Life-cycle fondy se těší velké popularitě mezi investory i finančními poradci. Nejčastěji jsou využívány za účelem spoření na důchod. Je to správná volba? V čem spočívá jejich kouzlo? Měli byste dát přednost life-cycle fondům, nebo klasickým akciovým fondům?
Snad každý dnes tuší, že státní důchodový systém nebude schopný uživit všechny důchodce. Už nyní je důchodový účet v deficitu. Mladí lidé se musí na postproduktivní věk zabezpečit sami. Kolik si spořit? Co nejvíc. Kdy začít? Co nejdřív. A kam peníze ukládat? Nejlépe do akcií prostřednictvím akciového fondu nebo life-cycle fondu.
A právě na tyto dva produkty se dnes podíváme. Může se jednat o účastnický fond spravovaný penzijní společností, nebo klasický investiční fond spravovaný investiční společností. Tento rozdíl dnes řešit nebudeme, i když je podstatný z pohledu likvidity a daní. V tomto článku se podíváme čistě na rozdíl v investiční strategii klasického akciového fondu a life-cycle fondu, který s blížícím se odchodem do důchodu přesouvá prostředky z akcií do dluhopisů. Která strategie je výhodnější? Nejlépe si to můžeme ilustrovat na konkrétním příkladu dvou mladých investorů, Petra a Marie.
Petr je zodpovědný a spoří si na důchod. Do důchodu by měl jít za 30 let. Ví, že na tak dlouhém horizontu je pro něj nejvýhodnější pravidelně investovat do akciového fondu. Hodnota jeho investice sice výrazně kolísá, ale dlouhodobě mu fond vydělává v průměru 6 % ročně. Po 30 letech začne Petr čerpat pravidelnou roční rentu. Ovšem zrovna poslední třicátý rok dojde k velkému propadu na akciových trzích, hodnota Petrovy investice tehdy spadne o 40 % dolů. Přesto Petr dál drží své podíly v akciovém fondu a pravidelně čerpá rentu. Během 30 let spoření a následujících 20 let čerpání renty Petr zažije celkem 8 velkých propadů na akciových trzích.
Varianta 1 – Simulovaný roční výnos akciového fondu
Zdroj: FINEZ Investment Management
Marie je stejně stará jako Petr, zbývá jí také 30 let do důchodu. Marie zvolila pro spoření na důchod life-cycle fond. Pro zjednodušení simulace řekněme, že prvních 25 let spoří do stejného akciového fondu s průměrným zhodnocením 6 % p.a. Následně převede prostředky na dalších 25 let na pevně úročený vklad se 4 % ročním úrokem. 5 let ještě spoří na tento pevně úročený vklad, posléze 20 let čerpá roční rentu.
Varianta 2 – Simulovaný roční výnos life-cycle fondu
Zdroj: FINEZ Investment Management
Simulované roční výnosy jsou prvních 25 let totožné. Následně je simulován pevný výnos 4 % ročně. V praxi by i zde docházelo k výkyvům, i když výrazně menším než v případě akciového fondu. Pro zjednodušení a lepší ilustraci ale budeme kalkulovat s pevným výnosem 4 % ročně.
Marii se povedl skvělý tah, na rozdíl od Petra Marie před odchodem do důchodu zavčas převedla prostředky z akciového fondu na pevně úročený vklad. Zatímco Petr při odchodu do důchodu sledoval, jak hodnota jeho majetku padá dolů, Marie si spokojeně mnula ruce, že zvolila life-cycle fond.
Právě life-cycle fondy totiž fungují tak, že s blížícím se koncem investičního horizontu automaticky přesouvají vaše investice z volatilnějších akcií do méně volatilních dluhopisů. S trochou nadsázky se někdy nepřesně říká, že zamykají dosažené výnosy. Pro většinu investorů je to velmi jednoduchá a efektivní cesta, jak pravidelně investovat na delším horizontu a mít klidné spaní.
Kterou variantu raději zvolíte vy? Inspirovala vás více Marie, nebo Petr? Zvolíte pro spoření na důchod akciový fond, nebo life-cycle fond?
Přál bych si na tomto místě mít nějakou anketu. Nicméně je mi jasné, že naprostá většina čtenářů by nyní hlasovala pro life-cycle fond. A také většina finančních poradců dnes doporučuje svým klientům právě life-cycle fondy jako ideální nástroj pro spoření na důchod. Respektive ta osvícenější část poradců. Nemalá část poradců by pravděpodobně stále ještě hlasovala pro životní pojistky, protože z těch mají vyšší provize.
Malé procento lidí by možná zvolilo vlastní alternativu, že si budou sami s blížícím se odchodem do důchodu přesouvat prostředky z akciového fondu do dluhopisového. Mají tak volnější ruce ve výběru konkrétních fondů, a dá se tak teoreticky ušetřit na poplatcích, respektive zvolit fondy s nižší nákladovostí na správu (s nižším ukazatelem TER – total expense ratio).
Já osobně doporučuji většině klientů variantu první. Petr je můj pomyslný klient. Myslíte, že jsem se zbláznil? Vůbec ne. I kdybych předem věděl, že právě třicátý rok dojde k velkému propadu na akciových trzích, přesto bych Petrovi doporučil dál držet podíly v akciovém fondu a začít z něj normálně čerpat rentu dle původního plánu. Vtip je totiž v tom, že investiční horizont Petra i Marie není oněch 30 let dodůchodu, ale ještě dalších 20 let v něm.
Považuji za zbytečné převádět investice z akcií do dluhopisů, když má klient před sebou ještě naplánovaných dalších 20 let čerpání renty. To je horizont vhodný pro akcie. Proč by měl Petr dalších 20 let držet peníze v dluhopisech nebo na termíňáku? Zbytečně bych ho připravil o vyšší výnosy. Nevěříte? Tak se společně podívejme na reálná čísla.
- Čtěte také: Akcie i pro konzervativního investora?
Nejprve pro ilustraci převedeme simulované roční výnosy na pomyslný vývoj hodnoty podílového listu akciového fondu a life-cycle fondu. Ačkoliv výkonnost akciového fondu silně kolísá a dvouciferné výnosy jsou střídány dvoucifernými poklesy (viz první graf), v průměru jsme simulovali výnos 6 % p.a. Naproti tomu u life-cycle fondu jsme od 26. roku simulovali konstantní výnos 4 % p.a. Ve třicátém roce je na tom sice Marie lépe, protože Petrovo portfolio zrovna trpí velkým propadem na akciových trzích, v následujících letech ale Petrovy investice zase vydělávají více.
Varianta 1 – Simulovaný vývoj hodnoty podílového listu akciového fondu
Zdroj: FINEZ Investment Management
Graf vývoje hodnoty podílového listu life-cycle fondu sice na první pohled vypadá hezčí, bez výkyvů, ale když se podíváme na hodnoty na svislé ose, vyhrává pochopitelně akciový fond. Hodnota podílového listu life-cycle fondu stoupla za 50 let z jedné koruny na zhruba 13 korun (prvních 25 let o 6 % p.a., následujících 25 let o 4 % p.a.) Hodnota podílového listu akciového fondu stoupla za 50 let z jedné koruny na zhruba 18 korun (6 % p.a.)
Varianta 2 – Simulovaný vývoj hodnoty podílového listu life-cycle fondu
Zdroj: FINEZ Investment Management
Nyní se podívejme, co to udělá s vývojem hodnoty zůstatku investice při čerpání pravidelné roční renty. Kupříkladu budeme kalkulovat, že Petr i Marie spořili oba svorně 20 tisíc korun ročně. Za třicet let tak oba dva vložili do fondu celkem 600 tisíc korun. Hodnota jejich investice dle simulovaných výnosů vychází ve třicátém roce zhruba 1,5 mil. korun. Oba se rozhodnou čerpat roční rentu 120 tisíc korun (tedy 10 tisíc korun měsíčně). Za dvacet let tak postupně vyberou 2,4 mil. korun.
Varianta 2 – Simulovaný vývoj hodnoty zůstatku investic v life-cycle fondu
(renta 120 tis. Kč ročně)
Zdroj: FINEZ Investment Management
Marii to tak akorát vyjde. Po dvaceti letech už je bez peněz. Naproti tomu hodnota zůstatku Petrových investic v akciovém fondu je rok před koncem plánovaného čerpání renty stále zhruba 2,5 mil. korun. Jako na potvoru v posledním roce zase přijde velký propad na akciových trzích a hodnota Petrových investic znovu klesne o milion korun. Přesto Petr může dál vesele čerpat rentu, protože z vlastní zkušenosti moc dobře ví, že se ceny akcií časem zase zvednou zpět. A až jednou umře, zachová po sobě vnoučatům slušnou sumičku.
Varianta 1 – Simulovaný vývoj hodnoty zůstatku investic v akciovém fondu
(renta 120 tis. Kč ročně)
Zdroj: FINEZ Investment Management
A nebo porovnejme obě varianty jinak. Marie může 19 let čerpat rentu 120 tisíc korun ročně a na poslední rok už jí zbyde jen 60 tisíc korun. Naproti tomu Petr, kdyby chtěl, by mohl stejných dvacet let čerpat rentu 175 tisíc korun ročně. Celkem by tak během dvaceti let vybral 3,5 mil. korun (přitom vložil dohromady jen 600 tisíc korun).
Budeme-li simulovat tuto vyšší rentu, všimněte si na následujícím grafu, jak postupně s klesajícím zůstatkem investic klesají výkyvy křivky. Funguje zde obdobný mechanismus jako v době nákupů. I zde vidíte velmi hladký průběh křivky znázorňující vývoj hodnoty investice, ačkoliv když se podíváte na úplně první graf, po celých 50 let docházelo každých 5-7 let k velkým propadům až o 40 %. Tento jev určitě všichni dobře znáte jako průměrování nákladů, nebo pod cizím termínem cost-average efekt.
- Doporučujeme také: Jak investovat v době krize I - pravidelné investice
Varianta 1 – Simulovaný vývoj hodnoty zůstatku investic v akciovém fondu
(renta 175 tis. Kč ročně)
Zdroj: FINEZ Investment Management
Cost average efekt funguje nejen v době akumulace kapitálu, ale stejně dobře také v době čerpání renty. Proto si Petr může dovolit celou dobu investovat do akciového fondu. Nepotřebuje „zamykat výnosy" a přesouvat kapitál do méně volatilních aktiv jako jsou dluhopisy. Během života sice zažije mnoho situací, kdy uvidí dramatické poklesy. Ne každý to ustojí. Ale Petr je poučený investor a ví, že propady k akciím patří. Nezneklidňují ho. Proto je pro něj výhodnější a vhodnější investovat do akciového fondu.
Life-cycle fondy rozhodně nejsou špatné produkty. Málokdo je natolik zkušený nebo přinejmenším poučený investor, aby si troufl následovat Petra. Mnoho lidí neustojí tak velké a náhlé propady, jaké občas zažívají akciové trhy. Akciový fond by sice měl být všeobecně pro spoření na důchod s následným čerpáním renty výhodnější, není však vhodný pro každého. Life-cycle fond je matematicky méně výhodný, ale psychologicky často vhodnější produkt. Proto bych nechtěl řešení postavené na life-cycle fondech paušálně odsuzovat.
Life-cycle fondy také oceníme zejména tehdy, pokud řešíme delší horizont spoření s jednorázovým výběrem na konci spoření. Ukázkový příklad je spoření dětem na studia, bydlení apod. Od narození dítěte máme přibližně 20 let na spoření, což je dost dlouhý horizont, abychom využili pravidelných investic do akciového fondu. Ovšem peníze pak budeme chtít vybrat jednorázově. Nechceme riskovat, že tou dobou zrovna akciové trhy zažijí další velký propad. Jako ideální nástroj se v tomto případě hodí právě life-cycle fond, který bude automaticky s blížícím se výběrem postupně realokovat naše investice z akcií do dluhopisů. Je to o dost jiná situace, než když plánuji čerpat postupnou rentu a můžu si dovolit vystát propad hodnoty portfolia. Pak life-cycle postrádá smysl a je výhodnější držet podíly v akciovém fondu.
Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz
Jsem jednatelem společnosti FINEZ a zakladatelem multi-fondu Otakar. S klienty jednám přímo já. Více o mně
Sledujte nás
Upozorňujeme, že po telefonu neposkytujeme žádné informace k investicím ani službám, neboť hovory nejsou nahrávány a my máme ze zákona povinnost archivovat veškerou komunikaci se zákazníky. Telefon slouží pouze k domluvení termínu osobní schůzky či nahrávaného videohovoru. K veškerým dotazům jinak prosím využívejte kontaktní formulář nebo email.
