Cena zlata stoupla na nejvyšší hodnotu za posledních 6 let. Nervozita na trzích bobtná stále víc. A tak roste poptávka po zlatu ze strany investorů a spekulantů. Zároveň se zvedly i nákupy zlata ze strany centrálních bank.
Posledních šest let se cena zlata plahočila nudně okolo 1200 dolarů za unci. Kdykoliv to vypadalo, že už se cena odráží ode dna, zastavil se růst maximálně kolem hranice 1350 dolarů za unci a následně cena zase klesla. Teprve minulý týden zlato prolomilo tuto zakletou hladinu a nadechlo se k většímu růstu. Cena zlata už stoupla nad 1400 dolarů za unci, a je tak na nejvyšší úrovni od roku 2013.
Samozřejmě až čas ukáže, jestli je to jen větší výkyv směrem nahoru, který brzy zkoriguje zase zpět do pásma „odnikud nikam", a nebo jestli už se cena zlata na této vyšší úrovni udrží a třeba i dál poroste. Kdo ví, možná se v dohledné době dočkáme i nových rekordů. Zatím bylo zlato historicky nejdražší v září roku 2011, kdy se cena vyhoupla přes 1850 dolarů za unci. Pokud by finanční trhy zachvátila nějaká nečekaná panika, klidně může zlato v budoucnu pokořit i hranici 2000 dolarů za unci. Ale to jsou jen spekulativní „kdyby".
Proč cena zlata nyní roste? Velmi stručně řečeno, protože roste poptávka po zlatu ze strany investorů a spekulantů a také ze strany centrálních bank. Což pochopitelně souvisí s celkovou nervozitou na trzích a také s očekáváním, že centrální banky brzy začnou znovu ve větší míře „tisknout peníze".
Posledních pět let panoval na trhu se zlatem převis nabídky nad poptávkou. To se ale možná tento rok právě mění. I když to jsou zatím jen dohady, reálná data budeme znát až zpětně.
Když si data rozklíčujeme podrobněji, tak uvidíme, že strana nabídky je ve světovém měřítku velmi stabilní. Objem vytěženého zlata od roku 2010 konzistentně roste, a to v průměru zhruba o 3 % ročně. Zároveň ale za posledních 10 let o 30 % klesl objem recyklovaného zlata. Když obě komponenty na straně nabídky dáme dohromady, uvidíme, že celkově je objem dodávaného fyzického zlata na trhu velmi stabilní.
To se ale nedá úplně říct o světové poptávce po zlatu. Na straně poptávky je posledních 6 let relativně stabilní spotřeba zlata v průmyslu, která ovšem dlouhodobě tvoří méně než jednu desetinu globální poptávky po zlatě. Největší porci koláče zlata každoročně požere šperkařství, zhruba kolem poloviny světové produkce zlata. I ve šperkařství je poptávka po zlatě poměrně stabilní, od roku 2010 se zvedla o 9 %.
Další zhruba čtvrtinu světové produkce zlata každoročně vykoupí investoři ve formě zlatých mincí, slitků nebo cihliček. Posledních pět let, kdy se cena zlata ne a ne zvednout ode dna, byla poptávka po investičním zlatu každý rok prakticky stejná, zhruba na úrovni 1050-1100 tun zlata ročně. Ale ještě v roce 2013, kdy cena zlata na trzích prudce spadla dolů, nakoupili investoři 1730 tun zlata. Snažili se evidentně využít situace k „levným" nákupům v naději, že cena „určitě" brzy zase stoupne. Trvalo to sice šest let, ale nyní se zdá, že zlato má nastartováno k dalšímu růstu, tak uvidíme, co to udělá s poptávkou ze strany investorů. Dá se očekávat, že ta poroste.
Vedle klasického investičního zlata, které zpravidla skupují investoři pro dlouhodobé držení, jsou tu ještě krátkodobí investoři a spekulanti, kteří do zlata investují prostřednictvím fondů a ETF, jež fyzicky drží zlato. V delším časovém měřítku tvoří poptávka po zlatě ze strany těchto fondů zanedbatelnou porci světové produkce zlata.
Ale zájem spekulantů o zlato je pochopitelně velmi nestabilní, neustále se mění podle aktuálního vývoje na trzích a očekávání růstu či poklesu cen. Proto právě spekulanti dokážou nejvíce zamíchat kartami a rozhýbat cenu. Kupříkladu v roce 2013 z fondů na zlato odteklo tolik kapitálu, že musely z trezorů prodat 900 tun zlata. V roce 2016 naopak díky tomuto spekulativnímu kapitálu fondy nakoupily 575 tun zlata. Tou dobou také cena zlata během půl roku vyletěla z 1050 dolarů za unci až na 1350 dolarů.
Od posledního čtvrtletí uplynulého roku začal do ETF fondů na zlato znovu přitékat větší kapitál. Jen za poslední dva kvartály musely ETF fondy díky rostoucímu zájmu spekulantů přikoupit do svých trezorů 160 tun zlata. To je stále relativně malá porce světové produkce zlata, ale i tak to může stačit k tomu, aby celková poptávka po zlatě byla nakonec tento rok větší než nabídka. A zcela jistě je to jeden z hlavních důvodů, proč cena zlata roste.
A pak je tu ještě jedna složka poptávky, která pravděpodobně nyní výrazně přispívá k růstu ceny zlata, i když i zde se jedná zatím jen o domněnky, faktická data o vývoji poptávky a nabídky ve druhém čtvrtletí budou totiž zveřejněna až někdy začátkem srpna. Touto složkou jsou nákupy (a nebo prodeje) ze strany centrálních bank. To je další velmi nevyzpytatelná neznámá, která dovede s cenou zlata na trhu výrazně pohnout.
V letech 2016 a 2017 byly čisté nákupy ze strany centrálních bank silně podprůměrné, celkem nakoupily méně než 400 tun zlata. Ovšem v uplynulém roce centrální banky nakoupily do svých rezerv 657 tun zlata, což bylo nejvíce za posledních 10 let. A tento trend zdá se zatím pokračuje i v tomto roce. Hlavními kupci byly poslední dva kvartály Rusko a Čína. Ale i některé evropské banky začaly opět nakupovat do svých rezerv zlato.
Může to částečně souviset se zavedením nových pravidel Basel III, o čemž se mezi obchodníky se zlatem hodně diskutovalo, do jaké míry tyto nově nastavené požadavky na kapitálové krytí povedou banky k přeřazení zlata mezi „bezriziková" aktiva Tier 1, nebo naopak mezi „riziková" aktiva Tier 2. Technicky pod pokličku bank nevidím. Každopádně nákupy zlata ze strany centrálních bank během posledního roku výrazně stouply, to je neoddiskutovatelné. A dost možná se brzy ukáže, že v červnu rozhýbal trh právě nějaký velký nákup ze strany některé centrální banky. Uvidíme. Sám jsem na data za poslední měsíce velmi zvědavý.
Z předchozích odstavců myslím jasně vyplývá, že předpovídat vývoj ceny zlata se prostě seriózně nedá, protože nikdy nevíte, jak s trhem zahýbou centrální banky nebo jiní velcí hráči na trhu. A stejně tak nejde dost dobře předvídat, jak se zachovají spekulanti.
Když bude obecně na finančních trzích převládat nejistota, a ta nyní na trzích vládne, bývá to zpravidla dobré pro zlato. Když nejistotu vystřídá panika, bývá to vynikající pro zlato. Když se situace na trzích trochu zklidní, cena zase zpravidla padá dolů.
Takže pokud máte jasný názor, jak se bude vyvíjet ekonomická a geopolitická situace ve světě, tak si klidně vsaďte na růst či pokles ceny zlata, jestli chcete. Já osobně nemám podobné krátkodobé spekulace rád. Ale budu samozřejmě vývoj ceny dál se zájmem sledovat, protože s mnoha klienty jsme v posledních letech do zlata v rámci vyvážení rizika malou část kapitálu investovali, respektive častěji spíše do akcií těžařů zlata. Zdá se, že to byl rozumný krok. I když jak se říká „Nechval dne před večerem."
Psáno pro Peníze.cz
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
