Zájem o řecké, španělské, italské i portugalské dluhopisy je veliký. Úrokové výnosy klesly na předkrizové hodnoty, jakoby ani žádná krize nebyla. Přitom zadlužení neustále roste až strašidelným tempem. Dluhopisová bomba potichu tiká... ale nikdo ji neslyší.
V minulém týdnu prolétla médii zpráva o úpisu řeckých dluhopisů. Řecko se po čtyřech letech vrátilo na dluhopisové trhy a vydalo pětileté dluhopisy. Podle prohlášení řecké vlády zájem investorů o řecké dluhopisy několikanásobně předčil nabídku. Díky tomu se Řecku podařilo upsat dluhopisy v objemu 3 miliard eur s úrokovým kupónem 4,75 procent, ačkoliv vláda původně plánovala vydat dluhopisy pouze za 2,5 mld. eur a očekávala kupón lehce nad pěti procenty.
Stojí za to se také podívat blíže na statistiku poptávky po řeckých dluhopisech. Podle údajů řeckého ministerstva financí tvořily více než 90 procent poptávky zahraniční institucionální investoři. Z toho zhruba polovina připadá na investiční fondy a třetina na hedge fondy. V některých případech jistě půjde o „rizikový kapitál". Obávám se však, že nemalá část upsaných dluhopisů bude i v relativně „konzervativních portfoliích". Což může být v budoucnu velký problém. Někdo možná přijde o peníze.
Doporučujeme:
Úrokové výnosy řeckých dluhopisů se pomalu vrací na předkrizové hodnoty. Desetiletý řecký dluhopis se aktuálně obchoduje s výnosem do splatnosti 6,5 % p.a. Na začátku roku 2007 byl výnos do splatnosti desetiletého řeckého dluhopisu 4,5 % p.a. Pak ale začal postupně stoupat a v roce 2012 se vyhoupl dokonce až na 48 %. Od té doby vytrvale klesá, jako by Řecko bylo z nejhoršího venku.
Vývoj úrokových výnosů řeckých desetiletých dluhopisů
Zdroj: TradingEconomics
Jenomže ekonomická realita tomu moc nenasvědčuje. Jen v uplynulém roce stouplo zadlužení Řecka ze 157 % HDP na 175 % HDP. Nezaměstnanost sice v posledních měsících lehce poklesla, ale stále je v Řecku více než čtvrtina ekonomicky aktivních lidí (pracovní síly) bez práce. Řecko se potýká s deflací. A objem nesplácených úvěrů v Řecku stoupl koncem loňského roku na děsivých 31,7 procent.
Ještě hrozivější obrázek můžeme vidět také ve Španělsku. Úrokový výnos desetiletých španělských dluhopisů klesl na 3,14 % p.a. Na takto nízké úrovni byl za posledních 20 let pouze jednou, a to v roce 2005. To si vážně investoři myslí, že je na tom španělská ekonomika tak dobře jako v době snad největšího stavebního boomu v historii této země?
Vývoj úrokových výnosů španělských desetiletých dluhopisů
Zdroj: TradingEconomics
Vždyť španělská ekonomika je stále v recesi (klesá reálný HDP), i zde je každý čtvrtý práceschopný člověk bez práce, vláda loni hospodařila se schodkem téměř 7% HDP a zadlužení Španělska stouplo v uplynulém roce z 86 % HDP na 94 % HDP. O kritické situaci španělských bank tu raději ani nebudeme hovořit, to bych se pouštěl na velmi tenký led.
Portugalská ekonomika je na tom podobně jako španělská, pouze s tím rozdílem, že nezaměstnanost je oproti Španělsku „pouhých" 17 % a zadluženost veřejného sektoru naopak větší než ve Španělsku – 128 % HDP a také stále roste. Přitom úrokové výnosy portugalských dluhopisů, kdo by to byl řekl, taktéž klesly na předkrizovou úroveň. Aktuálně se portugalské desetileté dluhopisy obchodují s výnosem do splatnosti 3,91 % p.a.
Vývoj úrokových výnosů portugalských desetiletých dluhopisů
Zdroj: TradingEconomics
V našem přehledu iracionálního vývoje na dluhopisových trzích samozřejmě nemůže chybět ani Itálie. Také úroky italských dluhopisů od roku 2012 vytrvale klesají a jsou dnes na nejnižší úrovni za posledních 20 let, co se mi podařilo dohledat data. Mezi čtveřicí vyvolených se italská ekonomika musí cítit jako jednooký mezi slepými. Italská ekonomika je sice stále v recesi a její veřejný dluh loni stoupl ze 127 % HDP na 133 % HDP. Nezaměstnanost je ale „pouhých" 12 % a deficit veřejného rozpočtu „jen" 3,3 % HDP. To přeci bylo posledních dvacet let naprosto normální, takže v čem je problém.
Vývoj úrokových výnosů italských desetiletých dluhopisů
Zdroj: TradingEconomics
Úspěch emise řeckých dluhopisů je všude prezentován jako zářný důkaz, že evropská dluhová krize je zažehnána. Ale opak je pravdou. Domnívám se, že vývoj cen dluhopisů periferních zemí eurozóny je zcela odtržený od ekonomické reality, a to ještě mnohem více než vývoj cen akcií. Veřejný dluh roste, Evropou stále obchází hrozba deflace a ekonomické recese, nezaměstnanost je v některých zemích děsivě vysoká, objem nesplácených úvěrů roste a bankovní sektor je velmi zranitelný. Skutečná „evropská dluhová krize" je teprve před námi.
Vypadá to, jakoby se všichni spoléhali na Evropskou centrální banku, že Mario Draghi skutečně udělá pro záchranu eura, cokoliv bude potřeba. Osobně jsem silně přesvědčený, že zanedlouho bude ECB muset přijít s dalším kolem kvantitativního uvolňování nebo jinak nazvaného způsobu ředění peněžní zásoby a ve velkém nakupovat dluhopisy periferních zemí eurozóny.
Doporučujeme:
Bomba tiká a tiká, v mých uších stále hlasitěji. Ale podle vývoje na trzích to vypadá, že investoři nic neslyší. O to větší to pak bude rána. Dejte si velký pozor, do jakých dluhopisů dnes investujete, respektive do jakých dluhopisů investuje váš dluhopisový fond, penzijní fond, pojišťovna atd. Honba za vyšším úrokem totiž může skončit velmi tragicky.
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
