Ostatní

Bankovní daň a jiné daňové nesmysly

Bankovní daň je holý nesmysl, jen ublíží spotřebitelům. Místo toho potřebujeme celý daňový systém radikálně zjednodušit a zprůhlednit, snížit celkovou daňovou zátěž a následně udržet systém dlouhodobě kontinuální.

Jan Traxler
Privátní investiční poradce
24. 2. 2017

Bankovní daň... a koho oškubeme dál?

ČSSD rozjíždí předvolební kampaň a jedním z prvních populistických návrhů z dílny ČSSD je zavést sektorovou bankovní daň. Je potřeba potrestat ty zlobry banky a pořádně je oškubat, když mají tak velké zisky. Na to jistě mnoho voličů bude slyšet.

A budou přicházet další návrhy, určitě se Bohuslav vytasí s vyšší daní z příjmů pro právnické osoby, o tom mluví dlouho. Dost možná také se zavedením progresivního zdanění u fyzických i právnických osob, to je další oblíbený návrh levicových stran. Vedle toho bude zajisté mávat před lidmi vyššími důchody a vyššími platy učitelů a doktorů (přitom samozřejmě zapomene říct, že poslancům a vládním činitelům je zvedne dvakrát tolik). A ještě budou následovat sliby o dalším zvyšování minimální mzdy. Přidají se také lidovci a budou tradičně prosazovat další slevy na děti, další úlevy zemědělcům apod.

Lidé bděte, neblbněte

No to jsou všechno krásné návrhy. Oškubeme víc bohaté a dáme to chudým. Pan Sobotka umí velmi dobře využívat lidské závisti – vlastnosti, kterou máme všichni zakořeněnou v DNA a v České republice snad ještě více než kde jinde na světě.

A kdo to vlastně zaplatí? Ti bohatí? No to určitě. (velký smajlík) Ve finále to vždycky zaplatí nižší a střední třída. Kupříkladu bankovní daň. Jak se banky zahojí? Sníží úročení u bankovních vkladů (resp. momentálně nemají kam úroky snižovat, ale až začnou růst úrokové sazby, budou banky zvedat úroky pomaleji), nebo zvýší úroky u úvěrů, prostě a jednoduše si vezmou vyšší marži mezi úrokem z úvěru a úroky u vkladů. Na ziskovost bank to vliv mít nebude, ale pocítí to každý občan na svém účtu. Pokud pan Sobotka tvrdí, že díky bankovní dani vybere 11 miliard korun na daních navíc, tak o těch 11 miliard korun nebudou mít míň banky, ale běžní občané.

Když zvednete daň jakékoliv firmě, co udělá? Sedne si do kouta a bude naříkat, že má nižší zisky? Ne, zvýší ceny zboží a služeb pro koncové zákazníky. Zase to zaplatí občané. A když zvednete daně příliš, tak firma přesune sídlo do zahraničí a mnohdy i výrobu, stát ve finále vybere na daních méně a lidi přijdou o práci. To je opravdu vynikající nápad, zvyšovat firmám daně.

Tak zavedete progresivní zdanění a budete se snažit více zkásnout bohaté občany? To nám tu ještě chybělo, demotivovat lidi, aby přiznávali všechny příjmy. Nehledě na to, že ti nejbohatší nemají vysoký pracovní příjem, ale mají stejně vše ve firmách a různých fondech a nemají příliš velký problém své bohatství přesunout do zahraničí, stejně tak v případě potřeby i změnit daňovou rezidenci a platit nižší daně třeba v Monaku.

Lidovecké prosazování větších slev na dani na děti má alespoň nějaký logický ekonomický základ (disclaimer: mám dvě děti). Ale jeho provedení je naprosto debilní a neefektivní. Zaměstnavatelé musí složitě evidovat, kolik má zaměstnanec dětí, na které uplatňuje slevy, na každé v jiné výši, ty informace si pak mezi sebou vyměňovat se zaměstnavatelem partnera (zpravidla dnes více partnerů)... ve finále lidi akorát v lednu stráví spoustu času na mzdové účtárně, firmy musí tisknout stohy dalších papírů a zaměstnávat další účetní a finanční správa desítky dalších úředníků, kteří to mají kontrolovat, jestli někdo neuplatňuje slevy špatně. Dokonalá ukázka, jak co nejvíce zkomplikovat daňový systém.

Daňový systém – zmáčknout „delete"

Nerad se míchám do politiky. Ale dvě důležitá politická témata si troufám komentovat – daně a důchodový systém. K důchodovému systému se vrátím jindy. Pokud jde o daně, má-li naše zem dlouhodobě prosperovat a občanům růst životní úroveň, bylo by dobré celý daňový systém výrazně předělat, aby splňoval tři základní podmínky:

  • 1. maximální jednoduchost a transparentnost
  • 2. kontinuálnost
  • 3. přiměřená míra zdanění

Kolik lidí v naší republice si samo dokáže spočítat, jakou má platit daň z příjmu? Kolik lidí rozumí tomu, jak se počítají odvody na sociální a zdravotní pojištění (další forma daně)? Kolik mladých lidí ví, co to je sleva na poplatníka a jaké další slevy na dani může uplatňovat? A to se bavíme jen o zdanění příjmů. Kdo dokáže vyjmenovat, jaké všechny další daně se u nás uplatňují?

Dokud si 90 % obyvatel nedokáže samo spočítat daně, tak je daňový systém příliš složitý a tím pádem pro občany netransparentní.

Netransparentní je také tím, že v podstatě nikdo přesně neví, kolik peněz skutečně odvedl do státního rozpočtu. Možná zhruba víte, kolik jste zaplatili na dani z příjmů a dani z nemovitosti, schopnější jedinci dovedou ještě dohledat, kolik za ně zaměstnavatel odvedl na sociální a zdravotní pojištění, ale kdo z vás ví, kolik jste minulý rok zaplatili v obchodech na dani z přidané hodnoty? Kolik peněz jste připlatili na spotřební dani při tankování benzínu? Kolik peněz jste připláceli na podporované zdroje energie a další nesmysly ve faktuře za elektřinu?

Různých daní a poplatků je nesmyslně mnoho a expert Sobotka by rád zaváděl další a vše ještě více komplikoval. Daňové zákony se u nás mění několikrát do roka a největší změny zpravidla přichází na přelomu roku a pak se ještě řeší jejich odložená účinnost, takže se v tom ani čert nevyzná. Účetní a daňoví poradci v tom sami plavou, tak jak by si mohl běžný občan dokázat sám počítat daně a vyplňovat všechny formuláře? Vždyť jen § 4 zákona o daních z příjmů uvádí v prvním odstavci 36 položek osvoboditelných od daně z příjmů fyzických osob. A to je prosím daň z příjmů, která patří k těm jednodušším. V zákoně o DPH aby se koza vyznala.

Systém potřebuje radikálně zjednodušit, aby ho chápal pokud možno každý svéprávný občan a dokázal si daň spočítat na jednom řádku. (Příjmy – výdaje) x sazba daně = daň z příjmu. Nebo obdobně výdaje x sazba daně = daň ze spotřeby. A systém musí být kontinuální, neměl by se neustále měnit a zneužívat pro politické kampaně. Každý občan taky musí vědět, co za daně státu skutečně odvádí a co za to dostává a měl by mít možnost v daleko větší míře ovlivnit, na co jsou peníze z daní použity.

Daňový systém by měl mít co nejméně výjimek a osvobození. Jednotná sazba pro všechny, ať už na úrovni příjmů, nebo na úrovni výdajů (DPH). Tím pádem také minimální manévrovací prostor pro daňové podvody. A okamžitě bych zrušil některé nesmyslné daně jako je silniční daň, daň z převodu nemovitosti nebo samotná daň z nemovitosti. Je nestoudné „trestat" lidi za to, že si našetřili zdaněné peníze a koupili si za ně nemovitost. Podobně mě irituje také DPH, ale toho se v Evropské unii nezbavíme. Také poplatky na podporované zdroje energie bychom měli státu omlátit o hlavu a spolu s nimi mnohé další poplatky.

Snižme celkovou daňovou zátěž

Míra zdanění musí být přiměřená tomu, jaké služby stát zajišťuje. Rozhodně nevidím důvod, proč by měl stát zvyšovat daně, když za to nenabízí nové služby navíc. Nehledě na to, že minulý rok skončil státní rozpočet v přebytku. Většina ekonomů se určitě shodne na tom, že je nyní naopak prostor pro snížení daní a že je míra zdanění v ČR zbytečně vysoká.

Průměrná daňová zátěž v ČR je někde kolem 50 %. Je to hodně, nebo málo? Já myslím, že hodně, ale jsou v Evropě i větší extrémy. Nejde ale o to, srovnávat se s jinými zeměmi. Jde o to si říct, co vše za tyto daně dostáváme a zda případně chceme dostávat od státu více i za cenu vyššího zdanění, nebo zda chceme dostávat méně a platit adekvátně nižší daně. A pak jde ještě o to, vybírat daně co nejefektivněji, aby se zbytečně neztrácely peníze na byrokracii okolo, ať už na straně státu, nebo na straně daňových poplatníků.

Radikální zjednodušení daňového systému by totiž samo o sobě přineslo značné úspory státu a především firmám, které by pak z vyšších zisků odvedli více na dani z příjmu. S jednodušším systémem by také ubylo daňových úniků. Celková daňová zátěž by tak mohla klesnout. A s nižší daňovou zátěží by se méně lidí daním vyhýbalo, zvlášť pokud by zároveň každý chápal, co za daně dostává od státu (důchod, zdravotní péči, vzdělání, infrastrukturu, záchranné složky atd.) a mohl ve větší míře ovlivnit využití daní alespoň na místní samosprávní úrovni.

Samotná nižší daňová zátěž by přinesla vyšší životní úroveň občanům. Menší byrokratická zátěž (a to rozhodně nejen v oblasti daní) by vedla k vyšší produktivitě práce, tudíž k rychlejšímu ekonomickému růstu, neboli opět k růstu životní úrovně občanů. Jsou to vše spojené nádoby.

Takže prosím všechny politiky, buďte soudní a přestaňte vymýšlet další daňové nesmysly. Místo toho veďte prosím seriózní diskuzi napříč celým politickým spektrem, jak náš daňový systém radikálně zjednodušit a zprůhlednit (aby si 90 % obyvatel umělo spočítat daně a zároveň vědělo, co za ně dostává), jak snížit celkovou daňovou zátěž a jak následně udržet zjednodušený daňový systém kontinuální bez výraznějších změn minimálně po dobu 10 let.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Poraďte se, kam nyní investovat peníze.


Jan Traxler
Privátní investiční poradce
24. 2. 2017

Zpět na přehled

Novinky e-mailem

Chcete-li dostávat na e-mail newsletter FINEZ a informace o zajímavých investičních příležitostech, vyplňte svou e-mailovou adresu.

Pokud jste člověk, nevyplňujte

Sečtěte a zaokrouhlete (47.3 + 23.1) *

Kontaktujte nás

Jan Traxler
Privátní investiční poradce

Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně

Sledujte nás

 

Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.

Nahoru