Po Korejské republice se podíváme na další "ekonomiku budoucnosti", kterou někteří analytici považují za jednu z nejslibnějších investic v rámci rozvíjejících se trhů. Řeč bude o Filipínách.
Filipíny (oficiálním názvem Filipínská republika) se v ledačems podobají naší vlasti, o čemž napovídá samotná vlajka. Okupantem za druhé světové války zde nebyli Němci, ale Japonci. Následný totalitní režim byl nastolen spíše jako obrana proti komunistické revoluci. Pád režimu byl pokojnější a o tři roky nás při něm Filipínci předběhli.
Filipínští úředníci jsou považováni za nejvíce zkorumpované z celé Asie. Většina menších silnic je v desolátním stavu, dálniční síť zde v podstatě chybí. Ale tak jako naši politici, také filipínská prezidentka Gloria Macapagal Arroyová má mnoho velkolepých plánů na modernizaci dopravy, pouze chybí finance.
„Nedostatek peněz je kořenem všeho zla.“ Tímto výrokem od G. B. Shawa se paní prezidentka pravděpodobně řídí. Aby podpořila rozvoj své země a dala lidem práci, snaží se přivést silné zahraniční investory. Těm samozřejmě musí nabídnout něco extra, takže nejsou výjimkou šestileté daňové prázdniny, snížená daň z příjmu právnických osob z běžných 34% na 10% a jiné investiční pobídky, někdy ještě pohádkovější než v naší kotlině.
Skoro by se chtělo říct, že jde o druhý "český kocourkov". Ovšem až na to, že Filipíny tvoří zhruba sedm tisíc ostrovů. Zemětřesení a vývěry lávy jsou zde na denním pořádku. Když není zrovna zemětřesení, tak přijde tajfun často doprovázený záplavami a sesuvy půdy. Denní teploty málokdy klesají pod 30°C. A když začne v červnu pršet, přestane zpravidla až v listopadu.
Ještě po druhé světové válce patřily Filipíny k nejrozvinutějším zemím v Asii. V následujících letech ale ekonomika upadala na úkor nových asijských tygrů. Dnes se Filipíny snaží vrátit na výsluní, avšak čeká je ještě dlouhá a náročná cesta.
Největší překážkou je již zmiňovaný nedostatek peněz. Na realizaci větších projektů v oblasti infrastruktury, výroby elektřiny, nebo čištění odpadních vod není v rozpočtu prostor. Řešením je spolupráce se zahraničními investory, např. formou tzv. BOT (Build-Operate-Transfer). Aby však takoví investoři přicházeli, nestačí pouze investiční pobídky. Je potřeba nabídnout jim transparentní a bezpečné prostředí.
A zde Filipíny naráží na problém chudoby většiny obyvatelstva, která je navíc podporována vysokým ročním přírůstkem obyvatelstva 1,8%. Každý úředník chce pochopitelně ze zakázky získat maximální užitek pro sebe. A tak kvete korupce. Navíc celou zemi sužují občasné exploze a únosy, které jsou dílem muslimských separatistů z jižních ostrovů. Takže o transparentnosti ani bezpečnosti nemůže být řeč.
V posledních měsících se situace s muslimským jihem uklidňuje. Podaří-li se prezidentce Arroyové, která je šéfem exekutivní moci, zatočit také s korupcí, mohla by filipínská ekonomika zažívat skutečný boom. Je potřeba vybudovat pořádnou dopravní infrastrukturu – dálnice, železnice, zmodernizovat letiště a přístavy. Nutností je zvýšit efektivitu zemědělství, ve kterém stále pracuje přes 35% obyvatelstva.
Dále pak vybudovat nové elektrárny, které by uspokojily rychle rostoucí poptávku po elektrické energii. Podíl geotermální energie je cca 17%, v tomto trendu chce vláda pokračovat a předběhnout ve statistikách Nový Zéland. V plánu je také zdvojnásobit kapacity hydroelektráren a vybudovat exportní centrum zařízení na výrobu solární energie v rámci uskupení ASEAN.
Je třeba také řešit špatný stav životního prostředí na území čtrnáctimilionové megalopole Metro Manila. Mají se budovat nová letoviska, aby se podpořil turistický ruch. A to i pro tzv. dlouhodobé turisty, například formou léčebných sanatorií. Teplé prameny, oceán, exotická příroda – Filipíny mají co nabídnout a turistický ruch by určitě měl přinášet daleko větší příjmy do státní pokladny, než je tomu dnes.
Sečteno podtrženo, prezidentka Arroyová má mnoho plánů a projektů. Ekonomika roste nejrychlejším tempem za posledních deset let, růst HDP by se podle odhadů vlády měl v tomto roce pohybovat mezi 6,1 až 6,9 procenty. Částečně se na něm podílí i rostoucí export, z více jak poloviny tvořený elektronikou a komponenty.
HNP je na tom ještě lépe než HDP díky vysokému počtu Filipínců pracujících v zahraničí (cca 10mil). Jejich dolarové příjmy a roční převody do mateřské země (v roce 2006 12,8 mld USD) pomáhají stabilizaci filipínského pesa a hrají důležitou roli také v platební bilanci země. Podařilo se snížit inflaci (odhad pro rok 2007 je pod 5%). Nezaměstnanost na úrovni 11% je únosná.
V příštích desetiletích by Filipíny díky progresivnímu složení obyvatelstva neměly trápit problémy s penzijním systémem na rozdíl od většiny evropských zemí. To ukazuje i výše uvedený obrázek projekce složení obyvatelstva v roce 2050. Potenciál růstu ekonomiky je veliký. Závisí však na přílivu nových zahraničních investic, které nepřijdou, pokud nebude prostředí transparentní.
Podíváme-li se na vývoj akcií na manilské burze, jasně odráží pozitivní makrodata za rok 2006, a veze se tudíž na vlnách extáze s ostatními rozvíjejícími se trhy v regionu. Ještě před srpnovou korekcí byl ukazatel ročního zhodnocení na 100%. Pak ale přišel pokles o více než 20%. Nyní lze očekávat, že trh naváže na předchozí rallye.
Opět je třeba upozornit na rizika typického rozvíjejícího se trhu. Jak jsme byli svědky, dvacetiprocentní korekce není nic neobvyklého. Takže investici lze doporučit pouze otřelejším investorům s dlouhodobějším výhledem a v rámci dobře diverzifikovaného portfolia.
Podílový fond zaměřený čistě na filipínské akcie zatím v nabídce investičních společností nenajdeme. Nabízí se ale fondy od společností Fidelity a Invesco, které investují v rámci zemí ASEAN. Dobrou volbou jsou také certifikáty. Někteří emitenti již odhalili potenciál filipínských akcií. Open end certifikát na MSCI Philippines emitovala například Deutsche Bank, nebo Goldman Sachs. Holandská ABN Amro pak uvedla na trh certifikát, jehož podkladovým aktivem je index patnácti největších akcií z manilské burzy podle tržní kapitalizace. Výběr z toho, co mají investoři k dispozici, sice není velký, ale o to jednodušší.
Psáno pro portál Investujeme.cz
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
