Hrozí nám vysoká inflace?

Pod rouškou se tiskne a tiskne

Vlády po celém světě se předhání v podpůrných opatřeních a centrální banky po celém světě se předhání v nákupech dluhopisů a dalších aktiv, čímž dochází k masivnímu ředění peněžní zásoby. Bilance Fedu za poslední dva měsíce stoupla o 3 biliony dolarů a likvidní peněžní zásoba v USA stoupla od února zhruba o 4 biliony dolarů, tj. o více než 20 %. Jak trefně poznamenává ekonom Pavel Kohout: „Od konce února přibylo v USA více likvidních peněz, než kolik jich celkově existovalo v roce 1997."

Likvidní peněžní zásoba v USA

Logicky si tedy klademe otázku, co to způsobí s hodnotou peněz? No pochopitelně čím více je v systému peněz na určité kvantum statků, tím méně statků si za stejný obnos peněz pořídíme. Jinými slovy, reálná hodnota (kupní síla) peněz by měla klesnout. Selský rozum nám tedy říká, že bychom se měli do budoucna obávat vyšší inflace.

Na vyšší inflaci si pár let počkáme

Ale ono to je v praxi trochu složitější. To, čemu běžně říkáme inflace, je tzv. spotřebitelská inflace. Měří se porovnáváním cenové úrovně spotřebitelského koše sestaveného z nejrůznějšího zboží a služeb, od potravin až třeba po kadeřníka. V českém spotřebitelském koši je cca 700 položek, u kterých Český statistický úřad na měsíční bázi sleduje vývoj cen.

Dynamika vývoje spotřebitelských cen se odvíjí od celkové dynamiky ekonomiky. Větší množství likvidních peněz v oběhu se postupem času projeví i do cen zboží a služeb pro koncové zákazníky, ale to je dlouhodobější proces. Do spotřebitelské inflace se ředění peněžní zásoby zpravidla projeví s několikaletým zpožděním. Aktuálně je spotřebitelská inflace v ČR prakticky nulová. Od ledna index spotřebitelských cen stagnuje, což se brzy projeví i do statistik meziroční míry inflace, ta by během roku měla klesnout ze stávajících 3,2 % zhruba na nulu.

Inflace už se ale projevuje na hodnotě aktiv

Mnohem více a také výrazně rychleji se nové peníze projevují na hodnotě investic, používáme zde často pojem inflace aktiv. Přebytečná likvidita totiž neleží jen tak na účtech v bance. Každý ekonomický subjekt se snaží peníze na něco použít, někam je investovat. A to pak pochopitelně tlačí nahoru ceny akcií, nemovitostí, zlata, umění... všeho, co má nějakou reálnou hodnotu.

V prvé řadě to můžeme sledovat u burzovních aktiv. Proč myslíte, že ceny akcií v USA v průměru od 23. března, kdy byly na lokálním dně a kdy Fed oznámil masivní nákupy aktiv, stouply již o 35 % nahoru? Nebo proč cena zlata ve stejném období stoupla zhruba o 15 % nahoru?

Následovat budou postupem času i neburzovní aktiva. Časem se kapitál zcela jistě přelije i do nemovitostí a půdy a také do nejrůznějších uměleckých a sběratelských aktiv.

Abychom se tedy vrátili k otázce z titulku: „Hrozí nám vysoká inflace?" Ano i ne. Spotřebitelská inflace bude delší dobu nízká, takže naše peněženky inflaci při běžném nákupu příliš nepocítí, respektive ne hned, až po čase. Mezitím ale budeme svědky inflace investiční.

Jak se chránit před inflací?

Měl jsem v posledním měsíci s klienty několik diskuzí na téma inflace. Mám dojem, že lidé se dnes hodně bojí, že přijde vyšší inflace. Zajímavé je, že často jako dobrý nástroj pro ochranu před inflací vidí státní proti-inflační dluhopis, jehož hrubý úrokový výnos je nastaven na 0,5 % nad spotřebitelskou inflací.

Málokdo si ale uvědomuje, že spotřebitelská inflace nyní míří k nule, takže výnosnost proti-inflačního Dluhopisu republiky bude pár let pravděpodobně velmi nízká, stejně jako výnosy všech státních dluhopisů. Mezitím ale ceny pozemků a jiných hmotných aktiv zase stoupnou možná i o několik desítek procent.

Nejlepší ochranu před inflací z dlouhodobého pohledu poskytují hmotné investice. Akcie firem, které dělají reálný byznys, nemovitosti, neburzovní komodity...

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz