Přichází zase čas na fondy peněžních trhů?

Do čeho investují fondy peněžních trhů?

Fondy peněžních trhů investují do nástrojů peněžních trhů či do krátkodobých dluhopisů, přičemž průměrná doba do splatnosti nástrojů v majetku fondu nesmí přesáhnout 6 měsíců.

Pak existuje ještě kategorie fondů velmi krátkodobých investic, pro které platí to samé s tím rozdílem, že průměrná doba do splatnosti portfolia fondu nesmí přesáhnout 18 měsíců.

V zásadě tedy investují obdobně, využívají státních pokladničních poukázek, krátkodobých dluhopisů, bankovních depozit nebo repo operací. Obecně patří z pohledu volatility k nejkonzervativnějším fondům. Podle syntetického ukazatele rizikovosti SRRI, který nabývá hodnot od 1 do 7, bývají standardně zařazeny do první (maximálně druhé) rizikové kategorie označující nejmenší riziko.

Ukazatel SRRI je povinen každý fond uvádět v tzv. klíčových informacích pro investory. Zpravidla bývá zobrazen jako stupnice, např. takto:

5 let bídy díky nízkým úrokům

Posledních pět let měly tyto konzervativní fondy náročný život. V prostředí bezprecedentně nízkých úrokových sazeb se dostaly do situace, kdy úrokové výnosy nebyly schopné pokrýt ani náklady na správu fondu. V následující tabulce je názorně vidět, že všechny korunové fondy peněžních trhů a fondy velmi krátkodobých investic vykázaly za uplynulých pět let ztráty zhruba kolem 1-2 procent.

Výnosy korunových fondů peněžních trhů a krátkodobých investic

Zdroj dat: webové stránky správců jednotlivých fondů, data v CZK, data platná k 28. 2. 2019

V rámci seriálu fond-show jsem si ze zmíněných fondů více posvítil na fond Sporoinvest, jeden z nejstarších a také největších fondů v ČR. Svého času stabilně porážel inflaci. Posledních pět let se mu ale také nedařilo.

Blýská se na lepší časy?

V tabulce je vidět, že poslední rok už se karta obrací a většina těchto konzervativních fondů začíná opět generovat kladné výnosy. Souvisí to samozřejmě s vývojem úrokových sazeb. Pět let držela Česká národní banka úrokové sazby takřka na nule. V minulém roce ale sazby výrazně posunula. Základní dvoutýdenní repo sazba už je 1,75 %. To je limitní sazba, kterou mohou banky získat při uložení přebytečné likvidity do ČNB. Faktický úrok bývá o trochu nižší, protože ČNB provádí repo tendry formou aukcí a likviditu přijímá od bank, které požadují v aukci nejnižší úrok.

S růstem základních úrokových sazeb stouply také úroky u státních pokladničních poukázek a dluhopisů. Například český státní dluhopis splatný v říjnu tohoto roku, tedy zhruba za 6 měsíců, má aktuálně výnos do splatnosti cca 1,6 % p.a. Obdobně v lednu upisovalo Ministerstvo financí šestiměsíční státní pokladniční poukázky s výnosem 1,57 % p.a.

Jinými slovy, fondy peněžních trhů a velmi krátkodobých investic mají aktuálně potenciál se dostat na hrubý výnos do splatnosti právě kolem těch 1,6 % p.a. Náklady na správu těchto fondů se pohybují kolem 0,5-0,7 % ročně. Jejich čistý výnosový potenciál pro rok 2019 je tedy zhruba kolem 1 %.

Vyplatí se dnes investovat do fondů peněžních trhů?

Výnosově by na tom tedy nyní měly být fondy peněžních trhů v průměru srovnatelně s úroky u bankovních vkladů. Úroky u spořicích účtů jsou na tom podobně. U termínovaných vkladů se dá dostat i na trochu vyšší úrok, např. J&T banka nabízí aktuálně u ročního termíňáku hrubý úrok 1,6 %.

Stále tak nevidím smysl, proč investovat do fondů peněžních trhů. Sice už by neměly být ztrátové, ale výnosově to pořád žádná hitparáda nebude. Zcela jistě budou jejich výnosy ještě minimálně 1-2 roky zaostávat za inflací. Ta se už třetím rokem pohybuje mírně nad 2 %. V únoru dokonce index spotřebitelských cen meziročně stoupl o 2,7 %.

Pokud chci ochránit úspory před inflací, musím volit jiné nástroje. Spořicí účet i fondy peněžních trhů jsou nyní na inflaci krátké. Lepší ochranu nabízí například nemovitostní fondy. Podívejte se na srovnání nemovitostních fondů za rok 2018, všechny výnosově poráží inflaci. Na vyšší výnosy se dá dostat také tehdy, pokud fond investuje i do krátkodobých firemních dluhopisů, nejen do státních dluhopisů a pokladničních poukázek. Ale v obou případech je to samozřejmě za cenu trochu vyššího rizika.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz