Označením „private equity“ (doslova přeloženo jako privátní akcie) se obecně myslí investice do soukromých firem, zpravidla akciových společností, s jejichž akciemi se neobchoduje na burze. Klasické private equity fondy většinou kupují celé firmy nebo majoritní podíl na firmě. Specifickou kategorii akorát tvoří venture kapitál, kde investoři vstupují do firem (start-upů) ve fázi rozvoje jako minoritní akcionáři.
Kouzlo private equity investic spočívá v tom, že privátní firmy jsou obecně mnohem levnější než akcie firem obchodované na burze. Privátní firmy jsou na druhou stranu velmi nelikvidní aktivum. Firmu neprodáte ze dne na den, to standardně trvá minimálně půl roku až rok a kolikrát se jednání táhnou i několik let. Naproti tomu akcie velkých veřejně obchodovaných společností prodáte na burze za pár sekund. Ovšem za likviditu si investor hodně připlácí.
Kupříkladu akcie firem na burze z indexu S&P 500 dnes kupují investoři v průměru za 30násobek jejich ročních zisků za posledních 12 měsíců a s průměrným dividendovým výnosem pouhých 1,21 % ročně.
Kdežto velké private equity fondy ve světě standardně nakupují firmy za 8–10násobek ročních zisků. A malé české firmy se aktuálně v průměru prodávají za 5–6násobek ročních zisků. Z toho pak jednoduchou matematikou vychází výrazně větší očekávané zhodnocení investice. V průměru se dlouhodobě výnosy private equity fondů pohybují kolem 10–15 % p.a.
Samozřejmě takový výnos je vykoupen zmiňovanou nelikviditou a obecně také vyšším rizikem. Asi se shodneme na tom, že u malé české firmy s obratem ve stovkách milionů korun je větší riziko úpadku než třeba u takového Microsoftu s ročními tržbami přes 200 miliard dolarů.
No ale tím se zase vracíme zpátky k ceně. Zrovna akcie společnosti Microsoft se aktuálně na burze obchodují za 36násobek ročních zisků firmy. Z toho vychází výnos pro akcionáře méně než 3 % p.a. při konstantní ziskovosti firmy. Smysluplnost takové investice je postavená zejména na očekávaném růstu tržeb a zisků firmy, což je dost spekulativní.
Naproti tomu, když private equity fond koupí malou českou výrobní firmu za šestinásobek jejích ročních zisků, stačí když ji zvládne udržet v chodu a dostane se na zhodnocení 15 % ročně. Pokud firmě rostou tržby a zisky, jsou výnosy ještě zajímavější.
Je však potřeba k tomu dodat i B. Koupit firmu není složité. Ale dobře ji pak řídit a rozvíjet už je náročnější. Proces změny majitele a vedení s sebou vždy přináší spoustu komplikací, personálních změn, nových způsobů a většinou pár let trvá, než si vše sedne. Rozhodně to není jednoduchý proces. A proto ne každý private equity fond musí být vždy úspěšný.
V České republice už pár let probíhá významná generační obměna podnikatelů. Většina lidí, kteří od devadesátých let budovali firmu, je dnes již v důchodovém věku a řeší nástupnictví. Často nemají, komu v rodině byznys předat, a tak jsou nuceni firmu prodat.
Za tímto účelem v posledních letech vzniklo v ČR několik private equity fondů zaměřených na relativně menší české firmy a jejich nástupnictví. Na rozdíl od velkých zahraničních private equity fondů, které bývají zpravidla uzavřené, české private equity fondy často fungují v otevřené struktuře, kdy je možné do fondu kdykoliv investovat a také z něj v zásadě kdykoliv vystoupit. Akorát omezují výstup v prvních 3–5 letech výstupním poplatkem.
Od roku 2025 začne platit limit omezující osvobození od daně z příjmů při prodeji cenných papírů a firem do 40 milionů korun za rok. Nová pravidla vytvořila výrazný tlak na majitele firem, kteří uvažovali o prodeji podílu ve firmě, aby tak učinili do konce tohoto roku, než začne platit limit pro osvobození od daně.
Rok 2024 bude určitě ve zpětném zrcátku z pohledu M&A transakcí v České republice rekordní. Díky velké nabídce firem na prodej je kupní cena často stlačena hodně nízko. České private equity fondy proto mají letos žně a doslova „nestíhají nakupovat“ firmy.
Specifikem private equity fondů pak je ještě účetní oceňování firem v majetku fondu. Podobně jako u nemovitostí se vychází z dosavadních výnosů firem, dělají se jejich projekce do budoucna a ty se diskontují do dnešních cen. Přitom se používá různá diskontní míra, která se odvíjí od výše úrokových sazeb.
Díky vysokým úrokovým sazbám vykazovaly private equity fondy uplynulé dva roky horší výsledky, neboť ocenění firem bylo sráženo vysokou diskontní mírou. Dá se tedy říct, že ocenění firem v majetku private equity fondů je hodně stlačeno dolů. A s poklesem úrokových sazeb se tenhle papiňák bude uvolňovat, ocenění by mělo růst díky nižší diskontní míře.
Private equity investice se těší velké oblibě zejména u velmi bohatých lidí, kde v průměru tvoří 30–35 % jejich investičního portfolia. Je to dáno asi hlavně tím, že velmi bohatí lidé jsou zvyklí uvažovat o investicích v dlouhodobém horizontu a nepotřebují řešit likviditu, nevadí jim vázanost investice třeba na 10 let, což bývá u zahraničních private equity fondů takový standard.
I český investor má dnes možnost investovat do renomovaných zahraničních private equity fondů. Do amerických a evropských private equity fondů je možné investovat prostřednictvím našeho fondu Ernest Global PuPEq, který kombinuje uzavřené zahraniční private equity fondy s veřejně obchodovanými akciemi, díky čemuž je schopen zajišťovat investorům likviditu. Fond Ernest cílí na výnos 8–12 % p.a.
Velmi perspektivní jsou i některé české private equity fondy, kde je výnosový potenciál ještě o něco vyšší. Dobře našlápnuto má například ADAX Fond firemního nástupnictví, který vznikl na půdě Regionální hospodářské komory Brno, chce postupně vytvořit portfolio až 30 firem a cílí na výnos 12–15 % p.a.
Svým způsobem se do kategorie private equity řadí také největší český fond J&T Arch Investments s majetkem pod správou přes 100 miliard korun a dosavadním zhodnocením 12,8 % p.a. Nebo nový fond Penta Equity Fund, prostřednictvím kterého se investor může stát akcionářem holdingu Penta Investments, a který cílí na výnos 13–15 % p.a.
Celkem již dnes evidujeme v kategorii private equity v ČR více než 20 fondů. Jedná se vždy o fondy kvalifikovaných investorů, neboť do privátního kapitálu standardní fondy kolektivního investování nemohou investovat. Minimální požadovaná investice začíná zpravidla na jednom milionu korun a doporučený časový horizont je minimálně pět let a více.
Disclaimer: Článek a informace v něm obsažené nejsou investičním doporučením či analýzou investičních příležitostí ani nepředstavují veřejnou nabídku investičních nástrojů ani jakoukoli jinou nabídku či výzvu vůči veřejnosti k transakci s investičními nástroji. Data uvedená v článku pochází z odborného portálu FKI-fondy.cz a jsou platná k 30. 9. 2024, není-li uvedeno jinak.
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem fondů Otakar a Ernest. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
