Když investujeme pravidelně stejnou částku, automaticky pokud cena klesá, nakupujeme více cenných papírů, a opačně pokud cena roste, nakupujeme méně cenných papírů.
Kouzlo pravidelného investování spočívá v průměrování nákupní ceny váženým průměrem dle počtu nakoupených cenných papírů. Když investujeme pravidelně stejnou částku, automaticky pokud cena klesá, nakupujeme více cenných papírů, a opačně pokud cena roste, nakupujeme méně cenných papírů.
Přesně tak by tomu mělo být. Podobně jako se chováme v obchodech – výhodnější je přeci nakupovat, když je zboží ve slevě, nikoliv když se prodává s vysokohorskou přirážkou. Bohužel, při investování se velmi často lidé chovají opačně. Pravidelné investování tento problém odbourává, stačí jen disciplinovaně nakupovat, ať se cena hýbe kterýmkoliv směrem.
Odborně se kouzlo pravidelného investování označuje pojmem cost-average efekt. O co vlastně jde? Jak ono průměrování nákupní ceny funguje?
Představme si libovolný podílový list, akcii či jiný cenný papír, jehož cena je na počátku našeho investování 100 korun. V průběhu času pak cena stoupne na 150 korun, posléze ovšem spadne dolů na pouhých 50 korun, aby se nakonec vrátila zpět na původní hodnotu 100 korun. V těchto čtyřech momentech hypotetického vývoje ceny vždy nakoupíme cenný papír za částku 3000 korun, celkem tedy nakoupíme cenné papíry za 12 tisíc korun.
Zdroj: FINEZ Investment Management
Laický pohled na graf napovídá, že průměrná cena vychází na 100 korun za jeden cenný papír:
(100 + 150 + 50 + 100) / 4 = 100
Tedy nula od nuly pojde, nebo ne? Vyjde to na stejno, jako kdybychom hned na počátku nakoupili cenné papíry za celkových 12 tisíc korun, když byla cena také 100 korun za jeden cenný papír. A na konci budeme mít opět 12 tisíc korun. Skutečně?
Omyl! Rozdíl spočívá v tom, že na vrcholu při ceně 150 korun za jeden cenný papír automaticky za 3000 korun nakoupíme méně cenných papírů a naopak v době propadu při ceně 50 korun za jeden cenný papír jich automaticky za 3000 korun nakoupíme větší množství. Naše průměrná nákupní cena za jeden cenný papír potom vychází jinačí, je třeba zohlednit množství cenných papírů nakoupených při dané ceně.
Konkrétně na počátku nakoupíme za 3000 korun 30 kusů cenných papírů. Následně při ceně 150 korun za jeden cenný papír jich za 3000 korun nakoupíme už jenom 20 kusů. Když pak cena klesne na 50 korun, nakoupíme jich za 3000 korun 60 kusů. A na konci při ceně 100 korun za cenný papír jich opět nakoupíme 30 kusů. Celkem tedy nakoupíme 140 kusů cenných papírů. Zatímco kdybychom celých 12 tisíc korun investovali na počátku, tak bychom jich nakoupili jen 120 kusů.
Zdroj: FINEZ Investment Management
Naše skutečná průměrná nákupní cena za jeden cenný papír není 100 Kč, ale vychází nižší:
12 000 / 140 = 85,71 Kč
Díky tomu je naše investice zisková, ačkoliv na konci je cena stejná jako na počátku a dokonce i průměrná cena vychází na 100 korun. Jenomže my jsme nakupovali v průměru jeden cenný papír za necelých 86 korun. Nakoupili jsme za 12 tisíc korun celkem 140 kusů cenných papírů a jejich hodnota na konci je 14 tisíc korun. Čáry, máry, fuk! Jsme v zisku 2000 korun. Toto je kouzlo pravidelných investic. Stačí jen disciplinovaně nakupovat a o víc se automaticky postará vážený průměr.
To ještě neznamená, že pravidelné investování vždycky vede k výnosům. I zde bychom mohli být silně ve ztrátě, kdybychom prodávali v bodě tři, kdy byla cena pouhých 50 korun za jeden cenný papír.
Kouzlo pravidelného investování se nejvíce projeví na delším časovém horizontu u akcií. Ceny akcií totiž z ekonomické logiky v průměru dlouhodobě rostou vlivem inflace, demografie a díky růstu produktivity práce. Zároveň ale krátkodobě a střednědobě vykazují vysokou cenovou volalitilu, srovnatelně s hypotetickým vývojem ceny v našem příkladu výše.
- Doporučujeme také: Proč ceny akcií dlouhodobě rostou rychleji než inflace?
Právě tato kombinace dlouhodobého růstu s vysokou volatilitou je ideální podhoubí pro pravidelné investice, kde se kouzlo cost-average efektu skloubí ještě s kouzlem složeného úroku. Proto by se mladí lidé neměli bát řešit spoření na důchod formou pravidelného investování do akcií, respektive akciových fondů.
Princip průměrování nákupní ceny je také možné využít v situaci, kdy chceme do akcií investovat větší kapitál, ale bojíme se, že ceny jsou příliš vysoko a hrozí jejich pád. Strategie čekání na propad totiž nese riziko, že nakoupím příliš brzy, příliš pozdě, nebo vůbec. Řešením je rozložit investici v čase a ideálně navíc při poklesech navyšovat investovanou částku. Podrobněji si o této strategii můžete přečíst v článku Jak dnes na akcie: Vyčkávat, nebo nakupovat?
Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
