Jak investovat v době krize I - pravidelné investice

Slovo "krize" se na nás valí ze všech koutů, takže není divu, že světem investování vládne strach. V tomto a příštím díle si řekneme, kdy jsou obavy na místě a kdy jsou naopak zcela zbytečné. Ukážeme si zároveň pár jednoduchých příkladů, jak využít stávající situace k zajímavým výnosům. V této první části se zaměříme na pravidelné investice.

15.02.2009, Jak investovat, Jan Traxler, Počet přečtení: 15239

Čím dál více lidí se na mě obrací s dotazy typu: „Co mám dělat? Ono to pořád klesá!" Dotazy jsou samozřejmě na místě. Lidé se nechávají unést emocemi strachu a dělají často opak toho, co by měli. To není nic překvapivého, máme v našich končinách pramálo zkušeností s investováním. Co mě ale samotného velmi zaráží, jak velké množství investorů utíká od pravidelných investic do podílových fondů, respektive je dočasně pozastavuje. Je to správný přístup, přečkat bouři a pak se k pravidelným nákupům zase vrátit?


Nakupujte podílové fondy se slevou až 60 % na vstupních poplatcích!!!


Princip sněhové koule

Ukažme si, jak pravidelné investice fungují. Pak si na předchozí otázku snad zvládnete odpovědět sami. K čemu vlastně pravidelné investice slouží? Ke spekulování? K ochraně majetku? Nikoliv. Hlavním účelem je akumulace kapitálu. Je to určitá forma spoření, kde však není dán pevný úrok, ale zhodnocení se odvíjí od tržní ceny cenných papírů, do kterých investujeme. Třeba v případě akcií pak tato tržní cena může výrazně kolísat a v období recese také prudce poklesnout (toho jsme svědky za uplynulý rok). Dlouhodobě však lze tímto způsobem dosahovat vyššího zhodnocení než u pevně úročených spořících produktů.

Tak jako při všech jiných formách spoření se i zde využívá principu složeného úročení. Kapitál se vytváří jednak vlastními úložkami, ale také "připisovanými úroky". V případě pravidelných investic však nemusí jít o úroky v pravém slova smyslu, zhodnocení může být tvořeno úroky u dluhopisů, ale také dividendami akcií a růstem tržní hodnoty cenných papírů. Princip ale zůstává stejný. Jednou "připsané úroky" se nadále zhodnocují, a tak se připisují úroky z úroků, posléze úroky z úroků z úroků atd. Tomu se říká složené úročení, nebo pro lepší představivost princip sněhové koule. Hlavní roli zde hrají dvě proměnné - čas a výše úroku. Obrazně řečeno, čím více sněhu a čím delší stráň, tím větší bude na konci v údolí sněhová koule.

Princip průměrování cen

Druhou důležitou vlastností pravidelných investic je tzv. Cost-Average efekt, neboli princip průměrování nákupních cen. Ten spočívá v tom, že investujeme každý měsíc (nebo jiný interval) stále stejnou částku, ovšem za tuto částku nakoupíme každý měsíc jiné množství cenných papírů, neboť jejich tržní cena se neustále mění. Tím dochází k průměrování nákupní ceny. Kromě toho automaticky optimalizujeme množství akcií dle její ceny. Když například cena akcie poklesne, nakoupíme daný měsíc za stejnou částku, řekněme 1000 korun, větší množství této akcie. Když naopak cena akcie vzroste, tak jich daný měsíc koupíme za tisícovku automaticky méně.

Aktivní investoři tento princip někdy rozšiřují a ještě mění výši měsíční investice v závislosti na tom, zda je z jejich pohledu cena cenného papíru drahá, nebo levná vzhledem k průměru za posledních x měsíců. Takže když například cena akcie stoupne nad šestiměsíční klouzavý průměr, tak místo tisícovky investují jen pětistovku. Opačně když cena akcie klesne pod tento průměr, tak pak investují 1500 korun. Tento postup může ještě malinko vylepšit vaše výsledky, ale v praxi jde řádově o desetinky procent, což s malými částkami nestojí za námahu.

Příklad mluví sám za sebe

Ukažme si průměrování cen na konkrétním příkladu. Řekněme, že investujeme 10 000 korun ve dvaceti pravidelných intervalech. Už máme za sebou pět pravidelných nákupů. Během té doby tržní hodnota cenných papírů v našem portfoliu výrazně poklesla, je na poloviční hodnotě oproti počátku. To je situace, ve které se nyní nachází naprostá většina investorů v nejrůznějších programech pravidelných investic. Máme však před sebou ještě dalších patnáct nákupů (představujte si pod intervalem třeba roky, jde jen o zjednodušení).

V následující tabulce a grafech jsou simulovány tři různé scénáře dalšího vývoje. Liší se průběhem, ale co je u pravidelných investic daleko důležitější, liší se také průměrnou tržní hodnotou nakupovaných cenných papírů a konečnou tržní hodnotou cenných papírů na konci investičního horizontu. U prvního scénáře je konečná tržní hodnota cenných papírů daleko vyšší než jejich počáteční hodnota a je také výrazně nad průměrnou nákupní cenou.

2009_02_13_Jak_investovat_v_dobe_krize_I_Pravidelne_investice_Graf.jpg

U druhého scénáře je konečná tržní cena cenných papírů nižší než jejich počáteční cena. Ale jak můžete vidět, přesto je investor v zisku. U třetího scénáře je simulován nejprve prudký růst a následně prudký pokles tržní ceny cenných papírů na konci investičního horizontu. Konečná hodnota cenných papírů je o celých 25% nižší než počáteční hodnota a dokonce je o stejné procento nižší také než průměrná nákupní cena. Investor by byl celkově ve ztrátě, avšak překvapivě je ztráta nepatrná, zhruba jen mínus 2,6%, žádných 25%.

Jak je to možné? Ne, ta čísla jsem si skutečně nevymyslel. Náhodně vymyšlené jsou pouze tržní ceny cenných papírů, ale hodnoty portfolia jsou přesně spočtené podle počtu nakoupených cenných papírů při dané ceně za 10 000 korun. Správná odpověď: Může za to výše popsaný jednoduchý mechanismus, kdy za stejnou částku automaticky koupíme při vyšší ceně cenného papíru méně kusů a při nižší ceně zase více kusů.

Nezapomeňte na "zamykání výnosů"

Srovnáme-li tvar křivek na prvním a druhém grafu, je zde krásně vidět, že v prvních letech je vývoj hodnoty portfolia poměrně stabilní, ačkoliv tržní cena cenných papírů zde výrazně propadla. Je to dáno tím, že v prvních letech hrají hlavní roli nové úložky. S postupem času ale stoupá význam "úroků", aneb tržní hodnoty cenných papírů. V závěrečných letech už křivky obou grafů mají totožný průběh a hodnota portfolia je velmi senzitivní na vývoj na trzích.

Propad tržní hodnoty cenných papírů před koncem investičního horizontu může být fatální (viz třetí scénář, kde hodnota během posledních pěti let spadla na polovinu). Z toho vyplývá důležitý závěr, že před koncem investičního horizontu je velmi žádoucí postupně převádět prostředky z akcií do konzervativnějších cenných papírů, kde nehrozí tak drastické propady, například do státních dluhopisů.


Poraďte se, kam investovat peníze a jak dosáhnout vyššího zhodnocení úspor.


Kdy je nejvhodnější okamžik investovat?

Nyní už se blížíme k závěru. Podívejte se znovu na tabulku a na graf číslo 1. Představte si, že místo pravidelných investic máte nyní možnost si vybrat, ve kterém okamžiku investovat celých 200 tisíc naráz. Má to jediný háček, nevíte, podle kterého scénáře. Znáte všechny tři scénáře, ale nevíte, který se stane realitou. Jaký bod byste zvolili pro investici?

K podobnému závěru dojdete i u pravidelných investic. Nejlepší okamžiky pro nákupy jsou vždy tehdy, když je tržní hodnota cenných papírů pod průměrnou nákupní cenou. V našem příkladu máme za sebou pět let a aktuální tržní hodnoty cenných papírů jsou výrazně pod průměrnou nákupní cenou za těchto pět let. Zároveň také víme, že ve všech třech scénářích jsou aktuální tržní hodnoty pod průměrnou nákupní cenou následujících patnácti let. To v reálném světě sice nevíme, ale můžeme každopádně říct, že s velkou pravděpodobností tomu tak bude. Zda onen nejnižší bod byl v listopadu loňského roku, nebo bude za měsíc, nebo za rok, je u pravidelných investic zcela irelevantní. Podstatné je, zda jsme pod, nebo nad celkovou průměrnou nákupní cenou.

Závěr: Nepřerušujte pravidelné investice, naopak investujte mimořádně vyšší částky

Závěr je jednoduchý a pevně věřím, že po přečtení článku je vám všem už srozumitelný. Pokud investujete pravidelně do akcií a máte před sebou ještě dlouhé období kumulace kapitálu, pak obavy rozhodně nejsou na místě. Jestli nyní váháte a ze strachu přerušíte svůj pravidelný program nákupů, sami se okrádáte o nejlepší nákupní sezónu, o možnost snížit průměrnou nákupní cenu. Pokud vám to vaše finanční situace a váš program pravidelných investic umožňuje, pak byste nyní naopak měli mimořádně investovat vyšší částky a nasměrovat je do akcií. Pozor, některé programy pravidelných investic neumožňují mimořádné vyšší úložky. Nebudete-li si jistí, obraťte se na svého poradce.

Ideální příležitost pro pravidelné investování s dlouhodobým horizontem dnes nabízí podílové fondy zaměřené na akcie zemí BRIC, nebo na komoditní akcie. Takto zaměřené investice mají jedno společné. Jsou nyní mimořádně "levné", avšak mají obrovský potenciál růstu na dlouhodobém horizontu. Krátkodobě mohou růst, klesat, stagnovat, to nikdo přesně neví. Ale jsou aktuálně výrazně pod průměrem posledních let a zároveň s velkou pravděpodobností výrazně pod průměrem budoucích pěti a více let. A to je přesně situace šitá na míru pravidelným nákupům v rámci dlouhodobé akumulace kapitálu.

Příště se zaměříme na jednorázové investice, řekneme si, jak optimalizovat stávající portfolio a do čeho v dnešní době jednorázově investovat. Mezi pravidelnými a jednorázovými investicemi jsou podstatné rozdíly. Jednorázové investice totiž nemají výhodu průměrování nákupních cen, proto zde úspěch závisí na načasování nákupu a prodeje. Více si k perspektivám jednorázových investic v době krize povíme příště.

Psáno pro Finanční magazín.

Dále doporučujeme:


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás