Jak zdanit příjmy z investic?

Příjem z prodeje cenných papírů

Jestli jste v uplynulém roce prodávali nějaké cenné papíry, budete možná muset podat daňové přiznání. Máte na to čas do 31. března. Pro povinnost podat daňové přiznání není vůbec určující, jestli byla investice zisková a jak hodně. I ztrátové obchody se musí přiznávat. Určující je pouze výše celkových příjmů z prodeje cenných papírů a jak dlouho jste je vlastnili.

Cenné papíry, to jsou zejména akcie firem, dluhopisy (ať už státní, nebo firemní), směnky, certifikáty, ale hlavně také podílové listy investičních fondů. Na to lidé často zapomínají.

Kdy je příjem osvobozen od daně?

Příjem z prodeje cenných papírů je osvobozen od daně z příjmů, pokud mezi nabytím cenných papírů a jejich prodejem uplynula doba delší než 3 roky. Pakliže prodáváte vícero cenných papírů, posuzujete dobu pro každý zvlášť. Do daňového přiznání pak uvádíte pouze příjmy neosvobozené od daně.

Často se stává, že jste nakupovali podílové listy nějakého fondu měsíčně v rámci programu pravidelného investování po dobu několika let. Zde pak musíte z výpisů dohledat, kolik přesně podílových listů jste drželi déle než tři roky a kolik podílových listů držíte kratší dobu než 3 roky. Podle toho pak dopočítáte poměrnou část příjmu z prodeje těch podílových listů, kterou musíte přiznat a zdanit.

Příjem z prodeje cenných papírů je dále osvobozen od daně z příjmu, pokud celkový úhrn příjmů z prodeje cenných papírů v daném zdaňovacím období nepřesáhne částku 100 tisíc korun. Avšak zdůrazňuji, nejde tu o zisk, ale o příjem z prodeje. Pokud jste nakoupili akcie za 150 tisíc korun a prodali za 120 tisíc korun, do daňového přiznání budete uvádět jako příjem z prodeje cenných papírů 120 tisíc korun. Jako zdanitelné výdaje uvedete pořizovací náklady ve výši 150 tisíc korun a dílčí základ daně bude nula korun (dílčí základ daně nemůže být záporný).

Limit 100 tisíc korun se vztahuje na úhrn všech příjmů z prodeje cenných papírů, bez ohledu na to, zda u nich doba držení přesáhla či nepřesáhla 3 roky. Může se tedy stát, že například prodáte podílové listy za 10 tisíc korun, které jste drželi kratší dobu než 3 roky. A dále v témže roce prodáte za 200 tisíc korun akcie, které jste drželi déle než 3 roky. Tento příjem je osvobozen o daně, ale těch 10 tisíc korun musíte přiznat, protože v úhrnu jste prodali cenné papíry za více než 100 tisíc korun a zároveň u těch podílových listů jste nesplnili tříletou lhůtu pro osvobození od daně.

Příjem z prodeje cenných papírů patří podle zákona o daních z příjmů mezi takzvané ostatní příjmy podle § 10. Do daňového přiznání se uvádí v příloze č. 2 ve druhém oddílu pod kódem D. Zde pak uvedete součet všech zdanitelných (neosvobozených) příjmů z prodeje cenných papírů v uplynulé roce a vedle toho sumu zdanitelných výdajů. Do výdajů se počítá pořizovací hodnota cenných papírů a případné poplatky spojené s jejich nákupem a prodejem. Rozdíl příjmů a výdajů je pak dílčím základem daně z příjmů podle § 10, který se přenese na řádek 40 v daňovém přiznání, přičemž nemůže být záporný, v takovém případě se zapíše jako dílčí základ daně nula korun.

Příklad: V roce 2018 jste prodávali tyto cenné papíry

1) Podílové listy fondu Top Stocks za 250 000 korun, které jste nakoupili před čtyřmi roky za 200 000 korun.

Doba mezi nabytím a prodejem je delší než 3 roky, jedná se o příjem osvobozený od daně z příjmů, který se do daňového přiznání neuvádí.

2) Akcie společnosti Philip Morris ČR za 145 000 korun, které jste nakupovali před rokem za 160 tisíc korun.

Doba mezi nabytím a prodejem je kratší než 3 roky a celkový úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za rok 2018 je vyšší než 100 tisíc korun. Příjem je potřeba uvést do daňového přiznání, i když byla investice ztrátová.

3) Akcie společnosti Apple v hodnotě 5400 dolarů, které jste pořizovali před dvěma roky za 3600 dolarů.

Doba mezi nabytím a prodejem je kratší než 3 roky a celkový úhrn příjmů z prodeje cenných papírů za rok 2018 je vyšší než 100 tisíc korun. Příjem je potřeba uvést do daňového přiznání.

Částky musíme převést na koruny, k čemuž použijeme jednotný kurz stanovený pro rok 2018 (podrobněji popsáno dále v oddílu „přepočet cizích měn"). V našem případě se jedná o kurz 21,78 korun za dolar. Do daňového přiznání tedy budeme započítávat do příjmů částku 117 612 korun (5400 x 21,78) a do výdajů částku 78 408 korun (3600 x 21,78).

Celkově tedy budeme do přílohy č. 2 daňového přiznání uvádět jako příjem z prodeje cenných papírů částku 262 612 korun (145 000 + 117 612) a jako zdanitelné výdaje částku 238 408 korun (160 000 + 78 408). Dílčí základ daně podle § 10 na řádku 40 daňového přiznání bude 24 204 korun (262 612 – 238 408). Vypočtená daň ve finále vyjde 3630 korun (24 204 x 15 %).

Nejčastější chyby:

• Neuvědomíme si, že i podílové listy investičních fondů jsou cenné papíry. Při jejich prodeji tedy vzniká daňová povinnost.
• Myslíme si, že když byla investice ztrátová, tak to nemusíme danit. Omyl, daň může být ve finále nulová, ale i při prodeji cenných papírů se ztrátou je potřeba podat daňové přiznání.
• Při ukončení pravidelných investic a prodeji všech podílových listů zapomínáme, že podílové listy nakoupené v posledních třech letech nejsou osvobozené od daně a je nutné je přiznat.
• Myslíme si, že když máme zisk menší než 100 tisíc korun, jedná se o příjem osvobozený od daně. Omyl, vůbec nejde o zisk, pro limit 100 tisíc korun je rozhodující úhrn všech příjmů z prodeje cenných papírů v daném roce, nikoliv zisk.

Úroky a dividendy

Pokud vám byly vyplaceny nějaké úroky nebo dividendy, zpravidla už jste je obdrželi zdaněné srážkovou daní. Povinnost odvést daň má totiž firma, která daň či úrok vyplácí. Pakliže je firma daňovým rezidentem v ČR, přijatý úrok nebo dividendu už nikde neuvádíte. Daňové přiznání nemusíte podávat.

Ovšem pokud je firma daňovým rezidentem mimo ČR, jedná se o příjem, který vám plyne ze zdrojů v zahraničí a ty se naopak VŽDY musí do daňového přiznání uvádět, bez ohledu na to, zda již byly či nebyly v zahraničí zdaněné. Často takto lidé inkasují ze zahraničí od různých akcií nebo fondů dividendy, většinou už je u nich v zahraničí sražená daň, přesto musíte dividendy v ČR přiznat a zdanit.

Úroky u dluhopisů i dividendy u akcií jsou z pohledu zákona o daních z příjmů takzvanými kapitálovými příjmy. V daňovém přiznání se tedy uvádí jako kapitálové příjmy podle § 8, ve formuláři přiznání za rok 2018 se jedná o řádek č. 38. Zde uvedete pouze jedno číslo – úhrn všech inkasovaných úroků či dividend, které máte zdanit. Jak už jsme si řekli, rozhodující tu je pouze to, zda je plátce úroku/dividendy daňovým rezidentem v ČR nebo v zahraničí.

Příklad: V roce 2018 jste obdrželi tyto úroky a dividendy

1. Dividendy z akcií ČEZ ve výši 14 025 korun

Jedná se o dividendy již zdaněné, společnost ČEZ tu již odvedla 15% srážkovou daň v ČR. Do daňového přiznání se tedy neuvádí.

2. Úrok z kuponového státního spořicího dluhopisu ve výši 18 700 korun

Jedná se o úrok již zdaněný, Ministerstvo financí tu již odvedlo 15% srážkovou daň. Do daňového přiznání se také neuvádí.

3. Dividendy z akcií Erste Group Bank ve výši 435 eur

Ačkoliv i v tomto případě jste obdrželi dividendu již zdaněnou, a to dokonce sazbou 27,5 %, daň byla odvedena v Rakousku. V ČR musíte tento příjem přiznat jako kapitálový příjem podle § 8 a znovu zdanit 15% sazbou daně. Pozor, do přiznání navíc musíte uvést hrubý příjem ještě před zdaněním v Rakousku. To v našem případě vychází na rovných 600 eur.

Částku je dále potřeba přepočíst na koruny. K tomu použijete takzvaný jednotný kurz stanovený pro rok 2018 (podrobněji popsáno dále v oddílu „přepočet cizích měn"). Za rok 2018 je kurz eura stanoven na 25,68 korun za euro. Jako dílčí základ daně podle § 8 (řádek 38 v daňovém přiznání) tedy uvedeme částku 15 408 korun (600 euro x 25,68).

Daň z této částky vychází na 2311 korun (15 408 + 15 %). Proti této daňové povinnosti pak můžete uplatnit zápočet daně sražené v zahraničí. K tomu slouží příloha č. 3 daňového přiznání, ve které uvedete celých 2311 korun jako daň uznanou k zápočtu. Potřebujete k tomu mít ale potvrzení od správce daně v Rakousku, že tam skutečně byla daň již odvedená.

Po uplatnění zápočtu vyjde ve finále daň v ČR nula korun. Nicméně je to poměrně kostrbatý proces, zvlášť pokud takových kapitálových příjmů máte vícero z různých daňových domicilů a v různých měnách. Proto vždy doporučuji klientům, ať pokud možno investují pouze do akcií a dluhopisů od emitentů se sídlem v ČR, nebo ať investují raději prostřednictvím fondů, jinak se pak z těch daní zblázní.

Nejčastější chyby:

• Žijeme v domnění, že úrok/dividenda už je zdaněná, a není třeba tudíž nikde uvádět. Ovšem zapomeneme, že pokud se jedná o příjem ze zahraničí, ten je nutné vždy uvést do daňového přiznání. Pozor, mnohé zdánlivě „české" firmy mají ve skutečnosti sídlo a daňový domicil mimo ČR.
• Uvedeme do daňového přiznání čistou částku inkasovaného úroku/dividendy. Správně se uvádí hrubá částka ještě před sražením daně v zahraničí.

Přepočet cizích měn na koruny

Pakliže máte nějaké příjmy v cizí měně, musíte je do daňového přiznání přepočítat na koruny. To se pochopitelně týká i příjmů z prodeje cenných papírů, dividend nebo úroků.

Poplatník, který nevede účetnictví, použije pro přepočet na koruny takzvaných jednotných kurzů, které stanovuje každoročně Generální finanční ředitelství. Jedná se v podstatě o průměrné kurzy za uplynulý rok. Jednotné kurzy za rok 2018 najdete v pokynu č. GFŘ-D-40.

Vybrané jednotné kurzy pro rok 2018

Psáno pro FinExpert E15