Články a analýzy

Investice a daně 1 – Akcie a fondy

Jan Traxler, Jak investovat, 18.02.2016, Počet přečtení: 6152

Výnosy z investic je potřeba řádně zdanit. Některé jsou ale od daně osvobozeny. Jak správně zdanit příjem z prodeje akcií, podílových listů či jiných cenných papírů?

Čtěte také:

Často s klienty řešíme situace, kdy jim vzniká povinnost podat daňové přiznání a zdanit výnosy z investic. Pro začátek je potřeba rozlišit, zda investuji jako fyzická osoba nepodnikatel, nebo zda se jedná o investici zahrnutou do obchodního majetku podnikatele či právnické osoby. Podnikatelé to mají trochu složitější. Pokud evidují investici v účetnictví, musí ji každý rok přecenit a podle toho výnos nebo ztráta z přecenění hodnoty investice ovlivní jejich celkový výsledek hospodaření. Každý účetní ale správné účetní a daňové postupy zná a určitě lépe než já, takže podnikateli se nebudeme nyní zabývat.

My se v miniseriálu věnovanému zdanění výnosů z investic zaměříme pouze na investice soukromé. Tady totiž většina lidí ani netuší, že mají nějaké daně platit. Obecně můžeme výnosy z investic rozdělit na tři skupiny, tak jak je rozděluje i zákon o daních z příjmů:

  • §8 – Příjmy z kapitálového majetku
  • §9 – Příjmy z nájmu
  • §10 – Ostatní příjmy, kam se řadí i příjem z prodeje cenných papírů

Pro všechny aktuálně platí sazba daně z příjmů ve výši 15 %. Různě se ale liší postup zdanění. V prvé řadě není vždy určující, zda investor dosáhl zisku. Mnohdy může být investice i ztrátová, a přesto musíte podat daňové přiznání a uvést tam jako dílčí základ daně 0 korun. Podstatné je, zda vám vznikl zdanitelný příjem, o jakou formu příjmu se jedná a zda je osvobozený od daně z příjmu.

Pro větší přehlednost si to zkusíme shrnout do jedné tabulky

  Příjem z držby Příjem z prodeje
Nemovitosti Nájem (§9) Ostatní příjmy (§10)
Akcie, dluhopisy, fondy Dividendy a úroky (§8) Ostatní příjmy (§10)
Sazba daně 15 %

Dnes se podrobněji podíváme na příjem z prodeje cenných papírů. V navazujících článcích si pak řekneme více ke zdanění dividend, příjmů z pronájmu nebo prodeje nemovitostí a pro úplnost také ke specifikům zdanění výnosů u dluhopisů.

Příjem z prodeje cenných papírů

Při prodeji akcií a obdobně i při prodeji nebo zpětném odkupu podílových listů investičních fondů vám vzniká tzv. příjem z prodeje cenných papírů. Ten se daní jako ostatní příjmy podle §10 zákona o daních z příjmů. Proti příjmu lze jako výdaj uplatnit pořizovací náklady včetně poplatků. Investuji-li například 200 tisíc korun do akciového fondu a po roce podíly ve fondu prodám za 250 tisíc korun, v příloze č. 2 daňového přiznání uvedu jako příjem 250 tisíc korun a jako výdaj 200 tisíc korun. Dílčím základem daně je pak pochopitelně rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy 50 tisíc korun.

Příjmy a výdaje se uvádí souhrnně za všechny cenné papíry, u nichž nám vznikl příjem z prodeje cenných papírů. Jinými slovy, proti zisku z jedné investice lze uplatnit ztrátu z jiné investice. V daném roce například prodám akcie Erste Group za 300 tisíc korun, jejichž pořizovací cena byla včetně poplatků 200 tisíc korun (zisk 100 tisíc korun). Zároveň prodám akcie ČEZ za 150 tisíc korun, jejichž pořizovací cena byla také 200 tisíc korun (ztráta 50 tisíc korun). V daňovém přiznání pak uvádím jako příjmy z prodeje cenných papírů 450 tisíc korun (300 tisíc Erste Group + 150 tisíc ČEZ) a jako výdaje 400 tisíc korun (200 tisíc Erste Group + 200 tisíc ČEZ). Dílčí základ daně je tedy 50 tisíc korun.

Jako dílčí základ daně podle §10 se vždy bere celkový kladný rozdíl všech příjmů z prodeje cenných papírů. Jinými slovy, v případě celkové ztráty se uvádí dílčí základ daně 0 korun. Nelze uplatnit ztrátu vzniklou z prodeje cenných papírů proti jiným zdanitelným příjmům, například proti příjmům z podnikání, nebo z pronájmu nemovitostí apod.

Přepočet cizí měny na koruny

Při prodeji cenných papírů v cizí měně je potřeba převést příjmy i výdaje do korun. U soukromého investora, který nevede účetnictví, slouží pro přepočet na koruny jednotné kurzy stanovené Generálním finančním ředitelstvím.

Vybrané jednotné kurzy platné pro rok 2015

Země Měna Kurz
EMU EUR/CZK 27,27
USA USD/CZK 24,69
Velká Británie GBP/CZK 37,66
Švýcarsko CHF/CZK 25,62
Kanada CAD/CZK 19,16
Polsko PLN/CZK 6,52
Švédsko SEK/CZK 2,92
Norsko NOK/CZK 3,04

Zdroj: Pokyn GFŘ D-25 ze dne 4. 1. 2016

Příjmy i výdaje se převedou stejným kurzem na koruny. Pro účely stanovení daně tak nehraje žádnou roli, jaký byl kurz koruny při nákupu a při prodeji. Mnohdy tak nastává situace, že investor v korunách realizuje ztrátu, ale přesto musí zdanit zisk vypočítaný v cizí měně a přepočtený na koruny. Jindy naopak investor ve skutečnosti po přepočtu na koruny vydělá, ale jelikož prodejní cena byla nižší než nákupní, tak daňový základ je nulový.

Pro ilustraci si uveďme příklad. V roce 2014 jste nakoupili 1000 kusů akcií společnosti Ford za cenu 15 dolarů na akcii. Celkem tedy pořizovací náklady 15 tisíc dolarů. Kurz dolaru byl tehdy 20 korun za jeden dolar, tedy v korunách jste za akcie zaplatili 300 tisíc korun (1000 x 15 x 20). V roce 2015 jste všechny akcie prodaly za cenu 14 dolarů za kus, celkem tedy máte zdanitelný příjem 14 tisíc dolarů. Kurz dolaru byl při prodeji 25 korun za dolar. V korunách jste při prodeji akcií obdrželi 350 tisíc korun (1000 x 14 x 25). Tato transakce vám ve skutečnosti vynesla 50 tisíc korun, přesto z ní neplatíte žádnou daň.

Do daňového přiznání totiž uvádíte příjem 14 000 dolarů přepočtený jednotným kurzem dolaru pro rok 2015, což je 24,69. V příloze 2 daňového přiznání tedy uvádíme příjem z prodeje cenných papírů 345 660 Kč. Proti tomu uplatníte výdaj 15 000 dolarů přepočtený stejným kurzem 24,69. V příloze 2 daňového přiznání uvádíte výdaj 370 350 korun. Dílčí základ daně je kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji, tedy nula korun.

Osvobození od daně z příjmů

Ve dvou případech je příjem z prodeje cenných papírů osvobozen od daně z příjmů. Zaprvé, pokud úhrnný příjem z prodeje cenných papírů nepřesáhne v daném zdaňovacím období částku 100 tisíc korun (§4 odst. 1v zákona o daních z příjmů). Pokud například prodáte podílové listy jednoho fondu za 60 tisíc korun a druhého fondu za 50 tisíc korun, už jste tento limit přesáhli a obě transakce musíte zdanit. Mnoho lidí si myslí, že rozhodující je výše dosaženého zisku. Nikoliv. Rozhodující je úhrn příjmů, bez ohledu na to, jak vysoký je dosažený zisk. I kdyby investor realizoval ztrátu, pokud výše příjmů z prodeje cenných papírů přesáhne 100 tisíc korun, musí podávat daňové přiznání s dílčím daňovým základem 0 korun.

Dále je příjem z prodeje cenných papírů vždy osvobozen od daně z příjmů (bez ohledu na výši příjmů), pokud mezi nabytím a prodejem uplynula doba delší než 3 roky (§4 odst. 1v zákona o daních z příjmů). Tento tříletý časový test platí od 1. 1. 2014. Do té doby byl v platnosti pouze šestiměsíční časový test. Přechodné ustanovení říká, že na cenné papíry pořízené podle staré úpravy do 31. 12. 2013 se nadále vztahuje šestiměsíční časový test. Tedy veškeré cenné papíry nakoupené do 31. 12. 2013 již splňují podmínku osvobození o daně z příjmů. Cenné papíry nakoupené 1. 1. 2014 a později zatím tříletý časový test nesplňují a při jejich prodeji je potřeba příjem z prodeje řádně zdanit.

Zde pak často dochází k různým kombinacím a někdy není vůbec lehké se dopočítat přesných čísel, zvlášť v případě, kdy investor nakupoval podílové listy pravidelně třeba každý měsíc po dobu několika let. Každý nákup se posuzuje samostatně.

Časová posloupnost

Pokud investor neprodává celou pozici naráz, ale jen část akcií či podílových listů, postupuje se standardně metodou FI-FO (first in – first out). Například nakoupil jsem nejprve 1000 kusů akcií ČEZ v roce 2013 za 500 korun na akci, pak dalších 1000 kusů v roce 2014 za 600 korun na akcii a pak ještě dalších 1500 kusů v roce 2015 za 650 korun na akcii. Pak začala jejich cena na burze klesat a já jsem se rozhodl 1500 kusů akcií prodat za cenu 550 korun na akci.

Pro účely stanovení základu daně se má za to, že jsem prodával prvních 1500 kusů, které jsem nabyl, tj. 1000 kusů z roku 2013 s pořizovací cenou 500 korun na akcii a 500 kusů z roku 2014 s pořizovací cenou 600 korun za akcii. Jelikož prvních 1000 kusů splňuje časový test, příjem z jejich prodeje je osvobozený od daně z příjmů. Do daňového přiznání tak uvádím pouze příjem z prodeje 500 kusů akcií ČEZ, konkrétně 500 ks x 550 Kč = 275 000 korun. Jako výdaj uvedu 500 ks x 600 Kč = 300 000 korun. Daňový základ je kladný rozdíl, čili nula korun.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz


Poraďte se, kam nyní investovat peníze.


 

Další články z kategorie:

„Jsem klientem FINEZ od roku 2010. Jejich práce je skutečně na vysoké úrovni. Pro každou investici mají vždy zpracovanou podrobnou analýzu. Vážím si jejich profesionálního, ale i přátelského přístupu ke svým zákazníkům.“ Ivo R.