Individuální pravidelné investice jsou lepší než life-cycle programy

Life-cycle programy se těší rostoucí popularitě. Jejich výnosový potenciál už tak zajímavý není. Jak si vytvořit vlastní výnosnější program pravidelného investování?

22.08.2008, Fondy, Jan Traxler, Počet přečtení: 8356

Předem se omlouvám, že to dnes bude delší čtení. Ale snad to bude ve prospěch informační hodnoty textu a ne na úkor.

Life-cycle programy předčí penzijní připojištění

Zhruba v půlce července jsem se v diskuzi na finančním portálu Investujeme.cz pod článkem Life-cycle programy: Co jsou zač a pro koho? pustil do kritiky life-cycle programů. Ne že by nebyly vhodnou alternativou penzijního připojištění. Za stávajícího nastavení systému bych na desetiletém a delším období upřednostnil life-cycle programy (LCF) před penzijním připojištěním (PP). Tedy pokud by mi nepřispíval zaměstnavatel, to by značně měnilo situaci.

Proč bych volil LCF? To je až sprostě prosté. Při srovnatelném riziku nabízí šanci na vyšší zhodnocení, a to odhadem průměrně o 1-2 procentní body ročně, což je samozřejmě na delším období citelně znát. Zatímco vliv státních příspěvků a daňových odpočtů na celkovém výsledku spoření s časem klesá a klesá, neboť příspěvek dostanu ke spořené částce pouze jednou, zhodnocení se kumuluje dál a dál, podobně jako se nabaluje sněhová koule valící se po stráni dolů.

Jak funguje složené úročení, asi netřeba dále popisovat. Je to nejdůležitější princip finanční matematiky a prazáklad veškerého investování. Aneb jak prohlásil sám Albert Einstein: „Největším matematickým objevem všech dob je složený úrok." Nebo pro praktický život možná ještě výstižnější citát z díla bratrů Gardnerů: „Ti, kdo rozumí složenému úroku, jsou předurčeni jej inkasovat. Ti, kdo mu nerozumí, jsou odsouzeni jej platit."

Co předčí life-cycle programy?

Ale zpět k hlavnímu tématu. Jestliže tvrdím, že LCF předčí PP, měla by logicky následovat další otázka: „Existuje ještě nějaké zajímavější řešení než LCF?" A hned si sám odpovím: „Jednoznačně ANO." Ovšem ve zmíněné diskuzi se ukázalo, že to s tou jednoznačností asi nebude tak jednoznačné. Objevily se v podstatě jen nesouhlasné názory, a to ve smyslu, že sice existují potenciálním výnosem zajímavější varianty, ale zároveň s tomu odpovídajícím vyšším rizikem.

Ok, dávám za pravdu oponentům, že zcela jednoznačné to není. Nicméně můj postoj je jasný. Osobně bych po LCF nesáhl, stejně jako bych nesáhl ani po PP, ani po "oblíbených" spořících pojistkách typu investiční životní pojištění (IŽP). Místo toho bych preferoval individuálně nastavený program pravidelného investování.

Na technickém nastavení takového programu ani nesejde, například je de facto jedno, zda by frekvence úložek byla čtrnáctidenní, měsíční či dvouměsíční. Klíčovou roli hraje výběr konkrétních investic. A to je přesně bod, ve kterém PP i LCF velmi pokulhávají. Než dojde k novelizaci zákona o penzijním připojištění, mají penzijní fondy příliš svázané ruce. Jejich portfolia obsahují především české státní dluhopisy, takže u PP nelze očekávat výnosy dlouhodobě nějak výrazně převyšující inflaci.

I life-cycle programy mají své místo na trhu

Life-cycle programy jsou technicky přivedeny téměř k dokonalosti. Mnohé zaujme především funkce automatické realokace - postupné přesouvání části kapitálu z rizikovější akciové složky do konzervativnější dluhopisové. LCF nabízí spoustu výhod, které usnadní investorovi život a šetří mu čas. Jenže složení portfolia (výběr investic)... ať to nezní moc krutě, prostě a jednoduše dělal bych to jinak.

Abych ale nebyl k LCF nespravedlivý, musíme si uvědomit, že hlavním cílem LCF je nabídnout alternativu k PP. V tomhle ohledu odvádí vynikající práci, není jim co vytknout. I složení portfolia odpovídá cíli. U penzijního připojištění se efektivní zhodnocení na dlouhodobém horizontu může pohybovat někde v rozmezí 4-5 % ročně. Life-cycle programy by průměrně mohly dosahovat plus minus 5-7 % anualizovaného výnosu. Pokud je takový výnos vaším cílem, pak nemá smysl ani nad ničím jiným uvažovat.

Pro vyšší výnosy jsou ale nutné individuální programy

Avšak mně by 6 % ročně rozhodně nestačilo, tudíž samozřejmě musím hledat jinde. A pokud ani vám 6 % ročně nestačí, pak na PP, IŽP i LCF rovnou zapomeňte. Řešení ale není nijak složité. Stačí na pravidelné bázi investovat do vybraného aktiva s dlouhodobě co nejvyšším potenciálem výnosu (a zároveň pravděpodobností, že ho skutečně dosáhne.) Vysoká volatilita (časté a prudké výkyvy) není na škodu, ba naopak. Přičemž je dobré, řekl bych dokonce nutné, částku rovnoměrně rozložit do 2-5 takových instrumentů, které jsou na sobě pokud možno co nejméně závislé (nízká korelace). Principiálně je pak vedlejší, zda se jedná o akcii, fond či indexový produkt.

Jako krásný příklad, který jsem zmínil už v oné diskuzi, lze uvést kombinaci brazilských a indických akcií. Podobných příkladu by šlo nalézt více. Tento jsem zvolil záměrně pro jednoduchost, srozumitelnost a dostupnost veřejnosti. Prostřednictvím podílových fondů jsou běžně dostupné každému od měsíční úložky ve výši 1000 korun (500 na fond). Technicky pak k tomu stačí trvalý příkaz z bankovního účtu.

Důležitá je realokace a "zamykání výnosů"

Ještě jeden důležitý aspekt. S blížícím se koncem investičního horizontu (koncem období akumulace kapitálu) je potřeba postupně přesouvat prostředky do konzervativnějších investic, tak jako to dělají LCF. To je standardní postup, aby případný pokles u akcií třeba o 30 % (to je celkem běžná korekce) těsně před koncem neměl fatální dopad na celkový výsledek. Lze to nejlépe řešit pravidelným odkupem. V níže rozebíraném příkladu je u kombinace Brazílie + Indie kalkulováno s realokací v pěti fázích v posledních pěti letech vždy po 20 %. U LCF je kalkulováno s desetifázovou realokací v posledních deseti letech vždy po 10 %. (Čistě z důvodu, že jsme se o tom takto bavili ve zmíněné diskuzi.)

Já osobně bych v praxi postupoval jinak. Určitě bych po nějaké době, až by byl naakumulovaný větší kapitál, začal s investicemi aktivně pracovat a rozšiřoval portfolio. To ale těžko bude dělat laik, jedině za asistence investičního poradce. A jelikož cílem bylo, ještě jednou opakuji, ukázat možnost jednoduchou, srozumitelnou a dostupnou veřejnosti, zůstaneme jen u Brazílie a Indie (B+I).

Simulace vývoje akciových trhů

Ať se nebavíme jen abstraktně, ukažme si na grafech možný scénář vývoje na dvaceti letech pravidelného investování částky dva tisíce. Upozorňuji, že jde pouze o simulaci vývoje, jak mě zrovna napadala čísla. Jediné pevné body, kterých se simulace drží, je předpoklad průměrného dlouhodobého zhodnocení akciového portfolia u LCF o 8 % p.a., u B+I o 12 % p.a. a v poslední řadě zhodnocení konzervativní složky (např. korunový dluhopisový fond, spořící účet, pevně úročené vklady) o 4 % p.a.

Samozřejmě předpoklady zhodnocení se nemusí naplnit, nikdo neví, co bude za dvacet let. Pro finální porovnání zda LCF, nebo B+I, je nejpodstatnější, která akciová složka přinese na dvacetiletém horizontu vyšší zhodnocení. Pravděpodobnost, že to bude B+I je poměrně vysoká.

2008_08_06_Graf_1_Vyvoj_akciovych_trhu.gif

První graf zobrazuje pouze simulaci vývoje akciových trhů. Můžete si to také představit jako hodnotu investované stokoruny. LCF přiřazuji nižší zhodnocení, jelikož jde o široce diverzifikovanou akciovou investici prostřednictvím několika akciových fondů zejména na rozvinutých trzích a do velkých společností (typu Microsoft, Coca-Cola apod.), zároveň i nižší volatilitu. Naopak B+I jsou oba rozvíjející se trhy s vysokou volatilitou, zato však také výrazně vyšším potenciálem růstu.

Jestli vám to někomu připadá, že v prvních letech je vývoj příliš "hladký", tak vězte, že to je optický klam. Procentuálně jsou naopak v prvních letech naší simulace větší výkyvy než později, ty první dva malé zobáčky dolů jsou korekce o 50 % (záměrně, protože vám na tom chci za chvilku něco ukázat). Podívejte se na graf číslo 2, který je jen výřezem prvních pěti let z prvního grafu, hned obrázek vypadá jinak.

2008_08_06_Graf_2_Vyvoj_akciovych_trhu_prvnich_pet_let.gif

Dopad vývoje akciové složky na celé portfolio

Vývoj akciových trhů je klíčový, ale není to všechno. Celkový výsledek ještě ovlivní "zamykání výnosů" - přesouvání kapitálu z akcií do konzervativních aktiv. To je, jak už jsem dříve zmínil, u LCF simulováno po dobu posledních deseti let (tak to totiž přesně funguje u produktu Horizont Invest). Během té doby jsou na akciových trzích simulované tři výraznější poklesy. Z toho dva jsou ještě v době, kdy u B+I je 100 % v akciích, jelikož u B+I jsou přesuny z akcií simulovány až v posledních pěti letech. (Neříkám, že je lepší realokaci provádět až v posledních pěti letech, ale myslím, že je to dostačující. Lepší by rozhodně bylo realokaci provádět častěji, třeba čtvrtletně. Každopádně nejlepší by bylo už mnohem dříve realokovat část do komodit, část do nemovitostí atd. Ale držme se jednoduchého řešení.)

2008_08_06_Graf_3_Vyvoj_hodnoty_portfolia.gif

Graf číslo 3 nám zobrazuje vývoj hodnoty celého portfolia. Žlutě je zobrazen investovaný kapitál, který lineárně roste každý měsíc o dva tisíce. Celkem bychom za dvacet let vložili 480 tisíc. Prostřednictvím LCF bychom se v naší simulaci dostali na částku necelých 989 tisíc, tj. o 106 % více než bylo celkem investováno. Průměrný roční výnos, pokud zohledníme, že každý vklad se úročí jinak dlouho, mi pak vychází na 7,18 %. Podobně u B+I se v simulaci dostáváme na částku 1430 tisíc, což je o 198 % více než bylo investováno a průměrný roční výnos vychází na 10,96 %.

Ještě ale musím upozornit, že je kalkulováno s předpokládaným zhodnocením trhu. Kdybychom zohlednili poplatky, dostaneme se na průměrný roční výnos cca o 1-2 procentní body nižší, stejně tak na nižší částky na konci. Aby měla čísla lepší vypovídací hodnotu, bylo by dobré je ještě zohlednit předpokládanou inflací. A třetí neznámá, která by mohla trochu zamíchat kartami celkových výsledků, je vývoj koruny. (Pro účely srovnání LCF a B+I to nyní raději nekomplikujme, ale v praxi byste s náklady, inflací a měnovým rizikem měli počítat.)

Cost-average efekt a zamykání výnosů

Na výše uvedeném grafu jsou krásně vidět tři věci:

1) Tzv. cost-average efekt, neboli průměrování nákladů, který se nejvíce projevuje v prvních letech. Ještě lépe je to vidět níže na grafu č. 4, což je výřez prvních pěti let z grafu č. 3. Ačkoliv jsme si na druhém grafu ukázali, že během tohoto období došlo na akciových trzích k dvěma velkým poklesům o 50 %, tyto poklesy měly jen nepatrný vliv na hodnotu portfolia. Logicky mají zpočátku větší vliv nové úložky.

Například když portfolio v hodnotě 20 tisíc poklesne za měsíc o 5 %, je to pokles o jeden tisíc, ale další dva tisíce tam v daném měsíci přibudou jako nový vklad. Výhodou pravidelného investování pak je, že v tomto měsíci nakoupíte za nižší cenu (o těch 5 %), v jiném zase za dražší a celkově tak dochází k průměrování nákupní ceny, čili stabilnějšímu vývoji portfolia. Poklesy jsou vítané, protože nakupujete "se slevou".

2) Vliv cost-average efektu ale s postupem času klesá. Zejména se podívejte na vývoj B+I v období od desátého do patnáctého roku. De facto už jen kopíruje vývoj akciových trhů. Proto bych osobně v tuto dobu už dávno měl více diverzifikované portfolio než jen Brazílie a Indie.

3) Zamykání výnosů - přesněji řečeno zkonzervativňování portfolia ke konci investičního horizontu. V posledních letech je vývoj portfolia přímočarý, ačkoliv akciové trhy kolísají. Přesunem do konzervativních aktiv se snižuje riziko, pochopitelně za cenu nižších výnosů.

2008_08_06_Graf_4_Vyvoj_hodnoty_portfolia_prvnich_pet_let.gif

Proč zrovna Brazílie a Indie?

Není pochyb, že oba trhy budou podléhat výrazným korekcím, což je ale zejména v počáteční fázi dobře. Oba trhy mají nesporně z dlouhodobého hlediska obrovský potenciál. Dokonce si troufám tvrdit že větší než populární Čína. A zároveň jsou na sobě do značné míry nezávislé. Je to dáno charakterem hospodářství. Zatímco Brazílie stojí především na komoditách, zemědělství a potravinářském průmyslu, v Indii hrají čím dál tím větší roli technologie a služby. Díky rozdílnému charakteru hospodářství se i akciové trhy vyvíjí odlišně. Ačkoliv oba jsou volatilní, jejich nezávislost pomáhá snižovat celkovou volatilitu B+I, ta by nakonec mohla být i výrazně nižší než jak je zobrazena na grafech. Ještě jedno plus, jak brazilský real, tak indická rupie by dle mého očekávání měly dlouhodobě posilovat vůči euru i americkému dolaru. (V budoucnu si na Brazílii i Indii posvítíme v tradiční regionální analýze, ať to teď nenatahuji.)

Důležité upozornění:
Stále se bavíme o dlouhodobé akumulaci kapitálu formou pravidelných vkladů (říkejme klidně spoření). Zcela jinak bych postupoval u jednorázové investice, třeba brazilské ani indické akcie bych v takovém případě dnes nevolil. Odlišně bych postupoval ve fázi čerpání finanční renty. Jinak bych skládal portfolio u krátkodobý investic. Atd. atd. Investování není o žhavých tipech, tak to funguje jen ve filmech. Primární je zvolit vhodnou strategii. Doporučuji si projít článek Jak začít investovat? Definováním investičních cílů.

Je kombinace B+I skutečně rizikovější než LCF?

Kombinace B+I se na první pohled může jevit rizikovější, zejména díky velmi úzké diverzifikaci (jen dva instrumenty). Ale řekl bych, že v případě pravidelných investic a dlouhodobého horizontu jde pouze o mírně vyšší riziko. Ačkoliv B+I bude pravděpodobně vykazovat vyšší volatilitu než LCF, v konečném zúčtování je pravděpodobnost lepšího výsledku u B+I hodně vysoká. Přitom pravděpodobnost, že B+I obecně řečeno skončí špatně, je jen nepatrně vyšší než u LCF.

Ukažme si to na konkrétních číslech. Následující tabulka zobrazuje čistě má subjektivní očekávání. Avšak myslím, že se mnou budete více méně souhlasit. Když možný výnos a riziko vyjádříme pomocí pravděpodobnosti, není co řešit. Mně z toho jednoznačně vyplývá B+I jako jasná volba mezi těmato dvěma možnostmi.

2008_08_06_Pravdepodobnost_vynosu.gif

Ani výrazný pokles v posledních letech by na tom neměl nic měnit. Mimochodem na grafu č. 1 si můžete všimnout, že je úmyslně simulovaná prudká korekce těsně před první realokací u B+I po patnácti letech, tak aby korekce měla špatný dopad na hodnotu portfolia B+I, zatímco u LCF už je v tu dobu poměr akciové složky menší, a tudíž i negativní dopad na hodnotu portfolia. Na druhou stranu to pak platí i opačně u simulovaného opětovného růstu, ze kterého má více B+I než LCF. Kdyby k tomuto opětovnému růstu nedošlo, nebyl by nakonec rozdíl ve výsledku B+I a LCF tak velký.

Hlavní riziko spočívá jinde. Co kdyby se například k moci v Brazílii dostal nějaký "brazilský Hugo Chávez" a začal znárodňovat? Nebo co kdyby Pákistán poslal atomový dáreček na Dillí? Ale to stejné lze říct o i Washingtonu. Existují politicko-právní rizika, kterým se hold člověk při investování nevyhne. V případě B+I jsou ale každopádně vyšší než obecně u šíře diverzifikovaných LCF. Proto v tabulce první dva řádky vychází lépe ve prospěch LCF.

Doufám, že jsem dostatečně objasnil, proč bych dal přednost individuálnímu investičnímu programu pravidelného investování před přednastavenými life-cycle programy.

Proč to vlastně píšu

Na závěr chci jen podotknout, mým cílem není kritizovat LCF (ani PP a IŽP) jako takové, i když to tak možná vyzní. Navíc dávat tyhle tři typy produktů na jednu hromádku je dosti nefér, každý má své výhody i nevýhody a mají své místo na trhu. Co mi ale primárně vadí a proč vůbec tento text píšu, je způsob, jakým se "prodávají" (to ani nejde jinak nazvat) - masová distribuce do všech koutů republiky bez rozdílu věku, pohlaví, barvy pleti, náboženského vyznání... (pozn.: myšleno obrazně)

Jako by se jednalo o všelék prodávaný už několik let ve znamení strachu pod značkou "penzijní reforma". Nutné očkování proti nedostatečnému finančnímu zajištění v postproduktivním věku. Na to musím vytáhnout ze šuplíku jednu zaprášenou odpověď: „Mnoho lidí se bude divit, až jim po třiceti letech doběhne pojištění a oni zjistí, že tam mají 25 tisíc euro, což tou dobou bude průměrný tříměsíční výdělek."

Ano, trochu to přeháním a úmyslně. A samozřejmě pravda, lepší něco než nic. Avšak na principu to nic nemění. Jsou daleko lepší způsoby, jak se finančně zajistit na stáří. A pak, finanční zajištění je jen jedna stránka věci. Primárně bude nezbytné změnit postoj lidí ve vztahu k zodpovědnosti a rodině. Ale to už se dostáváme mimo dnešní téma, vy už toho čtení máte stejně po krk a já po x dnech psaní ani nemluvě. Takže nejvyšší čas skončit.

Psáno pro Investujeme.cz (6.8.2008)

K tématu dále doporučujeme:


Chcete dostávat na email nové články a tipy na investice?



Přihlaste se k odběru bezplatného investičního newsletteru FINEZ a nebo nás sledujte na facebooku.

investiční newsletter

Přihlašte se k odběru bezplatného investičního newsletteru.

Další články z kategorie Fondy

všechny články

Chcete poradit s investicemi?

Nepomůžeme vám rychle zbohatnout, ale ukážeme vám, jak nechat peníze dlouhodobě pracovat pro vás, aby generovaly stabilní výnosy. Podívejte se na příklady z praxe

kontaktujte nás