veřejně obchodovatelných společností jsou totiž finanční instituce nebo stavební a developerské firmy. Největší podíl finančního a stavebního sektoru má burza v Dubai, proto také zažila největší propad. Od investic do akcií GCC tedy odrazuji. Pokud by někdo přesto chtěl do portfolia "Golf" investice zahrnout, pak doporučuji široce diverzifikované investice do celého regionu prostřednictvím fondu nebo indexu.
Psáno pro Finanční magazín
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
