Nekupujte dluhopisy firem, které dost dobře neznáte

U každé investice vždy posuzujeme její výnosový potenciál s podstupovaným rizikem. To jsou spojené nádoby. Vyšší potenciální výnos jde vždy ruku v ruce s vyšším rizikem. To se nedá obejít. Jen si někdy toho rizika nejsme vědomi. Tuto disproporci ve vnímání potenciálního výnosu a rizika vnímám často u klientů, kteří investují do dluhopisů, zvlášť v případě „podomního prodeje dluhopisů", se kterými se neobchoduje na burze.

Jak měřit potenciální výnos dluhopisů?

Potenciální výnos u dluhopisů vyjadřuje tzv. výnos do splatnosti. Tento ukazatel nám říká, kolik procent vyděláme, budeme-li dluhopis držet až do jeho splatnosti a pokud zároveň dlužník dodrží veškeré závazky, tj. bude řádně platit úroky a při splatnosti nám vrátí plnou nominální hodnotu dluhopisu. Kalkulujeme tak i s případným ziskem či ztrátou danou rozdílem aktuální tržní ceny dluhopisu a jeho nominální hodnoty. Fakticky totiž na burze málokdy koupíte dluhopis za nominál, na burze se jeho cena často i výrazně liší a od toho se odvíjí i celkový výnos z investice, nikoliv jen podle výše vyplácených úroků.

Aktuálně například všechny starší dluhopisy s áčkovým kreditním ratingem koupíte za vyšší cenu, než je jeho nominální hodnota. Je to dáno tím, že tyto starší dluhopisy nesou vyšší úrok než dnes vydávané dluhopisy. Jejich výnos do splatnosti je ale stejný, neboť mají vyšší tržní cenu (s vyšší přirážkou oproti nominálu). Naopak většina dluhopisů s nízkým kreditním ratingem (tzv. high yield dluhopisy) se aktuálně obchoduje pod svou nominální hodnotou, neboť investoři mají strach, že mnozí emitenti zkrachují a nedodrží své závazky. Poslední dva roky se tak znovu rozevírají nůžky mezi potenciálním výnosem bezpečnějších dluhopisů a těch rizikovějších.

Rozdíl ve výnosech do splatnosti high yield dluhopisů oproti státním dluhopisům v USA

Zdroj: Federal Reserve Bank of St. Louis, Bank of America Merrill Lynch

V čem spočívají rizika spojená s investicí do dluhopisů?

Riziko spojené s investicí do dluhopisů má více podob. Klasický dluhopis má pevnou nominální hodnotu, jeho tržní cena se ale hýbe. Na tyto pohyby má výrazný vliv zejména vývoj úrokových sazeb a inflační očekávání, čili do značné míry tržní cenu dluhopisů ovlivňuje devizová a měnová politika centrálních bank.

Platí pak jednoduché pravidlo, že čím delší doba do splatnosti dluhopisu, tím citlivější bývá jeho cena na změnu úrokových sazeb a dalších faktorů. Proto lze obecně říct, že krátkodobý dluhopis je bezpečnější než dlouhodobý. Tomu zpravidla odpovídá i potenciální výnos. Výnos do splatnosti delšího dluhopisu bývá trochu vyšší než výnos do splatnosti dluhopisu s kratší dobou do splatnosti.

Nicméně pokud odhlédneme od pohybů tržní ceny, které mnoho investorů ani nevnímá, neboť investují do dluhopisů, které nejsou obchodované na burze, tak klíčovým faktorem z pohledu rizika je důvěryhodnost emitenta dluhopisu. Než nakoupím jakýkoliv dluhopis, musím si vždy položit otázku, jak moc důvěřuji protistraně, že dodrží své závazky. Jinými slovy měl bych se pídit po tom, z čeho bude dlužník platit úroky a kde vezme peníze na splacení svého dluhu při splatnosti dluhopisu.

V České republice se v posledních letech rozmohly různé veřejné i neveřejné emise dluhopisů. Často vám dnes různí zprostředkovatelé a „finanční poradci" budou nabízet jako konzervativní investici nějaký dluhopis neobchodovaný na burze vydaný nejrůznějšími firmami s krásným letákem, na kterém je zvýrazněno „fixní úrok" nebo podobné zaklínadlo.

Málokdo vás při tom upozornění na kreditní riziko takové investice, tj. riziko, že když se firmě nebude dařit dle plánu, nemusíte z investice už vidět ani korunu. A to nemluvím o určitém statistickém procentu podvodníků, kteří tímto způsobem záměrně lákají z lidí peníze. Ale i sebelepší byznys plán někdy nedopadne dle původních představ a může pro investora skončit velkou ztrátou, ačkoliv na letáku bylo napsáno „fixní úrok".

Hodně napoví kreditní rating

Pro posouzení kreditního rizika slouží jako poměrně spolehlivý ukazatel kreditní rating daného emitenta. Tento rating není neomylný, ale hodně napoví o solventnosti emitenta. Nejčastěji se používají ratingy od agentury Standard&Poor's, Fitch a Moody's. Rating BBB- a vyšší je považován za investiční. Rating BB+ a nižší je již považován za spekulativní. Česká republika má aktuálně podle agentury S&P rating AA-, nejvyšší rating AAA má například Německo nebo Švýcarsko.

Kreditní rating a jeho význam

Zdroj: FINEZ Investment Management

Dluhopisy s nejvyšším ratingem již mají velmi nízký výnosový potenciál. Ku příkladu desetiletý německý státní dluhopis má výnos do splatnosti cca 0,15 % p.a. České státní dluhopisy se splatností za deset let mají taktéž bídný výnos do splatnosti cca 0,4 % p.a. A švýcarské státní dluhopisy mají dokonce záporný výnos do splatnosti. Naproti tomu dluhopisy s ratingem CCC a nižším mají dnes výnos do splatnosti cca 15-20 % p.a. Otázkou však je, kolik z nich bude splaceno. Zlatou střední cestu nabízí dluhopisy s ratingem kolem BBB, které mají aktuálně výnosy do splatnosti kolem 5 % p.a., ale zároveň poměrně nízký poměr nesplacených závazků.

Má emitent dluhopisu z čeho splácet úroky a jistinu?

Kreditní rating ovšem mívají pouze burzovně obchodované dluhopisy. U neobchodovaných dluhopisů si musí každý investor sám zvážit, jaké je riziko, že firma nedodrží své závazky. Pokud to nedokážete posoudit, pak nejjednodušší rada zní, do burzovně neobchodovaných dluhopisů vůbec neinvestovat. Pokud si troufáte sami posoudit solventnost daného emitenta, první, co by vás mělo zajímat, je provozní a čisté cashflow dané společnosti. Jinými slovy, zda je schopná generovat dostatečné příjmy na pokrytí svých závazků. Pokud ne a jedná se pouze o budoucí plány firmy, pak se vždy jedná o vysoce rizikovou investici.

Každý měsíc mě kontaktuje několik firem, že vydávají dluhopisy, zda bych je nenabídl svým klientům. Minimálně devět z deseti odmítám při prvním pohledu na podmínky emise a výsledky hospodaření dané firmy. Nedávno mě pobavila nabídka dluhopisů jedné nejmenované firmy s ročním úrokem 6,5 %. Podívám se na justice.cz a vidím: základní kapitál 200 tisíc korun, 100% vlastník nějaká kyperská společnost a ve sbírce listin žádná uveřejněná účetní závěrka. Takovému dlužníkovi mám důvěřovat, když ani neuveřejňuje účetní závěrku?

Má odpověď byla, že desetiletý mexický státní dluhopis s ratingem BBB+ má výnos do splatnosti 6 % p.a. Byl bych blázen, kdybych za podobný výnosový potenciál půjčoval nějaké pochybné kyperské firmě, natož abych takovou investici nabízel svým klientům. Pokud jde o dluhopisy, buďte velmi obezřetní, komu půjčujete peníze, a nikdy nekupujte dluhopisy firem, které dost dobře neznáte.

Psáno pro Peníze.cz a Finmag.cz