Vývoj na finančních trzích – březen 2026

Zdroj dat: MSCI, S&P Global, Yahoo! Finance, Trading Economics, OnVista, PSE, PXE a ČNB
Data platná k 31. 3. 2026

Ropa, plyn a nafta prudce podražily

Dění na finančních trzích bylo v březnu silně ovlivněno válkou USA a Izraele proti Íránu. Z Perského zálivu de facto přestala proudit do světa ropa, plyn a některé další klíčové komodity (síra, helium aj.) Cena ropy během března vyskočila o 38 % nad 100 dolarů za barel. Cena plynu na středoevropské burze (cena kontraktů na rok 2027) vyskočila o 47 % na 44 euro za MWh. Podobně i cena elektřiny (cena kontraktů na rok 2027) stoupla o 15 % na 100 euro za MWh. V důsledku dražší ropy prudce stoupla i cena pohonných hmot na čerpacích stanicích, cena benzínu v březnu stoupla o 22 % a cena nafty stoupla dokonce o 52 %.

Čeká nás další vlna inflace

Je to velmi podobné, jako když před čtyřmi roky vypukla válka na Ukrajině. Dražší paliva a energie se zákonitě propíšou do zvýšené inflace. Zdražení se postupně bude přelévat i do dalších sektorů od zemědělské výroby až po strojírenství a stavebnictví. A posléze i do služeb. Čeká nás další vlna inflace. Můžeme jen spekulovat, jak velká. Dle našich odhadů min. 5–10 %, možná i více. Vše záleží na tom, jak dlouho potrvá, než budou obnoveny dodávky ropy a plynu z Perského zálivu, popřípadě také z Ruska, i to může značně ovlivnit vývoj cen paliv a energií.

Jak budou reagovat centrální banky?

Otázkou také je, jak budou na tento růst inflace způsobený externím šokem tentokrát reagovat centrální banky. Prozatím drží úrokové sazby beze změn. Určitě nebudou sazby v tomto prostředí více snižovat, ba naopak by asi bylo na místě úrokové sazby opět zvyšovat. Nicméně tentokrát možná dojde jen k mírnému zvýšení úroků.

Rostou úroky u dluhopisů

Na dluhopisových trzích se očekávání růstu inflace a vyšších úrokových sazeb již promítlo do posunu výnosové křivky na delších splatnostech směrem vzhůru. Výnos do splatnosti desetiletých českých státních dluhopisů během března stoupl z 4,3 % p.a. na 4,9 % p.a. S růstem výnosů do splatnosti klesá tržní cena starších dluhopisů. Naprostá většina dluhopisových fondů proto vykáže za březen mírné ztráty, zhruba kolem 1-3 %.

Akcie zažívají prudký propad

Válka na Blízkém východě a její očekávané negativní dopady na globální ekonomiku se logicky promítají i do vývoje na akciových trzích. Hodnota indexu S&P 500 v březnu poklesla o 5 % (v dolarech) a hodnota indexu MSCI Europe klesla v březnu o 8 % (v eurech). Prudce poklesly ceny akcií firem napříč všemi sektory a regiony. Ze sledovaných titulů šly výrazně dolů například akcie společnosti Unilever (-22 %), GE Aerospace (-17 %), Toyota (-15 %), Sap (-15 %), Procter & Gamble (-14 %), Lilly (-13 %), Philip Morris (-12 %), BlackRock (-10 %), McDonald's (-9 %), Walt Disney (-9 %), Alphabet (-8 %), Tesla (-8 %), Microsoft (-6 %), Visa (-6 %). Dařilo se v podstatě jen těžařům ropy a plynu (např. BP +21 %, Total +13 %, Shell +11 %, Exxon Mobil +11 %).

Ještě větší ztráty vidíme u akcií firem na rozvíjejících se trzích. Hodnota indexu MSCI Emerging Markets spadla v březnu o 11 % (v eurech). Uzavření Hormuzského průlivu má největší dopad hlavně na asijské trhy. Velký propad zaznamenaly např. akcie Samsung (-23 %), Alibaba (-13 %), Taiwan Semiconductors (-10 %) nebo akcie největší indické banky HDFC Bank (-22 %). Nedařilo se ani akciím na pražské burze, hodnota indexu PX poklesla v březnu o 5 %.

Korekce u zlata i stříbra

Výraznou korekci v březnu zaznamenaly drahé kovy. Cena zlata v březnu spadla o 11 % a cena stříbra o 20 % (v dolarech). Drahé kovy se tak tentokrát neukázaly jako bezpečný přístav. Je to dáno tím, že hlavním motorem poptávky byly poslední dobou nákupy ze strany centrálních bank. A ty nyní s ohledem na vývoj na trzích musí spíše řešit devizové rezervy, takže nákupy zlata jdou nyní stranou. Probíhající korekce u zlata a stříbra je naprosto adekvátní přechozímu raketovému růstu cen. 

Americký dolar posílil

Česká koruna v březnu oslabila, vůči euru zhruba o 1 % a vůči dolaru téměř o 4 %. Kurz eura se pohybuje kolem 24,50 korun za jedno euro a kurz dolaru se přehoupl přes 21 korun za jeden dolar.

Co děláme ve FINEZ?

Obecně se vždy snažíme s klienty v privátním poradenství držet diverzifikované strategie a držet se jí dlouhodobě. Stavíme diverzifikovaná portfolia z různých typů investic (nemovitosti, půda, akcie firem na burze, private equity investice…), přičemž preferujeme hmotná aktiva s reálnou užitnou hodnotou. Naším hlavním cílem není rychlý a vysoký zisk, ale hlavně stabilita výnosů a ochrana před inflací. Nehrajeme ruletu. Nesázíme na krátkodobé pohyby na burze. Pokud vás zajímá více, podívejte se, jak a do čeho s klienty investujeme.

Dobrý příklad takového vyváženého koktejlu namíchaného z nejrůznějších investic představuje náš nízkonákladový multi-asset fond Otakar, který by měl přinášet investorům zhodnocení zhruba na úrovni 5–7 % ročně. S klienty privátního poradenství mícháme podobné koktejly individuálně podle situace každého klienta, jeho finančních plánů a rizikového profilu. Ukázku struktury portfolií a jejich historického vývoje hodnoty najdete na stránce Privátní poradenství.

Co se týče akcií, preferujeme selektivní přístup. Nekupujeme S&P 500. Volíme spíše dividendové stálice a obecně firmy s pevným postavením na trhu. Zajímavější perspektivu výnosů vidíme hlavně v private equity, neboť ocenění privátních firem je zhruba poloviční v porovnání s oceněním firem obchodovaných na burze, tedy návratnost kapitálu dvojnásobná.

V rámci našeho dynamického multi-asset fondu Ernest Global PuPEq vytváříme diverzifikované portfolio firem kombinované z akcií obchodovaných na burze a z nejúspěšnějších amerických a evropských private equity fondů. Fond Ernest cílí dlouhodobě na zhodnocení na úrovni 8–12 % p.a.

Disclaimer: Článek a informace v něm obsažené nejsou investičním doporučením či analýzou investičních příležitostí ani nepředstavují veřejnou nabídku investičních nástrojů ani jakoukoli jinou nabídku či výzvu vůči veřejnosti k transakci s investičními nástroji. Výkonnost dosažená v minulosti ani očekávaná výkonnost není spolehlivým ukazatelem budoucích výnosů. Data uvedená v článku pochází z webových stránek MSCI, S&P Global, Finance Yahoo!, TradingEconomics, OnVista, FRED, ECB, ČNB, PSE, PXE, ČSÚ a Inflace-Česko.cz a jsou platná k 31. 3. 2026, není-li uvedeno jinak.