Regionální analýzy

Regionální analýza - Japonsko

Japonsko, třetí největší ekonomiku světa po USA a Číně, charakterizuje vysoká životní úroveň obyvatel a nejvyspělejší technologie a infrastruktura. Méně vábivý je již pohled na rychle stárnoucí populaci a gigantické zadlužení země. Také japonský akciový trh je přímo odstrašující případ.

 

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
14. 11. 2009

Oficiální název Japonsko (Nihon-koku)
Rozloha 377 915 km2 (61. na světě)
Počet obyvatel (odhad 2009) 127 mil. (10. na světě)
Roční přírůstek obyvatelstva (ohad 2009) -0,191 %
HDP dle parity kupní síly (2008) 4329 mld. USD (3. na světě)
HDP na hlavu dle parity kupní síly (2008) 34 000 USD (37. na světě)
Nezaměstnanost (2008) 4 %
Inflace (2008) 1,4 %
Měna japonský jen (JPY)
Veřejný dluh (2008) 173 % HDP
Saldo státního rozpočtu (2008) -3,8 % HDP
Státní rezervy (2008) 1011 mld. USD (2. na světě)

Zdroj: CIA World Factbook

Japonsko žilo dlouhá léta v izolaci od okolního světa. Teprve v polovině devatenáctého století otevřelo své přístavy a započala rozsáhlá industrializace země. Japonsko se postupně stalo regionální mocností, okupovalo Korejský poloostrov, Taiwan (tou dobou ještě Formosa), Sachalin, Mandžusko a nakonec si vyšláplo i proti vojenským základnám USA. Po porážce ve druhé světové válce bylo nuceno rezignovat na vojenské zbrojení, místo toho začalo Japonsko ještě více podporovat vědu a výzkum a stalo se hlavním spojencem USA. Dodnes klade velký důraz právě na vědu a výzkum, což nejlépe dokládá počet 800 tisíc výzkumných pracovníků ze zhruba 67 milionů pracujících.

Japonský poválečný hospodářský boom byl založen na exportně orientované průmyslové výrobě, podobně jako je tomu dnes u Číny. Postupně přecházelo od těžkého průmyslu k technologiím a stále větší podíl získávaly služby. V padesátých a šedesátých letech rostla japonská ekonomika v průměru o 10 % ročně, v sedmdesátých letech zpomalil růst na 5 % ročně a v osmdesátých letech v průměru na 4 % ročně. Od devadesátých let Japonsko de facto stagnuje. Služby dnes tvoří téměř tři čtvrtiny hrubého domácího produktu Japonska, z toho největší část připadá na finanční sektor. Zemědělství tvoří pouze 1,5 % HDP a průmysl 26 %.

Preciznost hi-tech vedle rodinných farmiček

Nosná odvětví průmyslu i nadále tvoří dopravní zařízení, elektronika a elektrotechnika. Z nejznámějších značek jmenujme třeba Toyota, Mitsubishi, Honda, Nissan, Canon, Sony, Panasonic, Kubota či Hitachi. Přitom zdaleka nejde jen o auta a spotřební elektroniku, Japonsko patří také k předním výrobcům lodí, vlaků, jízdních kol nebo hodinek. Je suverénně největším producentem i uživatelem robotů. Japonský průmysl je známý vysokou technologickou úrovní, precizností a ekologičností (v porovnání s konkurencí). Poslední dobou nabývají na významu nová odvětví v čele s biotechnologiemi a nanotechnologiemi, která mají sice prozatím malý vliv na hrubý domácí produkt, avšak působí v nich stovky japonských firem.

Velmi specifické je japonské zemědělství. Na rozdíl od zbytku světa, kde převládá trend velkoplantáží a z nich plynoucích úspor z rozsahu, japonské zemědělství si udržuje svou tradiční formu malých rodinných farmiček připomínajících políčko na Vysočině (průměrná rozloha jeden hektar, čili sto krát sto metrů). Akorát v případě Japonska jde zpravidla o rýžová pole, nebo spíše rýžové rybníčky. Další zajímavostí je, že dvě třetiny pracovníků v zemědělství jsou starší 65 let. Přestože je zemědělství velmi intenzivní a má vysoké hektarové výnosy, cenově nemůže domácí produkce konkurovat levnějším potravinám ze zahraničí (dobrým příkladem budiž rýže). A tak je dovoz některých plodin silně omezován vysokými cly. To sice udržuje zemědělství při životě, ale také způsobuje výrazně vyšší ceny potravin v obchodech, než na jaké jsme u nás zvyklí.

Nejkvalitnější infrastruktura na světě

Japonskou infrastrukturu si troufám označit za nejkvalitnější na světě. Japonsko disponuje velmi hustou a zároveň velmi kvalitní silniční a železniční sítí, hojně využívaná pro přepravu osob je také letecká doprava s nejmodernějšími letišti na světě. Pro mezikontinentální přepravu nákladu se pochopitelně využívá primárně lodní dopravy. Kvalitní je také infrastruktura energetická. Na výrobě elektrické energie se z 30 % podílí atomové elektrárny, z 10 % hydroelektrárny a zhruba 60 % energie se vyrábí v tepelných elektrárnách. Velmi vyspělé je stavebnictví. Všechny větší stavby se staví tak, aby byly odolné vůči zemětřesení, vlnám tsunami, záplavám a sesuvům půdy.

Již od šedesátých let Japonsko takřka každoročně dosahuje vysokých obchodních přebytků, to také vede k neustálému růstu devizových rezerv (druhé největší na světě po Číně). Japonsko má jen málo vlastních surovin, a když už nějaké má (např. zemní plyn nebo dřevo), tak je stejně netěží, protože dovoz je vyjde levněji. Celý obchodní model Japonska je tak postaven na dovozu komodit a vývozu hotových výrobků s vysokou přidanou hodnotou, z čehož plyne obchodní přebytek.

Gigantické zadlužení

Japonsko čelí dvěma vážným dlouhodobým problémům. Někoho možná napadne stagnace ekonomiky a deflace cen. To dle mého názoru nejsou problémy. Vždyť životní úroveň Japonců patří k nejvyšším na světě, stejně tak cenová hladina. Japonci raději létají na dovolenou do světa, protože je to vyjde laciněji, než kdyby ji trávili doma. Rýže v Japonsku stojí pětkrát tolik co ve Vietnamu. Dvacetiletá ekonomická stagnace sice trápí ekonomy, ale pro většinu obyvatel to problém není.

Nicméně dlouholetá stagnace ekonomiky a boj centrální banky s deflací částečně přispěly k tomu, že je dnes Japonsko poměrem k hrubému domácímu produktu druhým nejzadluženějším státem hned po Zimbabwe. Ještě na počátku devadesátých let bylo Japonsko téměř bez dluhů, od té doby se veřejný dluh vyšplhal na gigantických 173 % HDP a trend zadlužování nadále pokračuje. Podle údajů japonského ministerstva financí by v tomto roce měla padnout na splácení dluhů téměř čtvrtina státního rozpočtu. Vše je však hrazeno emisí nových dluhopisů, a tak i v roce 2009 dluh Japonska nabobtná.

Graf 1: Demografické složení japonské populace
2009_11_10_Japonsko_Graf_populacni_pyramida.jpg
Zdroj: US Census Bureau

Stárnoucí populace a neudržitelný penzijní systém

Druhým ještě vážnějším problémem je rychle stárnoucí populace. Již dnes je pětina obyvatel starší 65 let a tento podíl velmi rychle poroste. Zanedlouho začne do důchodu odcházet početná generace poválečných baby-boomers. Medián věku dosahuje vysokých 44,2 let, vyšší číslo vykazuje pouze Monako. Zároveň porodnost dosahuje pouhých 1,21 dítěte na ženu, což je problém celé východní Asie. Při současném trendu se bude úbytek obyvatel zrychlovat a nedojde-li k nějaké zásadní demografické změně, tak za 35 let už bude mít Japonsko méně než sto milionů obyvatel. Mimochodem Česká republika na tom není s mediánem věku 40,1 let a porodností 1,24 dítěte na ženu o mnoho lépe.

Japonský penzijní systém je dlouhodobě neudržitelný. Aktuálně na jednoho penzistu připadá pouze 2,6 pracujících. Průměrný důchod nyní dosahuje 34 % průměrné mzdy. Výše státních důchodů bude muset pravděpodobně nadále klesat (obyvatelé budou nuceni vytvářit si sami rezervy) a zároveň se bude muset zvyšovat věk pro odchod do penze. Podobný scénář s velkou pravděpodobností čeká i české občany. Náležitá pozornost by měla být věnována také porodnosti.

Graf 2: Vývoj kurzu EUR/JPY
2009_11_10_Japonsko_Graf_EUR_JPY.png
Zdroj: OnVista

Posledních deset let se hlavní úroková sazba drží prakticky na nule (ve snaze centrální banky zabránit deflaci). Toho využívá řada velkých institucionálních investorů k takzvaným carry trades, kdy si půjčí peníze v Japonsku a investují je na jiných trzích s vyššími úroky (např. Austrálie). Tím zároveň dochází v obrovských objemech k měnovým transakcím, které tlačí kurz japonského jenu dolů (a druhé měny naopak nahoru). Deset let jsme tak mohli sledovat trend klesajícího kurzu jenu. S finanční krizí však bylo mnoho finančních ústavů nuceno uzavřít své pozice. Naráz musely banky, hedge fondy a další velcí hráči směnit peníze na japonské jeny, Poptávka po jenu vyhnala na podzim loňského roku jeho kurz prudce nahoru - to je vidět na grafu kurzu EUR/JPY prudkým zářezem dolů (jde o kurz eura vůči jenu, proto směr dolů). Nyní se zdá, že se vše vrací do starých kolejí.

Graf 3: Historický vývoj akciového indexu Nikkei 225
2009_11_10_Japonsko_Graf_Nikkei_225_historical.png
Zdroj: World gold charts

Již 20 let ceny akcií klesají

Japonský akciový trh je pro mnohé odstrašující případ. V osmdesátých letech se v Japonsku vytvořila obrovská cenová bublina na trhu akcií a nemovitostí. A jak tomu u bublin vždy bývá, dříve nebo později prasknou. Japonská bublina praskla koncem roku 1989 a splaskává dodnes. Tehdy hodnota hlavního indexu japonské burzy Nikkei 225 vystoupala až k 39 000. Po dvaceti letech je hodnota indexu necelých 10 000, což odpovídá úrovni z roku 1984. I tak jsou japonské akcie měřeno poměrem P/E (zisk společnosti připadající na jednu akcii ku ceně akcie) dosti drahé v porovnání se zbytkem světa. Také dividendový výnos je oproti evropským a americkým akciím nižší.

Japonský akciový trh jako celek bych rozhodně krátkodobě ani dlouhodobě k investici nedoporučoval. Hlavními tahouny burzy jsou velké finanční instituce, automobilky a průmyslové konglomeráty, které mají omezený prostor pro navyšování zisků. Tokijská burza je přesto rájem spekulantů, právě zde je možné vyhledávat "nový Microsoft" - malé společnosti, které by mohly "dobýt svět", například v již zmíněných odvětvích nanotechnologií a biotechnologií. Pokud však těmto oborům dostatečně nerozumíte, raději se podobným spekulacím vyhněte, protože na jednu úspěšnou firmu zpravidla připadá minimálně 99 neúspěšných.

Výkonnost japonských akcií přepočtená do eura

  MSCI Japan MSCI World
3 měsíce -10,24 % 2,17 %
1 rok -10,66 % 5,31 %
3 roky (p.a.) -15,03 % -11,46 %
5 let (p.a.) -3,61 % -2,00 %
10 let (p.a.) -7,39 % -4,64 %

Zdroj: MSCI Barra, data platná ke dni 10. 11. 2009

To automaticky evokuje myšlenku, svěřit výběr akcií do rukou odborníků. Avšak zklamu vás. Každá větší investiční společnost na našem trhu má ve svém portfoliu fond zaměřený na japonské akcie, některé dokonce přímo na japonské malé firmy (tzv. small caps). Jejich dlouhodobá výkonnost ale vůbec neoslňuje. Nejen, že jsou hluboko v červených číslech, ale na delším horizontu ztrácejí více než průměr - měřeno indexem MSCI Japan. Přitom zrovna v Japonsku by teoreticky aktivní správa portfolia mohla být velmi efektivní. To dokazuje alespoň poslední rok, ve kterém většina podílových fondů mírně překonala benchmark. Přesto bych od aktivní správy čekal víc.

Psáno pro Finanční magazín

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
14. 11. 2009

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (14.9 + 16.8) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru