Jak při aktuální konstelaci globální finanční krize a globální hospodářské recese ochránit a zhodnocovat majetek? Na investory dnes číhá nejen tržní riziko, ale také kreditní, inflační, měnové a obecně rizika geopolitická. V takovém prostředí je moudré soustředit majetek do aktiv, která mají skutečnou fyzickou hodnotu, a rozprostřít ho po různých koutech světa.
V předchozím čísle byla řeč o pravidelných investicích. Ukázali jsme si vliv průměrování nákupních cen, kdy automaticky při nižší ceně kupuji více akcií a naopak při vyšší ceně méně. Ideální příležitost pro pravidelné investování s dlouhodobým horizontem dnes nabízí podílové fondy zaměřené na akcie zemí BRIC (Brazílie, Indie, Rusko a Čína), nebo na komoditní akcie. Takto zaměřené investice mají jedno společné. Jsou nyní mimořádně "levné", avšak mají obrovský potenciál růstu na dlouhodobém horizontu. Krátkodobě mohou růst, klesat, stagnovat, to nikdo přesně neví. Ale jsou aktuálně výrazně pod průměrem posledních let a zároveň s velkou pravděpodobností výrazně pod průměrem budoucích pěti a více let. A to je přesně situace šitá na míru pravidelným nákupům v rámci dlouhodobého spořícího plánu.
Dnes se podíváme na zoubek jednorázovým investicím, tedy situaci, kdy má investor již nashromážděný kapitál a chce ho zhodnocovat. Tady není vůbec jednoduché vyvodit jednoznačné závěry. Pro různé investiční cíle vyžaduje správa majetku odlišný přístup, záleží na výši investovaného kapitálu, délce investičního horizontu, očekávaném zhodnocení, míře akceptovaného rizika atd. Při doporučení budeme vycházet z předpokladu dlouhého investičního horizontu. Prvně je potřeba si uvědomovat rizika, která současná doba skrývá. Z nich lze vyvodit základní rady, jak při aktuální konstelaci globální finanční krize a globální hospodářské recese ochránit a zhodnocovat majetek.
Vzhledem k nejistotě budoucího vývoje ve světě je velmi důležitá široká regionální diverzifikace portfolia. Ta patří mezi klasické investiční poučky, jež nyní více a více lidí přestává brát vážně. Říká se, že globalizace dosáhla takové úrovně, že regionální diverzifikace postrádá smysl. A podíváme-li se na vývoj akciových trhů v posledních letech, skutečně nehrálo v podstatě žádnou roli, zda jste investovali do akcií u nás, nebo třeba u protinožců. Akciové trhy vykazují poslední roky historicky nevídanou kladnou korelaci, mají takřka totožný vývoj všude ve světě. Podívejte se na graf 1, kde je zobrazeno relativní srovnání výkonnosti mexických (modrá), filipínských (zelená) a jihoafrických (oranžová) akcií. Všimněte si, že křivky mají velmi podobný tvar, k růstům a poklesům docházelo ve stejnou dobu.
Globální charakter finanční krize má dalekosáhlé následky. Ovšem špatná makrodata (klesající HDP, rostoucí nezaměstnanost apod.) a negativní očekávání ziskovosti firem jsou jen první chod. Všude ve světě se mnoho společností potýká s existenčními problémy. Ale to je v pořádku, recese pročistí trh od neefektivity a přeživší účastníci trhu na tom nakonec vydělají upevněním svých pozic, tzn. i trpěliví akcionáři a věřitelé budou časem za důvěru a trpělivost odměněni. Problémem však nebude jen standardní tržní riziko - riziko, že se firmě, a tudíž i jejím akciím, nebude dařit, nebo že dokonce zkrachuje - na investory dnes číhají v koutku daleko větší rizika, na která se nebezpečně často zapomíná.
Mohli bychom je obecně zaškatulkovat jako rizika spojená s budoucím geopolitickým vývojem ve světě. Vstupujeme do velmi nejisté doby. Po celém světě dochází k rozsáhlým přesunům majetku (jak už to bývá, zejména ve směru od chudších k bohatším). Zároveň jsme svědky výrazného poklesu tržní hodnoty tohoto majetku, takže se mluví o tom, jak boháči chudnou, i když ve skutečnosti většina z nich chudne jen na papíře podle virtuálního ocenění majetku, zatímco objem jejich majetku roste. Historie nás učí, že když hrstka vyvolených bohatne příliš rychle na úkor příliš velkého množství nevyvolených, končí to zpravidla revolucí. I když se nedomnívám, že nastal čas pro nějakou globální revoluci a nastavení nových pravidel, lokální nepokoje budou pravděpodobně nabývat na četnosti a síle. Revolta hrozí zejména tam, kde se nůžky mezi bohatými a chudými nejvíce rozevírají a střední třída velmi rychle mizí. V uplynulých letech jsme mohli pozorovat rychlý růst střední třídy, nyní je pochopitelně trend opačný. Týká se to v podstatě celého světa, nejmarkantnější je situace v Rusku, Číně, ale i v mnoha latinskoamerických státech.
Geopolitická rizika jsou však daleko rozsáhlejší než "pouhé" lokální nepokoje. Evropská unie čelí první velké krizi od zavedení eura. Nejenže je ohrožena budoucnost společné měny, ona je ohrožena budoucnost celé unie. Zvítězí solidarita, nebo vlastní národní zájmy? Ani Spojené státy nejsou v jednoduché situaci. Stát Kalifornie, jeden z nejzadluženějších regionů na světě, má vážné finanční problémy a reálně mu hrozí bankrot. Velké rozdíly v hospodaření jednotlivých amerických států ohrožují jednotu celé země. Kromě toho se USA bezprecedentním tempem zadlužují. Kdo bude kupovat další stamiliardové tranše dluhopisů, nesoucí mizerný úrok okolo čtyř procent ročně?
To vede také k otázkám ohledně budoucnosti amerického dolaru. Již několik let leží na stole plány na zavedení jednotné severoamerické měny Amero. Přispěje krize k prosazení tohoto plánu, nebo naopak k odložení na neurčito? Jisté jsou plány na zavedení nové společné měny Rady zemí Perského zálivu (více v příštím čísle Finančního magazínu), zde je pouze otázkou, zda nebude termín urychlen ještě na konec tohoto roku. A když už jsme u měn, co taková Čína, uvolní kurz jüanu, nebo ho bude nadále udržovat podhodnocený, aby podporovala export?
Za zmínku stojí ještě sílící napětí mezi Spojenými státy a Ruskem a s tím spojená vnitřní rozpolcenost NATO. USA prostřednictvím Severoatlantické aliance dráždí kobru bosou nohou. První velkou provokací bylo už připojení naší země společně s dalšími středoevropskými státy a především Pobaltím do NATO. Následně svržení Miloševičova režimu v Jugoslávii korunované uznáním samostatného Kosova v uplynulém roce. Do toho přišly Spojené státy se záměrem vybudovat na českém a polském území systém protiraketové obrany, oficiálně proti potenciálním útokům Íránu, neoficiálně jde samozřejmě o další krok při „obkličování" Ruska. Absolutní drzostí je pak přizvání Ukrajiny a Gruzie do NATO. Všichni ví, že Rusko Ukrajinu nikdy v životě nepustí ze sféry svého vlivu, to by byla pro Rusko smrtelná rána.
Putin s Medvěděvem reagovali velmi chytře, zastavením plynu zabili dvě mouchy jednou ranou. Podlomili důvěru Ukrajinců v prozápadně orientovaný režim prezidenta Juščenka a předsedkyně vlády Tymošenkové. Zároveň získali na svou stranu některé evropské politiky, kteří si začínají uvědomovat, že musí s Ruskem spolupracovat. Hlavním politickým partnerem Ruska v Evropě se tak stává Německo. Angela Merkelová Putinovi přislíbila, že nepodpoří snahy o vtažení Ukrajiny a Gruzie do NATO. Tím sílí rozpolcenost uprostřed NATO. Evropské země už nechtějí být pouze nástrojem USA v taktickém souboji s Ruskem. Speciálně Německo moc dobře ví, že jakýkoliv vážnější otevřený konflikt mezi Ruskem a NATO by nejvíce odskákala střední a východní Evropa.
Ve vzduchu visí desítky otazníků, na které nikdo nezná odpovědi. Ve hře je mnoho rizik, která není možné statisticky vyčíslit, veškeré matematické modely jsou v tomto případě jen pro parádu. Velké rozvíjející se trhy čelí hrozbě občanských nepokojů, malým trhům hrozí krach a rozvinutý svět se otřásá v základech (včetně hlavních světových měn). V takovém prostředí neexistuje žádný bezpečný přístav pro investice. A tak první rada, jak ochránit a zhodnocovat investice v době krize, je široká regionální diverzifikace.
Klasicky se jako "bezpečná" investice uvádí zlato. To se i tentokrát ukázalo v praxi. Od propuknutí hypoteční krize v srpnu 2007 vzrostla cena zlata zhruba o 40% (viz graf 2). Mám dojem, že jsme svědky jakési "zlaté horečky", kdy mnoho lidí ze strachu kupuje zlato jako uchovatel hodnot. Zlato je ale komodita jako každá jiná, jeho tržní cena se odvíjí od poptávky a nabídky. Dlouhodobě si uchovává svou hodnotu, krátkodobě ale podléhá vysokým výkyvům. Nyní jsme ve fázi výkyvu směrem nahoru. Jako u každé investice i u zlata platí, že jde o dobrou investici, kupuje-li se levně, a naopak rizikovou investici, kupuje-li se draze. Krátkodobě je možné, že euforie u zlata vydrží a jeho cena ještě poroste nad 1000 USD za unci. (Můj osobní tip je, že by vrcholu mohlo dosáhnout někde okolo 1200 USD za unci, ale to je pouze tip.) Rozhodně bych ale neřekl, že je dnes zlato fundamentálně levné. Takže se aktuálně tato "bezpečná" investice paradoxně jeví dosti rizikově.
Podobně se nálepkou "bezpečné" označují státní dluhopisy rozvinutých zemí. Ovšem i zde platí to samé. Aby investice byla bezpečná, musí nákupní cena být fundamentálně levná. Státní dluhopisy v USA a Evropě vyrostly natolik, že při dnešních cenách dělá výnos do splatnosti u třicetiletých dluhopisů USA pouhých 3,8% p.a. Byli byste ochotní půjčit Spojeným státům peníze na 30 let za úrok 3,8%? Já tedy rozhodně ne. Britské a německé třicetileté dluhopisy mají výnos do splatnosti 4% p.a. To na první pohled vypadá jako krásný bezpečný výnos, opak je ale pravdou. Bezpečný je pouze tehdy, drží-li věřitel dluhopis až do splatnosti a dlužník dostojí svým závazkům a dluh splatí (tzv. kreditní riziko). Ovšem tržní cena dluhopisu může v průběhu jeho životnosti velmi kolísat. Pokud by věřitelům nestačila 4% p.a. a byli ochotní půjčit Německu za 5% p.a., musí automaticky tržní cena dluhopisu klesnout, aby výnos z investice byl 5% p.a. To by u třicetiletého dluhopisu znamenalo pokles jeho tržní ceny o 25%!!! (Více pro porozumění investic do dluhopisů doporučuji článek Jaké příležitosti nabízí investice do dluhopisů?)
U dluhopisů korporátních a u státních dluhopisů rozvíjejících se trhů je situace odlišná. S růstem kreditního rizika emitentů výrazně vzrostla riziková přirážka, kterou investoři u dluhopisů požadují jako výnos, čímž se tržní ceny dluhopisů dostaly pod nominální hodnotu, obchodují se nyní s diskontem, který v sobě zahrnuje očekávání poměrně vysokých defaultů (nesplácení závazků). Paradoxně se tak ve stávajícím prostředí tyto rizikovější dluhopisy jeví jako méně riziková investice než "bezpečné" státní dluhopisy rozvinutých trhů.
Pozor, dluhopisy v sobě skrývají podobně jako držení peněz v hotovosti jedno velmi podstatné riziko, a tím je inflace nebo devalvace měny. Je nutné mít na paměti, že peníze jsou jen papírky a mají takovou hodnotu, jakou jim lidé přisuzují. Pokud se tiskne příliš velké množství peněz a lidé přestanou věřit v jejich hodnotu, může to vést až do situace ala Zimbabwe, kdy než se na vás dostala řada u pokladny, chleba už nestál miliardu, ale dvě miliardy. Podobně dluhopis je pouze cenný papír, u kterého je pevně daná nominální hodnota a úrok, avšak klesne-li reálná hodnota peněz, tak si ani za dluhopis více potravin nekoupíte. Situace vůbec nemusí dojít tak daleko, stačí, že dluhopis nese třeba 5% p.a. a inflace je 10% p.a., investor pak reálně každý rok prodělává. Držel-li by peníze v hotovosti, prodělával by ještě více.
Čili druhá rada, chcete-li ochránit a zhodnotit kapitál, pak byste měli dávat přednost investicím, za kterými stojí skutečná doložitelná hodnota, nejen víra v hodnotu. Nejnázornějším příkladem může být půda, nemovitost nebo komodity pitnou vodou počínaje a ropou konče. Ve všech případech stále platí stejné pravidlo, aby se jednalo o "bezpečnou" investici, musí pořizovací cena být fundamentálně "levná". To třeba o residenčních nemovitostech říct momentálně nelze. Levně se z dlouhodobého hlediska jeví úrodná půda, mnohé komodity a mnohé prosperující firmy. Nemusí jít za každou cenu o hmatatelná aktiva, mnohdy může být lepší dát přednost cenným papírům, neboť jsou likvidnější a člověk nemá problémy s péčí o majetek, uskladněním či zabezpečením. Důležité ale je, aby se za cenným papírem skrývala skutečná hodnota.
Například za akcií se skrývá podíl na firmě. Pokud je firma finančně zdravá a její byznys šlape dobře, pak mě jako dlouhodobého investora nemusí trápit krátkodobé extrémní výkyvy ve virtuálním ocenění firmy na burze. Společnost má svou skutečnou hodnotu, kolem které osciluje její tržní hodnota dle ocenění akcií na burze. Vlastnictví akcie mě pak jako spolumajitele firmy opravňuje k podílu na zisku formou dividendy. Podaří-li se mi navíc nakoupit akcie za cenu pod skutečnou hodnotou firmy, mám poměrně velkou šanci na mimořádný výnos díky budoucímu růstu ceny akcie. Na druhou stranu nesmí mě vyvést z míry případný další krátkodobý pokles tržní ceny akcie, ke kterému může dojít i jen díky všeobecně negativní náladě na trhu. Pokud bych koupil akcie společnosti, které se aktuálně nedaří byznys, pak by šlo opět pouze o víru v budoucí hodnotu - taková spekulace může přinést velmi vysoké zisky, ale může člověka snadno přivést i na mizinu, o ochraně kapitálu zde nemůže být řeč.
Číhá na nás dnes nejen tržní riziko, ale také kreditní, inflační, měnové a obecně rizika geopolitická. V takovém prostředí je moudré soustředit majetek do aktiv, která mají skutečnou fyzickou hodnotu, a rozprostřít ho po různých koutech světa. FINEZ Investment Management nyní při aktivní správě portfolia preferuje akcie s výhledem na dlouhodobé držení. Vyhledáváme pro investice společnosti, jejichž byznys nebyl krizí prakticky nijak postižen (např. telekomunikace či distributoři vody a elektřiny), nebo u kterých trh výrazně podceňuje jejich skutečnou hodnotu (např. těžební společnosti s velkými zásobami komodit jako ropy či mědi). Takové společnosti vyhledáváme po celém světě, aktuálně dáváme poměrně velkou váhu akciím z Číny a Brazílie, ale portfolio tvoří vždy relativně rovnoměrně akcie z Evropy, USA, Kanady, Japonska a dokonce i Afriky. V menší míře dnes u některých investorů zahrnujeme do portfolia korporátní dluhopisy a dluhopisy emerging markets, avšak u dluhopisů vždy pouze při velmi široké diverzifikaci jakou nabízí podílové fondy.
Psáno pro Finanční magazín
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
