Před dvěma týdny jsme si popsali, jaké poplatky si fondy běžně účtují. Řekli jsme si, že zatímco vstupní poplatek je jednorázový náklad, správcovský poplatek ovlivňuje hodnotu investice každoročně, na delším časovém horizontu je proto daleko důležitější sledovat, jak vysoké má fond roční náklady na správu, tzv. TER (total expense ratio). Více v článku Poplatky u investičních fondů – na co si dát pozor?

Předplaťte, dostanete slevu

V případě pravidelného investování hrají ale podstatnou roli i vstupní poplatky. Běžnou praxí je, že po vás budou chtít předplatit vstupní poplatek na delší dobu dopředu z pevně nastavené cílové částky. Odmítněte to. Budou vás lákat na nižší sazbu poplatku, když ho předplatíte. Přesto odmítněte. Předplacený poplatek je výhodný pouze pro zprostředkovatele, aby získal hned vysokou provizi, ale pro klienty to výhodné není, i když vás budou přesvědčovat slevami. Podívejme se na konkrétní příklad.

Pepovi je 35 let. Jelikož se chce zajistit na důchod, rozhodne se, že si bude každý měsíc odkládat stranou 5000 korun a bude je formou pravidelných vkladů investovat do akciového fondu. Počítá s tím, že bude takto pravidelně investovat příštích 30 let (ono to asi ve finále bude déle, protože důchodového věku dosáhne zcela jistě později než v 65 letech, ale na tom nyní nesejde). Dejme tomu, že za těch 30 let bude mít zvolený akciový fond průměrné zhodnocení 5 % p.a.

Budeme nyní vše počítat v nominálním vyjádření, tedy nebudeme zohledňovat inflaci. Cílem našeho příkladu je dnes pouze ukázat vliv vstupních poplatků na hodnotu investice, nic víc. Tématu zajištění na stáří jsme se podrobněji věnovali v analýze Kolik bych si měl spořit na důchod?, kde jsme zohledňovali i inflaci.

Pepa dostal nabídku od svého finančního poradce:

„Akciový fond má standardně vstupní poplatek 5 %, ale když si sjednáte pravidelnou investici na 30 let, dostanete zvýhodněný poplatek jen 3 %."

Je to výhodná nabídka? Na první pohled možná ano. Ale ve skutečnosti není. Ten zvýhodněný poplatek je totiž podmíněn tím, že je uhrazen předem z takzvané cílové částky. V našem případě je cílová částka 1,8 mil. korun (5000 Kč x 12 měsíců x 30 let). Pepa má tedy možnost předplatit si vstupní poplatek z celé této sumy dopředu a pak má nárok na zvýhodněnou sazbu 3 %, předplacený vstupní poplatek by byl 54 000 korun (3 % x 1,8 mil. Kč).

A nebo Pepa nemusí předplácet poplatek dopředu z cílové částky, může si nechávat strhávat vstupní poplatek až z každého realizovaného vkladu, ale pak nedostane slevu, takže bude z každého vkladu platit plný 5 % vstupní poplatek. Z měsíčního vkladu 5000 korun by tedy selskou matematikou poplatek vycházel na 250 korun (5000 Kč x 5 %). Fakticky je to pouze 238 korun, protože ten vstupní poplatek se musí počítat z čisté investice (nikoliv z hrubé výše vkladu), správný postup výpočtu je 5000 Kč x 5 % / (1 + 5 %) = 238 Kč.

Pokud bude Pepa každý měsíc platit z nového vkladu vstupní poplatek 238 korun, celkem za 30 let zaplatí na vstupních poplatcích 85 680 korun (238 Kč x 12 měsíců x 30 let), čili výrazně více, než kdyby vstupní poplatek předplatit se zvýhodněnou sazbou dle nabídky svého finančního poradce.

Sleva není zadarmo

Celé to má ale dva háčky. První je zjevný asi každému. Ta sleva není zadarmo, Pepa se v podstatě musí upsat k pravidelnému investování na 30 let. Respektive nemusí to pak dodržet, ale jednou dopředu zaplacený poplatek už mu nikdo nevrátí. Člověk nikdy neví, co se v životě stane. Kdo ví, jestli třeba Pepa nebude muset za rok ze zdravotních či jiných důvodů celý svůj plán přehodnotit. Předplácet si vstupní poplatek takhle na dlouhou dobu dopředu považuji z principu za nesmysl.

Druhý háček by ekonomové označili pojmem „náklady ušlé příležitosti". Jde o to, že peníze, které by Pepa musel použít na úhradu předplaceného vstupního poplatku, by jinak mohl investovat a ty už by mohly začít vydělávat. V praxi programy pravidelného investování zpravidla fungují tak, že Pepa posílá 5000 korun měsíčně a v prvních měsících se z nich postupně hradí onen předplacený vstupní poplatek. Tedy deset měsíců fakticky neinvestuje, jen hradí vstupní poplatek. V jedenáctém měsíci se strhnou zbývající 4000 korun na poplatek a 1000 korun už investuje, od dvanáctého měsíce pak teprve skutečně začíná Pepa pravidelně investovat celých 5000 korun měsíčně. Jinými slovy vlastně peníze nezhodnocuje 30 let, ale pouze něco málo přes 29 let a v tom je jádro problému.

Pokud by Pepa vstupní poplatek nepředplácel, tak od prvního měsíce investuje 4762 korun (5000 Kč vklad – 238 Kč poplatek). Tyto peníze už se mohou zhodnocovat. Vlivem složeného úročení se pak ten jeden rok navíc výrazně projeví do celkového zhodnocení. To už je trochu složitější matematika, ale podívejme se, jaká by byla hodnota Pepovi investice po 30 letech při kalkulovaném zhodnocení 5 % p.a. Celkem by Pepa za 30 let vložil do akciového fondu 1,8 mil. Kč. Z čisté měsíční investice ve výši 4762 Kč by po 30 letech při 5 % výnosu měl necelých 3,9 mil. Kč, přesně to vychází 3 898 561 korun.

V případě, že by nejprve hradil zvýhodněný 3 % předplacený vstupní poplatek a teprve od dvanáctého měsíce začal čistého investovat 5000 korun, tak by při výnosu 5 % měl po 30 letech zhruba o 33 tisíc korun méně, přesně to vychází 3 865 243 korun.

Předplacením poplatku se ošizuji o výnosy

Chápu, že to asi bude znít těžko uvěřitelné. Když celkově zaplatím na vstupních poplatcích o nějakých 31 680 korun více, tak jak může být hodnota mé investice na konci o 33 318 korun větší? To je přeci nesmysl.

Není. Zkusme si to ukázat na jednodušším příkladu. Porovnáme dvě varianty spoření:
1. Měsíční úložka 1000 Kč po dobu 29 let s výnosem 5 % p.a.
2. Měsíční úložka 950 Kč po dobu 30 let s výnosem 5 % p.a.
U které varianty bude na konci větší suma?

Varianta druhá s nižší měsíční úložkou, ale o rok delším časovým horizontem, vychází ve finále lépe. Na konci budu mít zhruba o deset tisíc více, ačkoliv jsem vložil o šest tisíc méně. Projevuje se tu totiž kouzlo složeného úročení, o jeden rok delší doba úročení hraje v tomto případě větší roli než o 50 korun nižší velikost měsíčního vkladu. A úplně stejný princip funguje i v případě předplacených vstupních poplatků u našeho příkladu s Pepou.

Takže onen „zvýhodněný poplatek" nejen že nutí Pepu se upsat na dlouhou dobu dopředu, ale ve skutečnosti je pro něj i finančně nevýhodný, i když to tak na první pohled nevypadá.

Vliv inflace

A to ještě nezohledňujeme časovou hodnotu peněz. Pakliže Pepa nebude poplatek předplácet dopředu, ale nechá ho strhávat každý měsíc z nového vkladu, bude sice pořád platit 238 korun měsíčně, ale reálná hodnota poplatku bude postupem času vlivem inflace klesat.

Za deset let už bude těch 238 korun mít pro Pepu vlivem inflace zcela jistě menší hodnotu než dnes. Například při 2 % inflaci by reálná hodnota poplatku po 10 letech klesla na 195 korun a po 20 letech na 160 korun. Takže v reálné hodnotě Pepa nakonec zaplatí na poplatcích méně, než kdyby využil oné zvýhodněné sazby předplaceného vstupního poplatku.

Předplacený poplatek? Ne, děkuji!

Až vám někdo zase bude nabízet super výhodné pravidelné investování, pamatujte na to, že je nesmysl předplácet vstupní poplatek dopředu. Trvejte na tom, že nebudete nic předplácet a k ničemu se upisovat. Pokud vám váš poradce bude tvrdit, že to jinak nejde, tak ho okamžitě vyhoďte z domu. Vždycky je možné pravidelné investování nastavit i bez cílové částky a bez předplácených poplatků, každý správce fondu či obchodník s cennými papíry to umí, jen to možná neví nebo neumí váš poradce, pak to ale asi nebude moc dobrý poradce.

Nejlepší varianta by samozřejmě byla, kdyby Pepa uhádal slevu na 3 % a zároveň nemusel poplatek předplácet. Pak ten rozdíl v hodnotě investic po 30 letech oproti přeplacenému vstupnímu poplatku v našem příkladu už dělá zhruba 110 tisíc korun, při stejné procentuální sazbě poplatku. A jen tak pro ilustraci, kdyby nemusel platit poplatek žádný, měl by po 30 letech o dalších zhruba 120 tisíc korun víc.

Marketingová poznámka: Ve FINEZ nikdy nenecháváme klienty poplatky předplácet a běžně v rámci průběžné péče i tak poskytujeme klientům o 40-80 % nižší vstupní poplatky, u velkých investorů i nulové.

Zprostředkovatelé pochopitelně preferují variantu předplaceného poplatku, aby měli okamžitě nárok na provizi z celého poplatku a nechodila jim provize dvacet korun měsíčně. Ale pro klienty to výhodné není. Trvejte na tom, že nechcete poplatek předplácet.

Každý investiční zprostředkovatel má ze zákona povinnost jednat s odbornou péčí a v nejlepším zájmu zákazníka. Předplacené poplatky u pravidelných investic tomu odporují, nejsou v nejlepším zájmu zákazníka, nýbrž v nejlepším zájmu zprostředkovatele. Pevně věřím, že proti této praxi brzy zakročí regulátor, Česká národní banka.

Upozornění: Celý článek je postaven pouze na matematickém výpočtu možné hodnoty investice při zadaném hypotetickém výnosu a na zadaném časovém horizontu při zadané sazbě vstupních poplatků a formě jejich úhrady. Nejedná se o nabídku ani simulaci na základě historického vývoje ani prognózu budoucích výnosů žádné konkrétní investice.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz

Chcete se poradit, kam investovat?

Kontaktujte nás