• Čtěte také: Akcie - bilancování roku 2013 a výhled na rok 2014
• Čtěte také: Dluhopisy - bilancování roku 2013 a výhled na rok 2014
• Čtěte také: Komodity - bilancování roku 2013 a výhled na rok 2014

Svět potřebuje inflaci, aby se zbavil dluhů

Proč vůbec potřebujeme vyšší inflaci? Je skutečně deflace takový strašák, proti kterému je potřeba bojovat? Názory ekonomů se různí. Podle mě není na deflaci nic špatného. Špatné je, že růst české ekonomiky a životní úrovně obyvatel byl posledních dvacet let tažen z velké části na dluh. V celé Evropě, v USA, v Japonsku a v podstatě všude ve světě velmi rychlým tempem roste zadlužení veřejného sektoru. Objem dluhů je tak velký, že je nereálné, aby byly někdy splaceny. Dovedete si snad představit, že Česká republika bude příštích dvacet let hospodařit s přebytkem 100 miliard korun ročně?

Je veřejným tajemstvím, že vyšší inflace je jediná schůdná cesta jak z bludného kruhu zadlužení ven. Existuje ještě druhá cesta, totiž že vlády jednotlivých zadlužených zemí přiznají, že nejsou schopny dluhy splatit, a vyhlásí státní bankrot. Ale to si nikdo netroufne svým voličům takhle otevřeně říct. Ačkoliv možná by to bylo jednodušší a především bychom se mnohem rychleji mohli postavit zase na nohy. Takhle nás čeká dvacet let vyšší inflace a nadávání.

Před tímto problémem stojí půlka naší zeměkoule. Česká republika je na tom ve srovnání se zbytkem Evropy ještě dobře. A kam se celá Evropa hrabe na Japonsko. Centrální banky různě ve světě se nyní snaží uměle držet úrokové sazby na co nejnižší úrovni a zároveň rozdmýchávat inflaci. K tomu používají kvantitativní uvolňování a jiné moderní formy ředění peněžní zásoby. Některé centrální banky se také snaží přímo nebo nepřímo oslabit domácí měnu, aby podpořili exportéry a zároveň přilévaly do inflačního ohně díky růstu cen dováženého zboží.

V roce 2013 se do této hry naplno zapojila i Česká národní banka. Kurz koruny tak v listopadu oslabil zhruba o 5-7 procent vůči všem hlavním světovým měnám. Za celý rok 2013 kurz koruny oslabil vůči euru o 9 procent, vůči švýcarskému franku a britské libře zhruba o 7 procent a k americkému dolaru ztratila koruna 4,5 %.

Poraďte se, kam bezpečně investovat peníze a jak dosáhnout vyššího zhodnocení úspor.

Vývoj kurzu eura k české koruně

Zdroj: Česká národní banka, FINEZ Investment Management

Japonsko vyhlásilo válku deflaci a silné měně

Mnohem tvrdší hru rozehrála japonská centrální banka, která spustila masivní kvantitativní uvolňování. Japonský yen díky tomu v roce 2013 oslabil k americkému dolaru téměř o 20 procent a k euru skoro o 25 procent. Domnívám se, že i v roce 2014 bude Bank of Japan šlapat na plyn, co to půjde, aby konečně po dvaceti letech rozvířila inflaci a zároveň dál oslabila kurz domácí měny. Slabší kurz yenu totiž pomáhá japonským exportérům prosadit se v tvrdé konkurenci čínských, korejských a thajwanských firem, které v posledních letech díky nižším cenám porážely japonské firmy na plné čáře.

Pokud se v uplynulém roce někdy mluvilo o měnové válce, nejčastěji v souvislosti s Japonskem a Jižní Koreou. Před deseti lety bylo Japonsko hlavním hráčem v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu. Dnes se už více prodávají korejská auta (Hyundai, Kia) a korejská elektronika (Samsung, LG). Hlavní důvod: nižší cena. To chce ale japonský premiér Shinzo Abe změnit. A japonská centrální banka skáče, jak Abe píská.

• Čtěte také: Korejsko-japonská hospodářská válka se vyostřuje

Vývoj kurzu japonského yenu k české koruně

Zdroj: Česká národní banka, FINEZ Investment Management

Měny na rozvíjejících se trzích prudce oslabily

Vývoj na měnových trzích v uplynulém roce silně poznamenala ještě jedna událost. V květnu naznačil předseda Fedu, Ben Bernanke, že Fed možná brzy začne omezovat kvantitativní uvolňování. To na trzích ihned rozpoutalo až překvapivě velkou paniku. Okamžitě začaly růst úrokové výnosy amerických dluhopisů a potažmo státních dluhopisů prakticky všude ve světě. Mnohem větší rozruch ale přinesl vývoj na měnových trzích.

Jakmile se začalo spekulovat o možném omezení kvantitativního uvolňování v USA, začaly prudce oslabovat měny na rozvíjejících se trzích. Indická rupie oslabila v uplynulém roce vůči dolaru o 12 procent, brazilský real o 14 procent, turecká lira o 18 procent, jihoafrický rand a indonéská rupie o 20 procent a argentinské peso dokonce o 25 procent.

Kombinace vyšší inflace na rozvíjejících se trzích s vidinou posílení amerického dolaru (v případě ukončení kvantitativního uvolňování) vedla k silnému odlivu kapitálu z rozvíjejících se trhů. A nejen že se z emerging markets začali stahovat zahraniční investoři, ale také místní obyvatelé zatoužili vlastnit raději „tvrdou měnu" – dolar nebo ještě lépe rovnou zlato. Indie musela dokonce v létě zakázat dovoz zlata do země a bez povolení vlády nemohli Indové ani převádět kapitál do zahraničí, aby zastavili oslabování rupie.

• Čtěte také: Přichází opět čas na emerging markets?

Změna kurzu vybraných měn vůči české koruně v roce 2013

Zdroj: Česká národní banka, FINEZ Investment Management

Co přinese rok 2014 je ve hvězdách

Je velmi obtížné odhadovat vývoj měnových kurzů pro rok 2014, neboť vše v podstatě závisí na tom, co si zrovna usmyslí centrální bankéři. Bude Česká národní banka trvat na kurzu minimálně 27 korun za euro, nebo změní názor? Zastaví Fed kvantitativní uvolňování? Bude v něm naopak pokračovat japonská centrální banka? Bude švýcarská centrální banka nadále intervenovat na trzích, aby tak zabránila posílení švýcarského franku? A co Evropská centrální banka, začne také ve větší míře „tisknout peníze" nebo bojovat proti silnému kurzu eura?

• Čtěte také: Kam investovat v roce 2014

Ve vzduchu visí příliš mnoho otazníků. Já osobně se domnívám, že japonský yen bude nadále oslabovat a že americký dolar naopak začne posilovat. Ale kdo ví. Člověk míní a centrální bankéři mění. Zvykněme si na to.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz 

Odebírejte každý měsíc tipy na zajímavé investice FINEZ Research.