Inflace v ČR pod drobnohledem
Jak se vyvíjí inflace a z čeho je složen spotřební koš pro výpočet inflace? Víte, že nejvíce rostou náklady na bydlení, které zároveň tvoří hlavní část našich výdajů? Jak se ceny historicky vyvíjí podle jednotlivých odvětví?
Podle údajů Českého statistického úřadu v květnu v průměru stouply spotřebitelské ceny ve srovnání s předchozím měsícem o 0,7 %. Meziroční míra inflace v květnu dosáhla úrovně 2,95 %. Co vlastně ta čísla znamenají a jak k nim statistický úřad dojde?
- Doporučujeme také aktuálnější článek z května 2020: Inflace v ČR je nyní nulová
Spotřebitelský koš a jeho složení
K výpočtu inflace se používá tzv. spotřebitelský koš. Český statistický úřad pravidelně na měsíční bázi sbírá data o vývoji spotřebitelských cen na celém území České republiky. Tento spotřebitelský koš má aktuálně 693 položek. Najdeme mezi nimi například chléb konzumní, jogurt bílý, konzumní brambory, pivo, nebo také zubní kartáček, rtěnku, hřebíky, dioptrické brýle, tablet, dále třeba nájem, jízdné v MHD, pojištění auta, vstupenku do kina až po takové speciality jako poplatek za vydání cestovního pasu nebo poplatek za kremaci.
Každá položka má ve spotřebitelském koši určitou váhu. Například chléb konzumní má váhu 4,72 promile, hovězí svíčková pravá má váhu 0,24 promile. Přitom svíčková je přeci dražší než chleba, tak proč má chleba větší váhu ve spotřebním koši? Protože v průměru za chleba ročně utratíme mnohem větší část rodinných financí než za svíčkovou. Zatímco chleba kupujete každý týden, svíčkovou třeba jen dvakrát za rok. Tím to je.
Jednotlivé položky jsou podle společné evropské metodiky rozděleny do 12 odvětví. Když se podíváme na jejich zastoupení ve spotřebitelském koši, největší počet položek připadá suverénně na potraviny a nealkoholické nápoje, které mají v koši celkem 158 sledovaných položek. Potraviny mají ve spotřebním koši také významnou váhu (18 %), nicméně největší váhu procentuálně tvoří náklady na bydlení, vodu, energie a paliva (26 %). Tady není potřeba sledovat tolik jednotlivých položek, ale jejich váha je v koši je vysoká, protože většina lidí skutečně za náklady na bydlení (ať už nájem či hypotéku) a energie vydá největší část rodinného rozpočtu.
Český statistický úřad každý měsíc sleduje, jak se u jednotlivých položek změnila cena. Každá položka má svou váhu ve spotřebním koši a když tyto změny pak s příslušnou váhou posčítáte, dostanete průměrnou meziměsíční inflaci. Nebo když podobně porovnáte změnu cen oproti stejnému měsíci předchozího roku, dostanete takzvanou meziroční inflaci. A to je přesně oněch 0,7 % a 2,95 % - průměrná změna spotřebitelských cen za poslední měsíc a za posledních 12 měsíců.
Pro zajímavost, když bychom si oněch 2,95 % průměrné meziroční změny cen rozložili na výše uvedených 12 odvětví, tak z toho 0,5 % připadá na potraviny a nealkoholické nápoje a 1,5 % na bydlení, vodu, energie a paliva, 0,2 % na alkohol a tabák a rovněž 0,2 % na stravování a ubytování. Na ostatní odvětví pak v součtu připadá zbylých 0,5 %.
Index spotřebitelských cen
Pro zjednodušení Český statistický úřad na základě měsíční změny cen počítá takzvaný index spotřebitelských cen. Jedná se o bazický index se základem (bází) na hodnotě 100, přičemž za bázi je stanoven průměr cen roku 2015. V roce 2015 tedy byla průměrná hodnota indexu spotřebitelských cen 100. Aktuálně k 31. 5. 2019 byla hodnota indexu spotřebitelských cen již 108,3. Tedy v průměru spotřebitelské ceny v ČR stouply od roku 2015 o 8,3 %, čili zhruba o 2 % ročně.
Podobně je pak dopočítána hodnota indexu spotřebitelských cen i zpětně před rokem 2015. Takže když se podíváte na graf, můžeme zjednodušeně říct, že co v roce 2006 stálo 83 korun, stálo v roce 2015 rovných 100 korun a dnes to již stojí 108 korun. Ale jedná se samozřejmě o průměr celého spotřebního koše.
Vývoj cen podle odvětví
Podobně je možné sledovat vývoj cen jednotlivých položek ve spotřebním koši. My si na závěr pro zajímavost ukažme relativní srovnání vývoje cen od roku 1995 podle zmíněných 12 odvětví. Nejvíce stouply náklady na bydlení, vodu a energie, od roku 1995 na čtyřnásobek (viz graf, z hodnoty 100 na 400), zatímco v průměru stouply ceny celého spotřebního koše ve stejném období pouze na dvojnásobek (z hodnoty 100 na 200). Výrazně nad průměrem rostly také výdaje na zdraví a ceny alkoholu a cigaret.
Psáno pro Peníze.cz