Dluhopisy

Dluhopisová bublina se nafukuje. Kdy splaskne?

Dluhopisy již nemohou sloužit jako „bezpečná investice". Držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl. A spekulovat na pokles? To je jako čůrat proti větru.

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
24. 9. 2014

Státní dluhopisy mají za sebou prozatím velmi úspěšný rok. Úrokové výnosy doposud výrazně klesaly. Díky tomu rostla tržní cena dluhopisů. Kdo v lednu vsadil na státní dluhopisy, vydělal od začátku roku zpravidla 5-10 procent, což platí pro státní dluhopisy prakticky po celém světě (s výjimkou Ruska).

České dluhopisy mají poloviční výnos oproti americkým

Kupříkladu cena českého státního dluhopisu se splatností v roce 2024 stoupla od ledna ze 129 % na 140 % nominálu, tj. na 14 tisíc korun. Nominální hodnota tohoto dluhopisu je 10 tisíc korun. Vyplácí roční kupón 5,7 % nominálu, čili 570 korun. To je sice na první pohled stále zajímavý úrokový výnos – 570 korun ročně vůči pořizovací ceně dluhopisu 14 tisíc korun, to vychází na hrubý úrokový výnos 4 %.

Jenomže nesmíme zapomenout na to, že při splatnosti dluhopisu v roce 2024 dostaneme zpět od ministerstva financí nominální hodnotu dluhopisu, tj. 10 tisíc korun, zatímco dnes bychom ho pořizovali za 14 tisíc korun. To celkovou výnosnost takové investice radikálně snižuje. Proto se u dluhopisů počítá takzvaný výnos do splatnosti. Tento desetiletý český státní dluhopis má dnes celkový výnos do splatnosti jen 1,2 % p.a. (Mimochodem ještě na začátku roku to bylo 2,3 % p.a.) Velmi zajímavé je srovnání s americkými dluhopisy, které mají dvojnásobný výnos do splatnosti než ty české.

Vývoj výnosu do splatnosti u českých desetiletých státních dluhopisů

Vývoj výnosu do splatnosti u českých desetiletých státních dluhopisů

Zdroj: TradingEconomics

Ještě absurdnější parametry mají španělské dluhopisy

A podobná je situace v celé Evropě. Německé desetileté dluhopisy mají výnos do splatnosti zhruba 1 % p.a., francouzské 1,4 % p.a. a švýcarské dokonce jen 0,5 % p.a. Za poslední dva roky prudce poklesly výnosy do splatnosti také u „problémových" španělských nebo italských dluhopisů. Ještě v roce 2012 nesly desetileté španělské dluhopisy téměř 7 % p.a., dnes vydělají obdobné španělské dluhopisy za deset let jen 2,2 % p.a.

Výnosy do splatnosti vybraných desetiletých státních dluhopisů

Švýcarsko 0,51 % p.a.
Německo 1,00 % p.a.
Česká republika 1,23 % p.a.
Francie 1,39 % p.a.
Španělsko 2,31 % p.a.
Itálie 2,45 % p.a.
Velká Británie 2,49 % p.a.
USA 2,53 % p.a.
Rusko 9,73 % p.a.

Zdroj: TradingEconomics

Tento vývoj se zcela rozchází s ekonomickou realitou, neboť zadlužení evropských států nadále velmi rychle roste, jejich ekonomiky balancují na hraně třetí recese za posledních šest let a nezaměstnanost je nadále velmi vysoká. Kdo by v takové situaci chtěl půjčovat Španělsku peníze na deset let s výnosem po zdanění méně než dvě procenta, to by musel být naprostý blázen. Stejně jako snad nikdo nemůže toužit po tom, půjčovat peníze českému státu na deset let s výnosem po zdanění kolem jednoho procenta ročně.

Vývoj výnosu do splatnosti u španělských desetiletých státních dluhopisů

Vývoj výnosu do splatnosti u španělských desetiletých státních dluhopisů

Zdroj: TradingEconomics

Zá poklesem úroků stojí víra v ECB a kvantitativní uvolňování

Tyto státní dluhopisy poslední roky kupují v menší míře lidé naprosto neznalí situace, zpravidla prostřednictvím různých penzijních fondů. Ve větší míře pak dluhopisy nakupují především banky a spekulanti, kteří vůbec nemají zájem půjčovat nějakému státu peníze na deset let, ale prostě se jen snaží vydělat na krátkodobé spekulaci. Nutno podotknout, že jim tato spekulace náramně vyšla.

Spekulace na růst tržní ceny státních dluhopisů v Evropě je postavená především na víře, že Evropská centrální banka spustí kvantitativní uvolňování v podobné formě, jako tu v minulých letech dělal americký Fed, tj. že bude ve velkém nakupovat právě státní dluhopisy. Vedle toho k růstu cen dluhopisů významně přispěl i válečný konflikt na východě Ukrajiny a hospodářské sankce mezi Evropou a Ruskem. Malým dílem určitě přispěly i neuspokojivé makroekonomické ukazatele za druhé čtvrtletí. To vše v lidech vyvolává obavy z budoucnosti. A v takových časech tradičně tíhnou k „bezpečnějším investicím", jaké podle všech pouček představují právě státní dluhopisy. Opět nikdo z kupujících nechce držet dluhopisy deset let. Prostě se k nim jen obrací nyní jako k „bezpečné investici".

Vývoj výnosu do splatnosti u německých desetiletých státních dluhopisů

Vývoj výnosu do splatnosti u německých desetiletých státních dluhopisů

Zdroj: TradingEconomics

Z dluhopisů se stává velmi „nebezpečná investice"

Problém je, že tržní cena státních dluhopisů je již příliš vysoko nad nominálem a už prakticky nemá kam dál růst. To by výnosy do splatnosti dluhopisů za chvilku byly záporné. Aby lidé dokonce platili za to, že půjčí českému státu peníze na deset let, to už by byl opravdu totální iracionalismus. Pokud se dluhopisy obchodují takto výrazně nad nominálem, paradoxně se z nich stává velmi „nebezpečná investice". Proto již nejeden ekonom mluví o „dluhopisové bublině", která má potenciál hravě strčit do kapsy všechny předchozí bubliny na finančních trzích. Sice ne hloubkou poklesu, ale objemem celkových ztrát. Mnohé banky by z ničeho nic místo rekordních zisků reportovaly po přecenění svých aktiv gigantické ztráty.

Jsem zvědavý, kdy tahle bublina splaskne. Může to klidně ještě pár let trvat. Ale buďte si jistí tím, že dříve nebo později splaskne. A to bude teprve rána a pořádný vichr. Kam se hrabe pád banky Lehman Brothers a celá takzvaná „finanční krize".

Shortovat? To je jako čůrat proti větru

Osobně jsem příliš opatrný na to, pouštět se již nyní do shortů státních dluhopisů. Ale zcela jistě stojí taková spekulace za zvážení. Po posledním zasedání Evropské centrální banky Mario Draghi sice potvrdil záměr nestandardními operacemi dále podpořit evropskou ekonomiku a bojovat s nízkou inflací, nicméně zároveň se zmínil, že ECB neplánuje nakupovat státní dluhopisy. Od té doby začaly ceny dluhopisů napříč celou Evropou klesat.

Nikdo neví, jak to nakonec s politikou ECB bude. Nicméně skrytým cílem ECB je a bude slabší euro, vyšší inflace a nízké úroky u dluhopisů. Víc ECB pro „záchranu Evropy" udělat nemůže. (Mnohem více by Evropě pomohlo snížení daní a byrokracie, ale to není v rukou ECB a to je téma na jindy.) Dá se každopádně očekávat, že ECB bude přímo či nepřímo napomáhat udržovat úrokové výnosy dluhopisů na co nejnižší úrovni. Proto bych se do shortu dluhopisů raději nepouštěl. Zároveň ale zdůrazňuji, že držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl.

Státní dluhopisy jsou dnes vhodným nástrojem tak akorát pro krátkodobé spekulace. Ale jako „bezpečná investice" již sloužit nemohou, zvláště ne dluhopisy s delší dobou do splatnosti. Většina investorů by se proto měla státním dluhopisům velkým obloukem vyhýbat. Průšvih je, že akcie jsou dnes také drahé. Kam tedy dnes investovat, když ne do akcií ani dluhopisů? O tom si povíme někdy příště. Nejjednodušší rada zní, raději dnes neinvestovat vůbec.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz 


Poraďte se, kam bezpečně investovat peníze a jak dosáhnout vyššího zhodnocení úspor.


Jan Traxler
Privátní investiční poradce
24. 9. 2014

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (22.4 + 45.5) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru