Dluhopisy a peněžní trhy

Dnes navážu na předchozí článek, který se zabýval základním rozložením dlouhodobého dynamického portfolia. Slíbil jsem, že se podrobněji rozepíšu o jednotlivých složkách portfolia, respektive o různých typech aktiv. První na ránu jdou dluhopisy a spolu s nimi zároveň peněžní trhy.
15.04.2007, Jak investovat, Jan Traxler, Počet přečtení: 3782
Dluhopis je dlužní úpis, který dává majiteli právo na splacení dlužné částky emitentem a na vyplacení stanovených výnosů (úroková prémie) podle předem dohodnutých podmínek. Čím se liší od běžné směnky či půjčky je přísná regulace, nutnost povolení emise dluhopisu regulačním orgánem (v ČR ČNB), přidělení ISINu a obvykle veřejná obchodovatelnost.
 

Dluhopisy státní a korporátní

Dluhopisy velmi čile vydává stát, když potřebuje sehnat peníze na pokrytí deficitu rozpočtu. Pak mluvíme o tzv. státních (nebo také vládních) dluhopisech. Dluhopisy ale často vydávají také firmy, obvykle když potřebují sehnat finance na investice do rozvoje. V takovém případě se dluhopisy označují za firemní (nebo také korporátní).

Je dobré do portfolia zahrnout oba základní typy dluhopisů, a to v relativně rovnoměrném poměru. Osobně mírně převažuji dluhopisy firemní na cca 60% vůči 40% vládních, protože firemní dluhopisy mají obecně vyšší potenciál zisku. Zároveň se ale vyznačují i vyšší volatilitou.
 
Graf 1: Rozložení podle emitentů

Tak jako u všech investičních instrumentů i trh s dluhopisy prochází v poslední době širokým rozvojem. A tak vedle tradičních vládních a korporátních dluhopisů s pevně stanoveným výnosem do splatnosti (s fixní úrokovou prémií) najdeme čím dál více různých strukturovaných a konvertibilních dluhopisů s variabilní úrokovou prémií.

Strukturované dluhopisy se svou konstrukcí velmi podobají certifikátům. Úroková prémie je odvislá od nějakého podkladového aktiva. Tím může být úroková sazba, index, akciový koš a jiné. Jejich hlubším rozborem se nyní zabývat nebudeme. Určitě je možné je do portfolia zahrnout, ovšem třeba v případě, kdy je podkladovým aktivem akciový index, bude takový strukturovaný dluhopis patřit do akciové složky portfolia. Jeho výnos totiž závisí na vývoji akcií, podobně jako u indexového certifikátu.
 

Dluhopisy a úrokové sazby

S dluhopisy se běžně obchoduje na burze. Jak jsem zmiňoval již v minulém článku, vývoj cen dluhopisů je do velké míry ovlivněn vývojem úrokových sazeb. Praktickým důkazem je fakt, že nejvýraznější cenové pohyby následují obvykle po zasedání centrální banky (ČNB, ECB, Fed), a zejména pak v případě, že se centrální banka zachová jinak, než očekává většina analytiků.

Pro jistotu zopakuji, že při zvýšení úrokových sazeb se od nově emitovaných dluhopisů očekává vyšší úroková prémie než u stávajících obchodovaných. Tudíž o ně přestává být takový zájem a jejich cena klesá. Opačný scénář následuje při snížení úrokových sazeb.
 

Dluhopisy podle splatnosti

Dluhopisy jsou vydávány s různou splatností. Dluhopisům se splatností do jednoho roku se obecně říká krátkodobé, od jednoho do deseti let pak střednědobé a nad deset let dlouhodobé. Ovšem zde pozor, terminologie není úplně jednotná a mnoho investičních společností dělí dluhopisy podle jiných rozmezí doby do splatnosti.

Důležité je vědět, že čím delší je doba do splatnosti, tím volatilnější dluhopisy jsou při změně úrokových sazeb. Důvod je prostý. Mám-li možnost koupit dluhopis s úrokovou prémií větší o 0,5% a splatností 10 let, znamená to pro mě za dobu deseti let daleko větší rozdíl ve výnosech než stejné zvýšení úrokové prémie o 0,5% u jednoletého dluhopisu. V prvním případě budu inkasovat celkem deset let každý rok o 0,5% vyšší yield, ve druhém případě se jedná pouze o jednu splátku.

Je dobré mít v portfoliu dluhopisy z různou dobou do splatnosti. Když odhlédneme od dluhopisů se splatností do jednoho roku, doporučuji zhruba následující rozložení dluhopisové složky. Mírně v portfoliu převažuji dlouhodobější splatnosti, ale to je pouze můj osobní přístup.
 
Graf 2: Rozložení dluhopisů podle splatnosti


Nástroje peněžních trhů

Dluhopisy s durací do jednoho roku patří mezi tzv. nástroje peněžních trhů. Mezi ně se dále řadí například termínované vklady, nebo státní pokladniční poukázky. Pokladniční poukázky vydává stát v situaci, kdy potřebuje krátkodobě získat likvidní prostředky, jejich splatnost bývá řádově v týdnech.

Jak jsem psal v předchozím článku, doporučuji mít v portfoliu alespoň 5% likvidní rezervu. Právě nástroje peněžních trhů jsou k tomu ideální. Likvidní rezervu mějte vždy ve měně, kterou běžně používáte. Pro většinu Čechů to znamená v českých korunách.

U pasivního portfolia složeného převážně z podílových fondů je vhodné volit pro likvidní rezervu fond peněžních trhů. Konkrétně doporučuji volit fond u společnosti, jejichž fondy nejvíce využíváte pro jiné složky portfolia. Tím třeba nebudete mít nejvyšší výnos, ale o to jednodušší bude případná investice v rámci dané rodiny fondů, když se Vám naskytne nějaká velmi zajímavá příležitost.
 

Dluhopisy a kreditní riziko

Kromě úrokových sazeb a splatnosti dluhopisu je zde ještě třetí důležitý aspekt, který ovlivňuje výnosy z dluhopisů. A tím je kredit (rating) emitenta. Jelikož dluhopisy tvoří konzervativní část našeho dlouhodobého dynamického portfolia, doporučuji většinu dluhopisů volit s vysokým „Áčkovým“ (A, AA, AAA) či „Béčkovým“ ratingem.

Menší část pak investuji naopak do těch nejrizikovějších dluhopisů s „Céčkovým“ a horším ratingem. Za vyšší kreditní riziko emitenta obdrží investor vyšší potenciální výnos – vyšší úrokovou prémii. Proto se těmto dluhopisům říká tzv. High Yield.
 

Regionální a měnová struktura dluhopisů

Pro konstrukci dluhopisové složky portfolia jsou dále podstatné ještě dva faktory – regionální rozložení a měnová struktura. Z pohledu regionální diverzifikace by bylo optimální zahrnout do portfolia minimálně dluhopisy středoevropské, západoevropské a americké. Ovšem z pohledu měnové struktury není takové složení moc přívětivé.

Naším cílem je, aby dluhopisová složka tvořila konzervativní část portfolia. Pakliže ale bude tvořena z velké části instrumenty vedenými v zahraničních měnách, pak podstupujeme měnové riziko. A to je v tomto případě velmi nežádoucí. Takže, chceme-li investovat do amerických a západoevropských regionů, musíme hledat produkt, který bude měnově zajištěn. Stejně tak bychom měli volit měnově zajištěný instrument i na světové High Yield dluhopisy.

Ideální rozložení si pak představuji takto
 
Graf 3: Regionální rozložení dluhopisů


Dluhopisové instrumenty

Zainvestovat do dluhopisů je nejjednodušší pomocí dluhopisových fondů, případně je možné využít certifikátů. Další zajímavý instrument, který lze do dluhopisové složky portfolia zahrnout, jsou hypoteční zástavní listy. Osobně, pokud jde o dluhopisy, tak využívám téměř vždy podílových fondů. A výše uvedeného rozložení (regionů, durace a typů dluhopisů) jsem schopný dosáhnout pomocí třech instrumentů, ovšem s tím, že High Yield nezajišťuje pevný kurz české koruny. V některých případech (u starších investorů) lze za součást korunové dluhopisové složky brát i účet penzijního připojištění.

Příště se podíváme na akcie, to bude určitě žhavější téma do diskuzí. ;-)

Psáno pro portál Investujeme.cz

Dále doporučujeme:


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás