Inflace v ČR je zatím nízká, ale brzy poroste. Nyní se inflace již třetím rokem plahočí kolem nuly, ovšem v příštím roce by dle mého názoru a také v souladu s prognózou České národní banky měla inflace stoupnout zhruba na 2-3 %. To také koresponduje s dlouhodobým průměrem.

• Čtěte také: Inflace v ČR: zatím nízká, ale brzy poroste

Meziroční inflace v ČR

Zdroj: Český statistický úřad, FINEZ Investment Management

Mzdy v ČR rostou rychleji než inflace

Zatímco hodnota indexu spotřebitelských cen za posledních 15 let v průměru rostla tempem 2,3 % ročně, průměrná hrubá mzda od roku 2000 stoupla na dvojnásobek z 13 tisíc na 26 tisíc korun. Průměrně tak mzdy rostly ročně o 4,75 %.

Vývoj průměrné měsíční hrubé mzdy v ČR

Zdroj: Český statistický úřad, FINEZ Investment Management

Meziroční růst průměrné měsíční hrubé mzdy v ČR

Zdroj: Český statistický úřad, FINEZ Investment Management

Také v roce 2016 průměrná mzda roste a měla by stoupnout minimálně o 3-4 %, přitom meziroční inflace je aktuálně jen 0,3 %. Nejvíce rostou mzdy v IT sektoru, ale výrazně si letos polepšili také učitelé a jiní státní zaměstnanci. I důchody stát navyšuje více než o inflaci.

Z pohledu příjmů se tedy nemusíme inflace příliš bát. Reálně většině domácností dlouhodobě příjmy rostou i po zohlednění inflace. Díky tomu také roste naše životní úroveň. Vzpomeňte na dobu před revolucí a jak jsme si všichni za ty roky materiálně polepšili. Někteří více, někteří méně, ale prakticky všichni se po materiální stránce máme mnohonásobně lépe než před třiceti lety. A v průměru každý rok naše životní úroveň stoupá. Jezdíme v lepších autech, kupujeme pestřejší potraviny, máme modernější bydlení a doma spoustu krámů a spotřebičů.

Inflace bude požírat úspory

Pro naše úspory bude inflace větší hrozbou. V uplynulých letech, ač úroky na spořicích účtech vytrvale klesaly, stále se držely lehce nad inflací. Již tři roky se meziroční míra inflace plahočí lehce nad nulou, zhruba 0,3-0,4 % ročně. To výnosy u bankovních vkladů dokázaly překonat. Ještě o poznání lépe si vedla většina konzervativních fondů, i ty v uplynulých letech přinášely kladný reálný výnos (reálný = po zohlednění inflace).

Ovšem pokud příští rok inflace v ČR stoupne na 2-3 %, tradiční produkty jako spořicí účty nebo konzervativní dluhopisové fondy pravděpodobně nebudou schopné s inflací držet krok. Za normálních podmínek zpravidla centrální banka spolu s vývojem inflace upravuje úrokové sazby. Jenomže nynější situace není tak úplně normální. Bude Česká národní banka schopná a ochotná výrazněji zvyšovat úrokové sazby v době, kdy mnoho jiných centrálních bank zavádí záporné úrokové sazby?

• Doporučujeme také: Záporné úrokové sazby? Zvrácené ekonomické smýšlení

Silně o tom pochybuji. Vedlo by to totiž k výraznému posílení české koruny, což by sice snižovalo inflaci, ale zároveň by mělo negativní dopad na českou ekonomiku. ČNB by pak musela ještě více intervenovat na měnových trzích, než dnes, což je šílená představa. A taková politika by byla iracionální. ČNB zatím doufá, že inflace bude přiměřená (tj. kolem cílového pásma 2 % p.a.) a bude ji krotit mírné posilování české koruny, případně jen nepatrné zvyšování úrokových sazeb. Ano, takový scénář je pravděpodobný. Hyperinflace se zatím bát nemusíme.

Akorát tento scénář povede k tomu, že reálné úrokové sazby (po zohlednění inflace) budou záporné. Ruku v ruce s tím také úroky na bankovních vkladech nebudou schopné držet krok s inflací. A konzervativní fondy? Ty investují většinu kapitálu do českých státních dluhopisů. Desetiletý český státní dluhopis má výnos do splatnosti méně než 0,5 % p.a., to nepokryje ani náklady na správu fondů. Dluhopisy s kratší dobou do splatnosti mají výnosy nulové či dokonce záporné. Konzervativní dluhopisové fondy a fondy peněžních trhů budou mít v příštích letech velké problémy, budou se soustředit na minimalizaci ztrát. Na výnosy nad inflací u nich můžeme na několik let zapomenout.

Hlad po výnosech požene dál nahoru ceny nemovitostí

Bohužel, pokud skutečně v příštím roce stoupne inflace, a ta už dle mého názoru klepe na dveře, nebude příliš možností, kam před ní schovat úspory. Hlad po vyšších výnosech bude tlačit lidi i do rizikovějších produktů. Ostatně to se děje již dnes. Největším průšvihem jsou burzovně neobchodovatelné dluhopisy. Pod rouškou vyššího fixního úroku lidé kupují dluhopisy od různých více či méně pochybných emitentů. Rozpůjčovali jsme takto už miliardy korun. Přitom málokoho trápí, že má v ruce jen slib protistrany, že mu bude platit úroky a jednou mu vrátí peníze. Nic víc. Určitě dobrá třetina emitentů dluhopisů v ČR svůj slib nedodrží, ať už záměrně, nebo prostě proto, že se jejich podnikatelský záměr nenaplní. A spousta lidí tu zase přijde o peníze. Za hloupost se hold platí.

• Čtěte také: Nekupujte dluhopisy firem, které dost dobře neznáte

Velký objem kapitálu také nadále poteče do nemovitostí. To je dle mého názoru docela rozumná varianta, jak peníze ochránit před inflací. Akorát trh nemovitostí není nafukovací. Čím více investičního kapitálu bude proudit do nemovitostí, tím více se budou zvedat jejich ceny. Může se nám tu postupně nafouknout pěkná bublina. Navíc je třeba si uvědomit, že poptávka po nájemním bydlení asi neporoste. Většina lidí se snaží využít nízkých úroků a bere si hypotéku na vlastní bydlení. Do nájmu seženete pouze studenty, začínající mladé páry, nebo lidi migrující za prací. Všechno to jsou krátkodobé pronájmy. Když vidím, kolik bytů se v Praze a Brně skupuje jako investice, jsem opravdu zvědavý, komu to majitelé chtějí pronajímat. Mnoho investorů už dnes asi nekupuje nemovitost za účelem pronájmu, ale čistě jako spekulaci na růst ceny.

Na místo bytů jsou dle mého názoru zajímavější z pohledu pronájmu komerční nemovitosti, které mají obecně vyšší rentabilitu pronájmu vůči tržní ceně a také zde snadněji najdete dlouhodobé nájemce. Z pohledu růstu ceny bych na místo bytů preferoval pozemky, zejména pak zemědělskou půdu. Její cena roste rychlejším tempem a pravděpodobně ještě několik let poroste. Ale oboje jsou to komplikovanější investice vyžadující vyšší kapitál.

Jak jinak je ještě možné chránit úspory před inflací? Dlouhodobě skýtají nejlepší ochranu před inflací akcie, neboť jejich hodnota v průměru z ekonomické logiky na delším časovém horizontu roste nad inflací. Avšak tady je skutečně potřeba kalkulovat s hodně dlouhým investičním horizontem a do akcií by měl investovat jen ten, kdo dokáže ustát krátkodobé poklesy řádově i o desítky procent. Akcie ve světě jsou dnes fundamentálně poměrně drahé a klidně se může stát, že za rok budou jejich ceny v průměru třeba o 20 procent nižší než dnes.

• Doporučujeme také: Akcie v USA jsou fundamentálně drahé

Spekulativně mohou být dnes jako ochrana před inflací zajímavé komodity. Ceny komodit obchodovaných na burze jsou z historického pohledu velmi levné, zhruba na stejné úrovni jako před deseti lety. Právě nízké ceny komodit jsou klíčovým faktorem, proč máme poslední tři roky nízkou inflaci. Jako ochrana před inflací tedy může velmi dobře posloužit třeba komoditní fond či ETF. Akorát to se dostáváme k nástrojům s ještě většími cenovými výkyvy než u akcií, čili skutečně jen pro investory s dynamickým rizikovým profilem, kterým takové výkyvy nevadí.

Když si to shrneme, klasické konzervativní nástroje počínaje spořicími účty, přes fondy peněžního trhu až po konzervativní dluhopisové fondy nás v příštích letech před inflací neochrání. Nicméně žádná ryze konzervativní alternativa neexistuje. Takže velmi konzervativní jedinci musí přežít, že reálná hodnota jejich úspor bude pravděpodobně mírně klesat. Středně konzervativní alternativu, jak ochránit úspory před inflací, nabízí nemovitosti. Nejvýnosnější by mohly být v příštích pár letech komodity, ale to je strategie vhodná jen pro spekulanty.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz

Poraďte se, kam nyní investovat peníze.