Články a analýzy

Proč (ne)zařadit zlato do portfolia?

Jan Traxler, Komodity, 16.08.2018, Počet přečtení: 577

Zlato je dobré mít fyzicky doma jako jinou formu peněz pro případ nejhoršího. Zlato se také může hodit jako střednědobá spekulace nebo protiváha akciím. Nehodí se však vůbec pro dlouhodobé držení jako investice.

Zlato je už čtvrtý měsíc pod silným prodejním tlakem. Od ledna do dubna několikrát cena zlata atakovala hranici 1350 dolarů. Už to skoro vypadalo, že se zlato po sedmi letech půstu utrhne ze řetězu a prodejcům zlata začnou zase žně. Jenomže v květnu se tento krátkodobý trend otočil a od té doby cena zlata setrvale klesá. Nyní už se propadla pod 1200 dolarů za unci. Zlato je tak nejlevnější za poslední rok a půl (v dolarech). Pochopitelně se nabízí otázka, zda toho nevyužít k nákupu.

Vývoj ceny zlata

Osobně nepatřím k velkým fandům zlata, ale ani k jeho odpůrcům. Z mého pohledu má zlato své přednosti i negativa. Někdy ho klientům doporučím do portfolia zařadit, jindy ne. Záleží na časovém horizontu a rizikovém profilu celého portfolia. Klíčové je porozumět, jakou zlato hraje úlohu.

Zlato jako univerzální prostředek směny

Zlato několik tisíc let funguje jako univerzální platidlo. Z tohoto titulu k němu hodně lidí vzhlíží. Až bude nejhůř, v době války či jiné katastrofy, kdy bankovky budou mít hodnotu toaletního papíru, bude se hodit mít doma kousek zlata, abychom si měli za co koupit chleba nebo munici.

Pro tento účel je klíčové mít zlato fyzicky doma. Žádné burzovně obchodované kontrakty nebo fondy. Žádné bezpečnostní schránky někde ve Švýcarsku. Nýbrž pár slitků či mincí pěkně doma v šuplíku.

Na zlato se ale v tomto případě vůbec nedívejte jako na investici. Cílem není vydělat. Smyslem je, mít doma jako železnou rezervu jinou formu peněz, všeobecně přijímanou i v nejtěžších dobách.

Zlato jako dlouhodobý uchovatel hodnoty

Zlato také po tisíce let funguje jako velmi dobrý uchovatel hodnoty. Ovšem to platí pouze na velmi dlouhém časovém horizontu, minimálně 30 a více let. Třeba na desetiletém časovém horizontu nejde ani náhodou zaručit, že bude reálná hodnota zlata stejná jako dnes, tj. že cena poroste s inflací. Deset let je na zlato příliš krátký časový horizont. Zlato totiž jako každá jiná komodita podléhá tržním silám nabídky a poptávky.

V případě zlata je poptávka kromě průmyslu z velké části tvořena také investory a spekulanty. To způsobuje silné krátkodobé pohyby cen. Na delším horizontu je pak určujícím cenotvorným faktorem strana nabídky, která má několik let zpoždění za vývojem ceny. Když cena komodity výrazněji roste, těžaři investují do rozvoje nových těžebních kapacit, do reálné produkce se to ale projeví až po několika letech. Tou dobou začne být převis nabídky nad poptávkou a cena začne klesat.

Když naopak cena komodity výrazněji klesne, těžaři omezují těžbu a neinvestují do nových nalezišť. Pár let trvá, než se to projeví do objemu produkce na trhu. Pak se zpravidla cena stabilizuje. To je fáze, ve které se nacházíme nyní. Jelikož tou dobou těžaři neinvestují do rozvoje dalších nalezišť, po několika letech začne nabídka zaostávat za poptávkou a cena začne zase růst.

Tento cyklus se neustále opakuje u všech těžených komodit. Býčí i medvědí trend u komodit mnohdy trvá celé desetiletí. Na velmi dlouhém časovém horizontu pak platí, že cena zlata v průměru roste zhruba s inflací. Ale abychom mohli do zlata investovat s cílem, že si taková investice uchová svou reálnou hodnotu s inflací, musíme sledovat opravdu extrémně dlouhý horizont.

Přitom na delším časovém horizontu jako ochrana před inflací stejně dobře poslouží i nemovitost, akorát s tím rozdílem, že nemovitost navíc vydělává pravidelný nájem, kdežto zlato žádný výnos nenese. Podobně i akcie dlouhodobě perfektně fungují jako ochrana před inflací, protože z ekonomické logiky ceny akcií ve světě v průměru rostou rychleji než inflace. A podobně jako u nemovitostí, akcie nám navíc oproti zlatu generují pravidelný výnos ve formě dividend.

Osobně tedy nevidím jediný důvod, proč zlato kupovat jako dlouhodobý uchovatel hodnoty. To mi smysl nedává. Řešit třeba spoření na důchod pravidelnou investicí do zlata považuji za naprosto zcestné.

Zlato jako nástroj hedgingu nebo spekulace

Někdy ale můžeme využít zlata pro vyvážení celého portfolia nebo prostě čistě jako spekulaci. To má smysl na střednědobém horizontu, tj. řekněme zhruba 5 let. Východiskem pro vyvážení portfolia zlatem je historická zkušenost, že ke zlatu investoři nejvíce tíhnou v dobách ekonomické a finanční nestability. Není tomu tak vždy, ale poměrně často při velkém propadu cen na akciových trzích zároveň stoupá cena zlata.

Nyní jsme v situaci, kdy akciový trh v USA roste desátým rokem v řadě, což je nezvykle dlouhé období. Naproti tomu cena zlata se posledních šest let plahočí u dna a stále se nachází zhruba 35 % pod vrcholem z roku 2011. Dost možná se tam ještě pá let plahočit bode, kdo ví. Každopádně současná konstelace, kdy jsou zjednodušeně řečeno akcie na maximu a zlato na minimu, nahrává myšlence, zařadit zlato do portfolia se střednědobým výhledem buď jako jakousi protiváhu akciím, nebo čistě jako spekulaci, že cena zlata dříve nebo později vystřelí zase nahoru.

Akorát musíte být připraveni na to, že zlato je cenově ještě volatilnější než akcie, pohyby o 5 % za měsíc (někdy nahoru, jindy dolů) jsou u zlata naprosto normální. Taková pozice se tedy rozhodně nehodí do konzervativního portfolia, je vhodná spíše pro spekulativněji orientované investory.

Za účelem střednědobé spekulace je naprosto nevhodné kupovat zlato fyzicky domů. Zbytečně si akorát připlatíte vysokou marži oproti burzovní ceně. Ono pochopitelně něco stojí zlatou minci vyrazit, dopravit do ČR a nějakou marži si vezme taky obchodník. Když pak budete chtít zlato prodat, tak zjistíte, že výkupní cena fyzického zlata je zase nižší než burzovní cena. Ve finále rozdíl mezi nákupní a výkupní cenou fyzického zlata běžně bývá 10 a více procent.

Pro účely hedgingu či spekulace je efektivnější použít buď ETF, které fyzicky drží zlato, nebo ETF investující do akcií těžařů zlata, popřípadě fond, který investuje do akcií těžařů zlata nebo zlatých ETF. Fond je nákladově dražší řešení než ETF, ale zase ho můžete mít s měnovým zajištěním do korun, což není od věci, s ohledem na to, jak výrazně kolísá kurz dolaru. U akcií těžařů zlata je pak potřeba počítat s tím, že jejich volatilita je ještě větší než u samotného zlata, taková spekulace se tedy chová tak trochu jako páková spekulace do zlata.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Chcete se poradit, kam investovat?



Další články z kategorie:

„Se službami společnosti FINEZ Investment Management jsem velmi spokojen. Za velmi rozumný poplatek dostávám každý měsíc report výkonnosti mého portfolia s aktuálním shrnutím a v případě jednorázových investičních příležitostí včasné informace a doporučení, jak je využít.“ Filip V.