Často máme pocit, že ceny rostou mnohem víc, než nám říká oficiální statistika inflace. To je běžný psychologický jev. Více si totiž všímáme položek, kde ceny výrazně rostou a méně vnímáme, že u padesáti jiných položek ceny zůstaly stejné. Když se to pak zprůměruje, tak ten nárůst celkové cenové hladiny nebývá zas tak dramatický.
Inflace se sleduje jako vývoj cen u tzv. spotřebitelského koše, který tvoří zhruba 800 položek od chleba a dalších potravin, přes léky, benzín, školné až třeba po lístky do kina. Podrobné složení spotřebitelského koše najdete na stránkách Českého statistického úřadu. Váha každé položky je určena podle toho, jak velký dopad má v průměru na náš rodinný rozpočet, když se zprůměrují všechny české domácnosti.
Rozložení spotřebitelského koše podle různých odvětví vypadá následovně: největší váhu mají náklady na bydlení a energie, dále potraviny a doprava. Naopak nejmenší váhu mají náklady na zdraví a vzdělávání.
Je potřeba si ale uvědomit, že každý máme v reálu trochu jiný „spotřebitelský koš“. Kdo jezdí často autem, vnímá například více změny cen pohonných hmot na čerpacích stanicích. Kdo zrovna staví barák, pocítí více změny cen stavebních materiálů. Nebo když zrovna kupujete nové auto, tak má takový jednorázový náklad v daném roce pro vás větší dopad do rodinného rozpočtu než nákup potravin za celý rok. Každý máme ty náklady seskládané trochu jinak a různě se to v čase také mění. Inflace měřená nárůstem hodnoty indexu spotřebitelských cen se pouze snaží vyjádřit jakýsi průměr za všechny domácnosti.
Asi největší pocitový rozdíl vnímají lidé, kteří si dnes pořizují bydlení. Právě tady byla inflace v uplynulých dvaceti letech nejvýraznější. Ceny bytů, pozemků, stavebních materiálů, řemeslnické práce… to vše násobně podražilo, výrazně více než průměr celého spotřebitelského koše, ve kterém bydlení a energie tvoří dohromady čtvrtinu. A tak si mnozí lidé často postesknou, že ta oficiální inflace vůbec neodpovídá realitě.
Pro spoustu lidí dnes náklady na bydlení (nájem, hypotéka, energie) tvoří mnohem větší podíl než čtvrtinu ročního rozpočtu domácnosti. Je to tak. Ale pak je tu taky spousta lidí, kteří bydlí ve svém, žádný nájem ani hypotéku neplatí, a pro ně naopak náklady na bydlení nehrají tak velkou roli v jejich rodinném rozpočtu. Při měření inflace musí statistici zprůměrovat všechny, takže v zásadě pak to číslo neodpovídá ani jedné straně, je to prostě průměr.
Podíváme-li se podrobněji na vývoj cen v různých odvětvích, nejvíce dlouhodobě rostly domácnostem náklady na bydlení, které za uplynulých 25 let stouply na více než čtyřnásobek. Setrvale rostou také náklady na zdraví (léky, zubař apod.), vzdělávání, stravování a ubytování. Z produktů běžné spotřeby rostly hlavně ceny alkoholu a cigaret. Ceny potravin dlouhodobě také rostou, ale daleko pomalejším tempem, stejně jako náklady na dopravu.
Nejméně se za uplynulých 25 let inflace projevovala u vybavení domácností a u oblečení, tady byly ještě v loňském roce ceny prakticky na stejné úrovni jako v roce 1995. Letos se ale i v těchto odvětvích začaly ceny zvedat. Jedinou oblastí, kde ceny už 15 let klesají, jsou výdaje za telekomunikace a internet.
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem fondů Otakar a Ernest. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
