Ve středu 27. 9. zasedala bankovní rada České národní banky. Ekonomové napjatě očekávali, zda se ČNB odváží znovu zvednout úrokové sazby, nebo zda bude s dalším zvyšováním sazeb vyčkávat až po klíčovém říjnovém jednání Evropské centrální banky. Tři členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení sazeb, ale zbylí čtyři je přehlasovali. Protentokrát zvítězila opatrnost. Nebo spíše slovy Jiřího Rusnoka, guvernéra ČNB, převážil názor, že nic nehoří: „Nejsme v akutní situaci, která by vyžadovala urgentní zásah."

Jinými slovy, ČNB se rozhodla s dalším růstem úrokových sazeb ještě měsíc vyčkat, aby mohla svou měnovou a devizovou politiku lépe koordinovat s politikou Evropské centrální banky. Do té doby také bude mít ČNB novou prognózu vývoje české ekonomiky a inflace. Můj osobní tip je, že v nové prognóze dojde k mírné změně u očekávané inflace pro příští rok, a to směrem nahoru. Dosavadní prognóza počítá s tím, že míra inflace v lednu klesne zpět ke dvěma procentům a postupně během roku 2018 poklesne mírně pod tuto hranici.

No nechejme se překvapit. Ale spíše bych si tipoval, že zářijový údaj o meziroční inflaci bude poprvé od roku 2012 atakovat 3 %. Pak v meziročním srovnání pravděpodobně začne míra inflace klesat, protože koncem loňského roku již začal index spotřebitelských cen výrazněji růst. Nicméně že by míra inflace klesla pod 2 %, tomu moc nevěřím.

Ale na mém odhadu nesejde. Důležité je pouze to, zda se nějak změní prognóza České národní banky. Podle toho se bude do značné míry odvíjet tempo růstu úrokových sazeb. Pokud by se inflační očekávání posunula směrem k vyšším cifrám, pak lze pochopitelně očekávat rychlejší zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB.

Česká ekonomika volá po vyšších úrokových sazbách

Poselství Jiřího Rusnoka na tiskové konferenci znělo naprosto jasně. Domácí ekonomice se nebývale daří (zejména v porovnání s průměrem v Evropě), což je evidentní zejména na trhu práce (nizoučká nezaměstnanost, rychlý růst mezd). Daří se zpracovatelskému průmyslu i stavebnictví. Inflace zůstává nad cílovou úrovní. Úrokové sazby je tedy na místě normalizovat. Dle vyjádření pana Rusnoka by „normální" úrokové sazby v případě české ekonomiky měly být zhruba 2-3 %.

Česká koruna je překoupená. Jak pan Rusnok prozradil, projevuje se to i tím, že česká koruna posiluje vůči euru pomalejším tempem, než ČNB očekávala. To dává centrální bance prostor zvedat úrokové sazby, aniž by to muselo mít dramatický dopad na kurz koruny. Posilování koruny by mělo být nadále tlumeno uzavíráním pozic zahraničních investorů. To neznamená, že koruna nebude posilovat. Ale očekává se nadále pozvolné posilování koruny, žádné dramatické skoky.

České banky mají dostatek (nebo spíše přebytek) vlastní likvidity. Zvýšení úrokových sazeb tedy nemá okamžitý přímý dopad na výši úroků u bankovních vkladů a úvěrů. Na druhou stranu je třeba dodat, že české banky samozřejmě budou úroky také pozvolna zvedat, pouze to nebude ze dne na den. Trh se postupně bude přizpůsobovat trendu, který ČNB nastaví. Odráží se to také již dnes na vývoji úroků u českých státních dluhopisů. Výnos do splatnosti desetiletého českého státního dluhopisu se za poslední rok zvedl z 0,25 % p.a. na 1,15 % p.a. To v podstatě odráží očekávání trhu ohledně vývoje úrokových sazeb.

Vývoj výnosu do splatnosti desetiletého českého státního dluhopisu

Zdroj: TradingEconomics.com

Úroky porostou

Ačkoliv protentokrát ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, je téměř jisté, že úroky velmi brzy porostou. Jak také zaznělo na tiskové konferenci, bankovní rada je zajedno v tom, že je na místě normalizovat úrokové sazby, jen se rozhodla další krok neudělat tento měsíc. Ale podotýkám, že tři ze sedmi členů bankovní rady hlasovali pro okamžité zvýšení sazeb, takže s dalším zvyšováním asi ČNB nebude příliš otálet. Na dotaz, zda si dovede představit zvýšení o více než 0,25 procentních bodů na horizontu šesti měsíců, pan Rusnok stručně a jednoznačně reagoval: „Ano, to si umím představit."

Já si to také umím představit a dle mého názoru by to hlavně bylo žádoucí. Je naprosto zbytečné a dokonce kontraproduktivní podporovat plně vroucí až přehřívající se ekonomiku ultra levnými úvěry. Akorát to vede k tomu, že se financují i různé nerentabilní, mnohdy bych řekl až nesmyslné projekty. To ve finále zpomaluje růst produktivity práce, bez kterého nemůže dlouhodobě růst životní úroveň obyvatel.

Bankovní rada České národní banky si toho je také vědoma. Takže se dá očekávat, že úrokové sazby porostou. A jistě nepotrvá dlouho a pocítíme to v prvé řadě u hypoték. Připravte se na to, že úroky u hypoték v příštím roce postupně porostou a s nimi pochopitelně měsíční splátky hypotéky.

Co je naopak pozitivní, pozvolna se dočkáme i trochu vyšších úroků u spořicích účtů a jiných bankovních vkladů. Nutno však dodat, že úroky na spořicích účtech zcela jistě ještě delší dobu nepokryjí inflaci. Jedním z vedlejších efektů měnových intervencí České národní banky je smutný fakt, že Česká republika má momentálně nejzápornější reálné úrokové výnosy na celé zeměkouli. A nějakou dobu potrvá, než se také tato situace normalizuje.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz

Poraďte se, kam nyní investovat peníze.