Jan Traxler: Neinvestuji do zlata. Ale spekuluji na růst jeho ceny.

Držením zlata nikdo dlouhodobě nezbohatne. Zlato v sejfu rozhodně nic užitečného nedělá a nijak se nerozmnožuje. Ale na střednědobém horizontu by zlato mohlo být velmi výnosnou spekulací.

 

18.08.2013, Komodity, Jan Traxler, Počet přečtení: 4360

Cena zlata posledních deset let exponenciálně rostla. Od roku 2000 stoupla z 300 dolarů za unci až na 1900 dolarů v roce 2011. Pak ale zlatu došel dech a cena začala pozvolna klesat. Letos zatím zlato dostává pořádně na frak. Od dubna do června spadla jeho cena o 23 procent.

Historický vývoj ceny zlata v Londýně v dolarech za trojskou unci

Historický vývoj ceny zlata

Zdroj: FINEZ Investment Management

Často se mě lidé ptají: „Investujete dnes do zlata?" Odpověď je trochu komplikovanější, protože kupuji zlato, leč jsem vůči němu zároveň velmi kritický. Jak vzniká taková investorská schizofrenie? Vychází z rozdílného úhlu pohledu na zlato na krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Krátkodobý výhled

Zlato má sice statut dlouhodobého uchovatele hodnot, ale krátkodobě vykazuje velmi vysokou cenovou volatilitu. Zlato je totiž komodita jako každá jiná. O jeho ceně rozhoduje aktuální poptávka a nabídka. V případě zlata jsou pak hlavním hráčem na trhu velké banky, což situaci značně komplikuje. Jakékoliv krátkodobé odhady vývoje poptávky a nabídky tu ztrácí smysl. Nikdo nemůže předem vědět, jaké transakce se zlatem se která banka rozhodne uskutečnit. Proto nikdo nedovede seriózně odhadnout, jak se bude vyvíjet cena zlata v příštích několika měsících. Možná poroste, možná bude dál klesat. Nikdy bych si netroufl vsadit na to, jaká bude cena zlata za měsíc.

Střednědobý výhled

Pokud se zaměříme na trochu delší horizont, najdeme celou řadu indicií pro růst ceny zlata. Zaprvé, cena zlata na světových trzích poklesla natolik, že pro těžební firmy přestává být těžba rentabilní, respektive jejich ziskové marže výrazně poklesly. To samozřejmě vede k omezování těžby a firmy nyní neinvestují do rozvoje nových těžebních kapacit. Objem těžby tedy bude pravděpodobně v příštích několika letech stagnovat, ne-li dokonce klesat.

Zadruhé, poptávka investorů po fyzickém zlatu rychle stoupá, a to zejména v Asii. Podle organizace World Gold Council stoupla ve druhém čtvrtletí tohoto roku poptávka po fyzickém zlatu v Indii o 71 procent a v Číně o 87 procent. To jsou astronomická čísla. Evidentně mnoho investorů věří zlatu a snaží se stávajícího poklesu ceny využít k nákupům.

Měli bychom mít také na paměti, že cena zlata zpravidla roste tehdy, když na finančních trzích zavládne panika. Poslední měsíce jsme svědky nových a nových rekordů u amerických akcií. Index S&P 500 v červenci poprvé v historii překročil hranici 1700 bodů. Uvidíme, jak dlouho tato euforie ještě vydrží, ale zcela jistě nevydrží věčně. Stačí pár negativních zpráv o vývoji americké či čínské ekonomiky a během pár dní mohou být finanční trhy zcela na ruby. Celý svět také netrpělivě čeká, kdy Španělsko požádá o finanční pomoc a krize eurozóny se naplno rozjede.

Proto se osobně řadím do tábora lidí, kteří věří v růst ceny zlata na střednědobém horizontu. Očekávám, že se cena zlata nejpozději do tří let vrátí nahoru a překoná cenu 2000 dolarů za unci. Možná se dalšího kola zlaté horečky dočkáme již tento podzim, možná později. Ale jsem přesvědčený o tom, že potenciál růstu ceny zlata je silný a pravděpodobnost vysoká.


Poraďte se, kam investovat peníze a jak dosáhnout vyššího zhodnocení úspor.


Dlouhodobý výhled

Nezapomínejme však, že zlato není klasická investice. Jeho držením investor nezískává žádný úrok, dividendu ani nájemné. Zlato pouze přes dvě tisíciletí slouží jako jakási univerzální měna a uchovatel hodnoty. Pokud jste si před sto lety za jednu zlatou minci mohli koupit dvě krávy nebo osm pytlů mouky, to samé množství byste si za stejnou minci koupili i dnes a s velkou pravděpodobností i za dalších sto let. Držením zlata nikdo dlouhodobě nezbohatne. Proto rozumný investor dlouhodobě investuje kapitál jinam – do aktiv, která generují pravidelný zisk (úrok, dividendu nebo nájemné).

Nevidím žádný smysl v tom, držet dlouhodobě v sejfu zlatou cihlu nebo pár zlatých mincí. Ano, určitě je rozumnější na dvacet let zakopat zlato než balíček bankovek s tatíčkem Masarykem. Dá se totiž předpokládat, že kupní síla těch bankovek bude za dvacet let o mnoho menší než dnes, zvlášť pokud budou centrální banky po celém světě pokračovat v „řešení zadluženosti" nulovými úrokovými sazbami a tištěním nových peněz.

Ale proč bych měl někam zakopávat peníze? Peníze mají pracovat. Kdo má kapitál, měl by ho rozmnožovat a používat pro blaho druhých. A tím nemám na mysli rozdávat na ulici polévku bezdomovcům, ale produkovat něco užitečného a dát práci lidem. Baťa by mohl vyprávět. Zlato v sejfu rozhodně nic užitečného nedělá a nijak se nerozmnožuje. Jen tam zbytečně leží ladem.

Kupovat zlato či nikoliv?

Takže má odpověď na otázku, zda investuji do zlata, zní: „Neinvestuji do zlata. Ale spekuluji na růst jeho ceny na střednědobém horizontu." Znovu však varuji všechny nadšence do zlata, cenu zlata silně ovlivňují velké banky, proto je to krátkodobě velmi riziková spekulace. Vývoj v uplynulých několika měsících je toho jasným důkazem. Doufám, že dnes už nikdo nevěří podomním prodejcům, že zlato je bezpečná investice. Zlato samo o sobě není investice a už vůbec se k němu nehodí přívlastek bezpečná.

Psáno pro deník E15.


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás